Šigofumi

Seriál o doručovatelce dopisů ze záhrobí Fumice má v sobě všechno, co takový seriál potřebuje. Sympatickou a zajímavou hlavní hrdinku, která umí ustoupit do pozadí, aby dala vyniknout epizodním postavám (přece jen, jde o epizodický seriál). Dále je tu mix zajímavých a aktuálních témat, která jsou zpracována bez přehnaného patosu, s lehce chladivým a přece stále cituplným odstupem. Seriál má bohužel i něco navíc, něco co nepotřebuje a co mu škodí. Mé osobě kupodivu příliš nevadila mluvící hůl Kanaka, jejíž výstupy mi připadají vhodně načasovány. IMHO odlehčují atmosféru v okamžiku, kdy atmosféra potřebuje odlehčit. Je otázka, zda způsob, jakým tak činí je ideální, ale úplně bych ho neztracoval. Pro Kanaku tedy pochopení chovám, pro Fumičiny rodiče již nikoliv, jejich povahy ostře kontrastují s jinak většinou docela dobře uvěřitelnými postavami a hlavně jsou k uzoufání afektované. A oni, společně s Fumičiným MPD, představují důvod, proč uděluji lepší **** namísto *****. (04.05.2008)

Poté, co člověk zemře, má možnost někomu zaslat svůj poslední vzkaz, šigofumi. Jeho doručení pak obstará tajemná dívka Fumika, která veškerým pozemským strastem přihlíží z překvapivě nezúčastněné pozice a nemálo připomíná cestovatelku Kino ze seriálu Kino no Tabi. Nejen tímto "nelidským" nadhledem, ale i vzezřením, mluvícím a lehce děj odlehčujícím "neživým" společníkem (zde místo motocyklu hůl) a svou záhadnou minulostí - ač (jak pravidla profese velí) po smrti, na rozdíl od ostatních doručovatelek nadále stárne. Seriál je v zásadě epizodický, funkci pojítka mezi jeho částmi plní jednak téma posmrtného dopisu - které je spíš jen jedním z mnoha dobrých nápadů, než že by hrálo nějakou zvláštní roli – a několik dílů odhalujících právě Fumičinu minulost. Podobnost s Kino no Tabi ale nekončí ani tady, společným většině epizod je otření se o řadu aktuálních společenských témat a fenoménů, např. šikana, sebevražednost, sociální konformita, vztahy mezi rodiči a dětmi... Nelze říct, že se nad nimi seriál zamýšlí či hledá řešení, spíše je značně působivým způsobem nastiňuje a nechává na divákovi, co si odnese. Alespoň skvělý zážitek by to být měl. Žel poslední dva díly, které jsou klasicky příběhové a mají uzavřít Fumičinu zápletku, jsou nejslabší a dlouho jsem kvůli nim váhal, zda udělit nejvyšší hodnocení. U zbytku seriálu mám jasno. (24.03.2008)

Roznášet Shigofumi musí být už tak dost náročná práce, natož když vám do toho kecá lehce nablblá opora při chůzi. Když bych si měl vzpomenout na nějaké zápory tohoto seriálu, tak to bude opravdu slabý opening song a právě Kanako, kouzelná berla. Nemohu si při tom nevzpomenout na Hermese, mluvící motorku z Kino no tabi. Ovšem díky povaze seriálu byla jeho přítomnost mnohem méně rušivá, než je tomu v případě Kanako v Shigofumi. Dílčí příběhy i hlavní linie byly dle mého velmi poutavé a nejen, ale hlavně proto, že se v nich neřešily prkotiny. Krom dílu, kdy pošťačky naháněly Schrödingera. Od začátku až po přehnaně ubrečený konec, to bylo velmi dobře koukatelné. (07.09.2010)

Zajímavý nápad, neb se vše točí kolem smrti a absolutního odloučení je to svým způsobem velmi smutné anime; tedy záleží na vás, jak moc chcete, aby bylo smutné. OP dobrý, mně stačilo poslechnout si ho jen jednou, ED se mi líbil mnohem více, obzvláště u 12. dílu :-) Koho máte raději? Fumi-čan nebo Miku-čan? Já teda Miku a není to jen kvůli tomu, že ten obleček je "cool". Je to jedno z těch anime, které vás vtáhnout, na nudu u nich nepomyslíte, ale vypnout to také dokážete, protože to nikdy nekončí žádným ukrutným cliffhangerem, což tomu určitě jen přidává na kráse. Jen ta OVA mě moc nepotěšila, možná by bylo lepší se na ni nekoukat. Není špatná, ale příjde mi, že tam moc nepatří (vzhledem k duchu, ve kterém se nese celý seriál) a že by si ji člověk neměl pouštět - když už ji plánuje shlédnout - hned po 12. dílu. Myslím, že by bylo lepší nechat tomu nějaký čas, nechat dojít zážitek ze zhlédnutí, a až poté si ji pustit, když už není vyhnutí :-) (14.03.2010)

Po prvních dvou dílech jsem si myslel, že mě čeká něco úžasné (nádherné epizody), žel bohu se tam vyskytlo pár hluchých míst (rozuměj průměrných epizod), což bych u třináctidílného seriálu nečekal. Navíc, když se probudila Fumi, přestal jsem mít pocit nevšednosti a sklouzlo to do vod (skoro)průměrného anime. - 70 % (07.03.2011)