Líbáš jako Bůh

To je ptáček, poledňáček. V poklidu a s úsměvem na vrásčitém gesichtu přestárlé kokety vhodila v svět píčovinu, mající naznačit, že stáří cti a sexappealu netratí. Tudíž babči ohozené v šifónovém pytli a dědoušci s rádiovkou mají nový podnět. Dnes již nemusí pouze konat tanyny za poslechu Edy a Šaška, mohou též odložit na pár let nákup nutných léků a za ušetřený peníz vyrazit třeba na párty, do světa, do hor, prostě kde všude je to správné místo na romantické styky, které jim zpříjemní podzim i zimu života. Všechny figurky v tomto veledíle jsou i přes dávno prodělanou menopaouzu či prostatu středně rostlého melounu natolik hyperaktivní, že i přes infarkty, střídající se v úderném tempu s mrtvičkami, zběsile směřují k cíli. Kterým je.....asi si ještě vrznout, nebo nevím. Holubice sehraje megeru na počkání, Kaiser se evidentně nevzdal záliby v ohnivé vodě ani při natáčení této parodie a Bartoška se prohulil k přesvědčivému ztvárnění cynického, impotentního astmatika. (13.08.2012)

Jediné co mi příjde opravdu k smíchu je ten fakt, že tohle bylo zvoleno komedií roku. To je asi jako by v Americe zvolili nejlepším filmem za rok 2005 "skvělý" opus Varan vs. Kobra. To jen tak na úvod. Často tady mnoho recenzentů hýří ve svých recenzích k všelijakým komediím větami typu "Ani jednou jsem se neusmál" apod. Význam této větě ale dal skutečný smysl až snímek Líbáš jako Bůh. Film o jedné hlášce, s trapnou Lucií Bílou v titulcích, s nudným a všedním dějem, ve kterém hrají hlavní roli mobilní telefony (celé to působí jako takové Vodafone vánoce). SMSky lítají vzduchem až z toho bolí za krkem, konec filmu vypadá v nenávratnu a celé to vlastně nedopadne nijak. Takže diváci odcházejí z kina ukojeni a já ten film upřímně nesnáším, ale rozhodně ce cítím jako vítěz, že jsem to dokázal nějak dokoukat. PS: Dost se divím "Bambulce" Kaiserovi a "Tesákovi" Holubové, že se dokázali něčemu podobnému propůjčit. Český vtip je když se Kaiser, který drží v ruce šálek s čajem, podívá na hodinky a ono se mu to vylije. PS2017: druhá projekce dopadla už lépe, přecejen stárnu a mírně infantilním. 40% (18.12.2009)

Opravdu nerad přiznávám, že to nebylo zas až tak špatné, jak slabé bylo mé očekávání. A je mi to líto. Poněvadž ze zásady nemám rád komerci, nelíbí se mi sledovat koktejl všech tváří, které se den co den objevují v reklamách či na titulních stránkách bulvárního tisku. Jenže co s tím, když to drtivá většina lidí přijímá za zábavu a umění? Pokud někoho těší vkládat energii do takovéto práce a živit se tím, je mi ho líto. (02.10.2010)

S Tebou mě svět nebaví, Marie. Ani kdyby Olda Kaiser píchal jako Bůh.. Segment z libovolné české telenovely, na kterém si jen dal štáb trochu více záležet a v něm dětičky, sáňkování, nespolehlivý muži a jejich utahané ženy, situační humor jak z reklamy T-Mobilu s Chuckem Norrisem a nekončící mobilní vyzvánění (na začátku psaní scénáře zřejmě dostala paní režisérka svůj první mobil a evidentně jí učaroval). Naprosto chápu, že tento film má v první řadě za úkol být populární a pobavit širokou veřejnost (respektive něco vydělat) a to především svým "humorem a laskavou ironií" cílenou na zbytky socialistický odéru v současném zatuchlém kapitalistickém univerzu, ale na to vám, paní Poledňáková, sere Bílej tesák.. (06.12.2010)

Na komentáři mém a kolegy Tosima je krásně vidět, že co člověk, to názor. Musím poznamenat, že ve vztahu k "nové" české kinematografii jsem spíše kritikem, než příznivcem. Proč tu ale tolik lidí čpí síru a rozhazuje odpadky, je docela s podivem. Líbáš jako bůh je velmi solidní komedie, která více než na nápadu staví na dialogu a kvalitních hereckých výkonech (z obsazených bych jen škrtnul celou postavu Bohunky - Evy Holubové). Přemýšlím, kde už jsem to viděl Mildu Šteindlera takhle zběsile řídit. Pak ještě role Arnošta (Lustiga) je trochu záhadou, proč se velký spisovatel k tomuhle pofidérnímu a slabomyslnému "cameu" propůjčil? Chtěl si zahrát ve filmu režisérky veselohry století? Možná. Své příznivce jistě potěší i výstupy pánů Bartošky a Kaisera. (06.10.2009)