Hranice ovládania

Nádhera... spolu s Hanebnými pancharty nejlepší film, co jsem letos viděl. Fascinovala mě precizní rytmizace filmu (střihu), skvěle a zábavně variované leitmotivy a hlavně perfektní atmosféra, která v sobě mísila napětí mysteriózního filmu a uvolněnost osamělýho víkendovýho výletu za kulturou, skvělé hudební motivy, opravdu vý-bor-ná a vynalézavá kamera... Každá scéna měla svou zvláštní pointu na nějakým místě filmu (ať už před či po), každé setkání bylo sice jen variací těch předchozích, ale současně bylo každé úplně jiné - hlavně díky precizním hereckým etudám "special guest stars". Opravdu síla. Je trochu zvláštní, kolik lidí se nenechalo Hranicemi ovládání okouzlit, těžko se mi to chápe, obzvlášť u režiséra, jako je Jim Jarmusch. Je fakt, že každý jeho film je jiný, ale na druhou stranu - čekal snad někdo svižný film plný situačního a verbálního humoru, u kterýho se ani na chvilku nepřestane smát? Nevzpomínám si na žádný s Jimových starších filmů, kde by tempo vyprávění bylo znatelně rychlejší a frekvence promluv a "hlášek" výrazně vyšší... Možná povídková Noc na zemi... Je fakt, že žádnej z jeho filmů asi není "masovou zábavou", a platí to i o Hranicích ovládání. Já osobně je považuju za další z řady jeho vrcholných filmů. (23.10.2009)

.....kdo si myslí, že je víc, jak ti druzí ať si zajde na hřbitov. Život je hrst prachu..... Náš hlavní hrdina " Isaach de Banhole " Long man promluví až po patnácti minutách. CITUJI : Dvě espresa do dvou šálků. Tichý, málomluvný snímek z pěknou hudbou a zajímavým dějem. Někdy jsem měl pocit, že toho aktéři namluví zbytečně moc a že to chtělo slova malinko ubrat. Ve filmu byla zmínka o Praze. Mluvil o ní KYTARISTA ( John Hurt ). Tanec při španělské kytaře asi v šedesáté minutě byl úchvatný. Stejně jako záběry z jedoucího vlaku nebo záběry z ulic mnoha měst. Ve filmu si taky zahrál Bill Murray jako AMERICANO a strašně klel. Konec filmu byl zajímavý. .....Život nemá valnou cenu - La vida no vale nada..... Nemluvíte španělsky, že ? (10.07.2010)

Tak uz chapu ty rozdilny komentare, kde je jasne videt, kdo chce, aby se neco ve filmu delo a komu staci dve hodiny cumet na cumejici postavy. Tady se totiz absolutne nic nedeje a filmu by spis sednul nazev Nudny zivot zabijaka. Naprosto tragickej Bankole se celej film tvari furt stejne, prakticky nemluvi a dela, ze je desne cool, tajemnej a nad veci a pritom jediny, cim je zvlastni, je objednavani dvou kafi soucasne. No a ve filmu de jen o to, ze nekam prijede, prochazi se po okoli nebo jen tak nekde stoji/sedi a na neco cumi a do toho hraje naprosto nevhodna hudba pripominajici kraval, ktera se snazi divaka vzbudit. No a vzdy jednou za cas k nemu prijde nejaka postava, odkeca si tech par vet, na ktery Bankole ani nijak nereaguje, prohodi si krabicku se zpravou a tak furt dokola dlouhy dve hodiny. Vydrzel jsem do konce jen z toho duvodu, abych videl, jestli pri tom vsem cumeni se nakonec dokope k nejaky akci a ke konci to skutecne zacne vypadat, ze by se pri utoku na dost dobre hlidanej barak mohlo zacit neco dit. Jenze Jarmusch patrne nevedel, jak to natocit, tak celou akci proste vystrih. Z hercu stoji za zminku tak akorat Paz de la Huerta a to jen z toho duvodu, ze celou dobu, co je ve filmu, tak je naha. Jarmusch ma sice podobnejch kousku vic, kde lidi jen mlcky cumi, ale vzdycky mu to vcelku vychazelo, ze z toho byla nakonec slusna zabava, ale tohle je jenom opruz o nicem s nesympatickym hlavnim hrdinou. (22.11.2009)

Krásný film. Možná budu znít divně vzhledem k zmínkách ostatních o pomalosti, ale mě skutečně velmi bavil. Jarmusch spojuje posedlost obrazem Van Santa se surrealistickou nevýpovědností Lynche, přidává vlastní fascinaci globalizovaným světem a mě to opravdu chytlo a nepustilo, ačkoliv nejsem schopný s jistotou vysvětlit, o čem přesně to bylo... i když teorii mám. 4 a 1/5 (15.02.2013)

Tak Jimbo nám na stará kolena začal Lynchovaťět. Velmi snadno by šel film napadat z manýrismu sebestředného režiséra (zřejmě zneuznaného výtvarníka), jenž nám podsunul pár vyprázdněných "hezkých" obrázků či nalepovat metafory typu, že Jarmusch s divákem rozehraje roztahanou předehru, abychom pak zjistili, že se mu nepostavil. Či vezmu partu starejch kámošů, zajedem do Evropy na dovču a během toho něco nasnímáme nebo, že je to prostě sračka. Jenže mě film svým tempem, pojetím a atmosférou bavil, zajímal a obrázky často uchvacovaly (za všechny příjezd autem do Madridu či jízda vlakem kolem elektráren). V rámci současné produkce jistě nadprůměrné minimal dílo s výbornou audiovizuální stránkou, nicméně mám i výhrady. Elegantní gangsteři by měli mít elegantní chůzi a styl, což Bankolé nemá (a také by neškodilo, kdyby se občas vykoupal). Režisér se dost "vykrádá", což mě v některých případech baví a vychytávám si trademarky, ale zde to na mě působilo rušivě. U některých scén jsem se nemohl ubránit dojmu, že z nich šlo vytřískat mnohem víc, např. u té s Tildou Swinton či Johnem Hurtem (třeba kdyby je natočil Lynch, checht). Resumé : Nedejte na reakce kamarádů a internetů (také mě dlouho odrazovaly) a na film si běžte udělat názor sami. Jimbo si to zaslouží (stejně jako ten film). (28.07.2009)