Bounty

V kinech za totality byl tento film opravdu zážitkem, na plátně skutečně podívaná. Anthony Hopkins a Mel Gibson hráli úžasně. I při dlouhé stopáži až do konce napínavý a poutavý příběh. Výborné byly scény, ve kterých se prolíná atmosféra vedra, které Angličané v tomto klimatu těžko snášeli a k tomu dusivé ovzduší jako předzvěst blížící se vzpoury. (01.12.2011)

Musím říci, že hodně souhlasím s Radyem, jen dodám, že jsem viděl i třetí verzi s Clarkem Gablem. Tato verze nejvíce tratí na postavě Fletchera Christiena, který je zdaleka ze všech tří verzí nejslabší. Mel Gibson hraje (s poměrně malým prostorem) ublíženého zneuznaného chudáčka, který je hysterický a vlastně mu ani tak nejde o posádku, jen ho cpt Bligh peskuje víc, než je zdrávo a proto mu rupne v bedně. Je to slaboch a proto málem dostane od vzbouřenců ještě jednou nabančíno :-) Excelentní herecké obsazení v čele s Anthony Hopkinsem a jeho nejlidštějším cpt Blighem, kterého jsem kdy spatřil. On vlastně není zdaleka tak zlý, jako shnilý a sadistický Trevor Howard z verze 1962 ani jako velice přísný Charles Laughton z verze 1935. Vzpouru proti své osobě si nejméně zaslouží, protože je skvělým námořníkem, kterému jen ke konci začne malinko přeskakovat, ale zdaleka by to nebyl důvod pro Christiana Marlona Branda. Celý film je kratší asi o 45 minut než verze s Brandem a přibližně stejně dlouhý jako verze s Gablem, ale je podstatně akčnější a svižnější než ta s Brandem a tedy nejméně nudný ze všech tří. Obzvláště scéna s lidožroutským ostrovem, která v obou předchozích verzích není, je velice dobrá a silná. Vangelisova hudba je dobrá, výprava i režie jsou dobré, tahle verze je srovnatelná s verzí s Marlonem Brandem, která kdyby byla o půl hodiny kratší, tak by byla nejlepší. Byl jsem příjemně překvapen, neboť jsem čekal opravdu nejhorší verzi a dostal jsem téměř nejlepší. (08.05.2006)

V duelu se Vzpourou na Bounty je pro mě verze z roku 1984 nepatrným vítězem. Hopkins a Gibson to mají ve srovnání s kolegy Howardem a Brandem nesmírně těžké, nicméně Hopkins se do role poručíka Blighe vžil opravdu dobře. Výprava se sice nedá srovnávat se starším velkofilmem, ovšem téměř dokonalá podobnost s historickými fakty a především Vangelisova hudba dělají z filmu něco navíc. Právě skvělá hudba dodávají Bounty jakousi mysterióznost a exotičnost pro nás Evropany tehdy málo prozkoumaného Tichého oceánu. I díky hudbě je depresivní závěr tak výborným momentem. Bounty je pro mě jeden ze symbolů dobrodružného žánru a zárověň neprávem podceňovaný film. (16.01.2012)

Film s dokonalým obsazením plným současných filmových hvězd. Tehdy to byli ale spíš talenti, krom Oliviera a Hopkinse. Hopkins taky táhne celý film a nedá si ho nikým vzít. On je tím pilířem loajality ke králi Jiřímu, smyslu pro povinnost a řád světa. Proti němu stojí Gibson, toužící po svobodě, vehnaný do vzpoury v podstatě nechtěně. Posádka se rozdělí na dvě poloviny. Herecky vyčnívá D.D.Lewis, Hill a Neeson. Nejlepší je samozřejmě Hopkins a nejhorší je zoufale prkenný a hraní na hony vzdálený Gibson. Zato má ale pořád rozhalenou košili! To asi pro fanynky. Musím říct, že se jedná o docela dobrý film, i když tempo je pomalé a zápletka prostá. Poselství je však jasné... God save England! 80% (11.06.2014)

Vzhledem ke své posedlosti filmy z prostředí britského námořnictva jsem během cca 3 dnů viděla všechna tři zpracování vzpoury na lodi Bounty - čili z roku 1935 s Clarkem Gablem, z roku 1962 s Marlonem Brandem a toto z roku 1984 s Melem Gibsonem v roli Fletchera Christiana. Zhodnotím vše naráz a umístím sem. Vyloženě mě nenadchlo ani jedno ze zpracování a navíc jsem měla pocit, že se dívám na tři různé události, které spojovalo jen to, že loď Bounty pod vedením kapitána Blighta plula z Anglie na Tahiti pro chlebovníky a vypukla na ní vzpoura vedena jistým Fletcherem Christianem, který se zamiloval do dcery krále místního kmene. Ve všem ostatním už se filmy velmi rozcházely. Nejrealističtější kapitán Blight bude pravděpodobně tento Hopkinsův v roce 1984, který začal prosazovat velmi nedemokratická opatření až po rozkladu mužstva na Tahiti. V obou předchozích zpracováních to byl tyran a nelida už od počátku plavby. Nebylo jasné, zda byl Fletcher Christian první nebo druhý důstojník lodi, ve dvou byl prvním důstojníkem, v podání Gibsona se jím stal až v průběhu plavby. Úplně jasný nebylo ani to, zda loď obeplula nebo neobeplula Hornův mys. A nebyl shodný ani závěr, tedy aspoň by se mohly verze shodnout v tom, jestli byl za tuto politování hodnou událost kapitán Blight pokárán (obě starší verze) nebo pochválen (Hopkins), navíc podle všeho nebyl kapitán, ale poručík, aspoň ho tak na soudu oslovovali (leda, že by to bylo proto, že ztratil loď). V některých verzích se s Fletcherem Christianem znal (v této z roku 1984) a byli přátelé, v té z roku 1962 o něm mluvil jako o aristokratickém nezodpovědném floutkovi a viděli se poprvé...Tak by se dalo pokračovat. Z těchto důvodů rozděluji všem zpracováním stejný počet hvězd - 3. (17.10.2011)