Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Animovaný

Recenzie (271)

plagát

James Bond: Thunderball (1965) 

Kvalitativně trochu sešup. Tvůrci jako by až příliš sázeli na nové inovace v podobě podmořského světa. Plán tajemného Blofelda vypadá zajímavě, ale trochu ho sráží poněkud nevýrazná postava záporáka Larga. Hlavním mínusem je ale hlavně režijně nezvládnutý závěr s podmořskou bitvou s harpunami, který je ale zase dobře nasnímán kamerou. Zrychlené záběry z Blofeldova unikajícího člunu na konci dnes spíše vyvolají úsměv.

plagát

Goldfinger (1964) 

Patrně nejlepší bondovka vůbec. Klasika špionážních filmů. Už jen úvodní píseň od Shierley Bassey je skvostná. V porovnání s jinými díly, kde chce kde kdo ovládnout svět, mi Goldfingerův plán přišel, že měl hlavu a patu. Scéna s přepadením banky ve Fort Knox je nezapomenutelná. Conneryho výkon byl opět na jedničku. V době uvedení to musel být neskutečný hit. Z dalších dvaceti Bondů ještě Goldfinger asi překonaný nebyl.

plagát

James Bond: Srdečné pozdravy z Ruska (1963) 

Druhá bondovka jen potvrzuje, že 60. léta byla pro takový žánr jako dělaná. Zde musím vyzdvihnout velké množství charismatických a dobře zahraných postav. Nemluvným záporákem Grantem a jeho sovětskou velitelkou začínaje, sympatickým Kerimem Beyem konče. A především je tu Daniela Bianchi, moje nejoblíbenější bondgirl vůbec. Oproti minule přibyla značně i akce, jejímž vrcholem je závěrečná scéna se závodními čluny. Následující ničím nerušenou plavbu Bonda s agentkou Romanovovou bych si také nechal líbit.

plagát

James Bond: Dr. No (1962) 

První díl z filmů o agentu 007, dnes už klasika. Z dosavadních šesti představitelů Bonda je Sean Connery pro mě tím nejpřijatelnějším. Vtipný, šarmantní, v akci uvěřitelný. Prostředí Karibiku exotické a krásy a popularity Ursuly Andress dosáhla jen málokterá další bondgirl. Malou výtku bych snad jen měl k malému využití potenciálu tajemného záporáka.

plagát

Góóól! (2005) 

Je to spíš taková pohádka pro naivní mladé fotbalisty, jejichž snem je stát se profesionálním hráčem. Mužská obdoba Blafuj jako Beckham. Že by ale měl špičkový evropský klub tolik trpělivosti s umouněncem támhle odněkud z Tramtárie, to vážně pochybuju. Fotbalové tréninky a samotné zápasy jsou ale natočené solidně. Místy mě film docela i bavil. Potěší i účast nějakých těch světových jmen, včetně našeho Baroše a Šmicera. Nic víc než oddychovka to ale není. Lepší zážitek z fotbalového prostředí najdede třeba v Prokletém klubu režiséra Toma Hoopera.

plagát

Muži, ktorí nenávidia ženy (2011) 

Pro Finchera je to látka jako dělaná. Jeho rukopis je znatelný po celou dobu filmu. Jen to však nezaručuje, že by měl překonat originální evropskou verzi. Snadná odhadnutelnost děje, menší dávka napětí, méně syrovější atmosféra. Upřímně, čekal jsem to spíše naopak. Chybělo mi zde i jen nepatrné naznačení Lisbethiny minulosti, jako tomu bylo u evropské verze. Mezi pozitiva bych naopak zařadil Craiga s Plummerem a naprosto dokonalou hudbu se střihem. Celkově mám trochu smíšené pocity. Severští filmaři ale nasadili laťku hodně vysoko.

plagát

Muži, ktorí nenávidia ženy (2009) 

Nesmírně mrazivá detektivka, která patří kvalitou i podobou někam mezi snímky Sedm a 8 MM. Tedy ne zrovna film pro každého. Hustou atmosféru a protemnělý děj doprovází dokonale gradované napětí a i při svých dvou a půl hodinách film prakticky nemá slabá místa. Postupné řešení záhady zmizelé dívky a odhalení činů rodiny Vangerů bylo nesmírně poutavé. Působivé byly i ty obyčejné fotografie, se kterými pracovali oba hlavní hrdinové. Duo Michael Nyqvist a Noomi Rapace bylo navíc obrovsky charismatické. Pro mě jednoduše skvostný film, vedle něhož je o dva roky novější remake Davida Finchera jen pouhým stínem.

plagát

O život (2007) 

Těžko říct, jaké divácké skupině měla být určena tato takzvaná komedie. Všechno je takové chaotické a trapné, až to bolí. Pořádně jsem se nezasmál snad ani jednou, takže je asi něco špatně. Jak někdo mohl začít natáčet s tak špatným scénářem, to mi hlava nebere. Celou blamáž podtrhuje koktající a absolutně nesympatická Dorota Nvotová.

plagát

18 je jen začátek (2012) (relácia) odpad!

Je to až neuvěřitelné, jak tato šaráda otravovala člověku život. Někomu očividně schází soudnost. Standartní výplod naší milované televize Nova.

plagát

Deti moje (2011) 

Trochu přeceňovaný film, řekl bych. Nebýt zde Clooneyho, tak by o něj nikdo nejpíš ani nezakopl. To on dělá z Descandensts něco navíc. On a jeho starší dcera v podání Shailene Woodley. A nezmiňuju ji jenom proto, že vypadá dobře v plavkách, líbilo se mi i jak svoji postavu zahrála. První polovina byla určitě koukatelnější než druhá. Konec se mi zdál dost natahovaný. Havajské prostředí ale nádherné, hned bych se tam jel podívat. Děti moje jsou průměrným dramatem o rodinné krizi, kterých se natočila spousta.