Národní reprezentace

Taká kórejská verzia divácky populárneho športového filmu Kokosy na snehu. Parta chudobných chalanov ktorá o skokoch na lyžiach nevie nič trénuje na olympiádu ? Ehm no tak nejak. Celé je to však natočené s obrovskou nadsádzkou a sviežim humorom, takže to až prekvapivo dobre funguje. Oddychová tutovka. (7.5/10) (30.03.2010)

Sportovní film o korejském týmu skokanů na lyžích (který nemá dodnes víc, než pět členů). Jen tři hvězdičky, protože mi lezla na nervy občasná hysterie, občasná uřvanost, občasná pasivita a občasné nereálného chování zúčastněných. Škoda. Trochu scénáristicky ubrat by to chtělo. Takové As One se mi líbilo mnohem víc (mělo taky víc z čeho těžit). (25.11.2015)

Títo kokosáci na snehu ma príliš nebavili. V prvej polovici sa tlačí na humornú stránku, ktorá mi príliš zábavná nepripadala a v druhej sa zase film snaží za každú cenu dojať, čo sa mu u mňa nepodarilo, keďže ten tím chumajov mi k srdcu neprirástol. Najlepšie sú na celom filme športové scény skokov, ktoré vyzerajú fakt pôsobivo. Holt je to pre mňa samovražedný šport, ktorý má môj rešpekt, ale znova si radšej pustím Orla Eddieho. Ten ma bavil po každej stránke viac. P.S: stopáž je fakt brutálne prestrelená. 5/10. (03.08.2019)

V první půlce je to díky "asi měl být jakože vtipný" trenérovi místy až nevkusné. V druhé půlce je to zase uslzené a bující patosem jako nic široko daleko. Navíc ten násilně nacpaný rozkol s týmem USA... Škoda takovou trapnost vůbec zmiňovat. Proč tedy ve výsledku tak kladné hodnocení? Inu, mám zásadní slabost pro skoky na lyžích a chtě nechtě musím uznat, že ty tu jsou servírovány natolik lahůdkově a velkolepě, že si o imaxovské plátno říkají více než co jiného. (03.01.2010)

"Sportovec za narodny tim" ako znie doslovny preklad filmu nie je vo vysledku pre mna ani tak zaujimavy tym, ze ide o pribeh "podla skutocnych udalosti" ale tym, ako nim Korejcania doladuju a sperkuju svoje majstrovstvo v natacani "dokonalych" filmov pre svoje vlastne publikum - az to mam chut nazvat "film na zakazku potrieb publika". Dokonca ani Haeundae (spolu prave s Take off dva komercne najuspesnejsie filmy roka 2009 v Korey) tak silno netlacil na pilu narodneho citenia (iste aj vdaka vacsej lokalnosti zvolenej temy pribehu). Sledovat podobne "narodne" filmy je tak hlavne zazitkom ani nie kvoli filmu samotnemu, ako kvoli reakciam domaceho publika. Hromadne slzy dojatia v ociach, spolocne tlieskanie postojacky pri niektorych scenach - vsetko to pre Korejcanov len zvyraznuje synergickost spolocneho sledovania. Korejsky "Cool runnings" obsahuju Hollywoodom rokmi prevarene a odskusane povinne ingrediencie daneho zanru, takze prekvapivych momentov je vo filme minimum. Tie samotne by vsak u korejskeho publika az tak neobstali. Tym magickym dochucovadlom je prave nasrobovanie znamych klise na korejsku mentalitu. A preto tam mame typ humoru, ktory je nam vacsinou minimalne "zvlastny", preto ta emocialna prepjatost, preto tie niektore socialne narazky. To nie je vysmech, ale fakt. Korejske publikum je ako male dieta, ktore sa necha uniest skvelou hrackou. Nevadi ze nie je nova, hlavne ze funguje a da sa s nou dobre zabavit. A ak pri tom hovori po korejsky, o to lepsie. 7/10. (06.01.2010)