Noční jazdci

Velmi dobrý film. Až překvapivě dobrý. Hned první scéna mě nadchla svojí stylovostí, při spaghetti titulcích doprovázených burácející Stračinovou hudbou jsem jásal... A ten pocit mi vydržel až do konce. Postavit proti sobě Radoslava Brzobohatého a Michala Dočolomanského byl milionový nápad, zrovna tak myšlenka pojmout příběh jako klasický western a také ho tak natočit. K tomu všemu si přidejte ohromně působivou atmosféru tatranských panoramat, výborně obsazené vedlejší role a závěrečnou pointu... A dostanete snímek, který jsem si právě dnes zamiloval. (03.10.2011)

Nejspíš žijeme v bohem požehnané době, protože se můžeme kdykoli podívat na jakýkoli film Martina Hollého, nemusíme za to nic platit, můžeme u toho jíst, pít a kouřit, a pak si o tom popovídat. Kromě "Zámku v Čechách", na který zrovna moc náladu nemám, jsem viděl 10 jeho filmů, kterým jsem dal (vzhledem ke své malé nápaditosti) vesměs 4 hvězdy, ale mohl jsem jim také dát vesměs 5 hvězd. Hollý si pro své filmy vyhledává silná témata, která zpracovává s profesionální bravurou a ušlechtilou kázní. Výjimkou určitě nejsou ani "Noční jezdci", kteří jsou dobově umístěni do několika měsíců před konferencí ve Spa (5. až 16. 7. 1920), při níž kromě jiného došlo k územnímu přerozdělení československého a polského pohraničí, a místně do Vysokých Tater (kterých se to příliš nedotklo). Příběh o nepřiznaném přátelství chronického zloděje a pašeráka koní a svěřepého finance a celníka v místech, kde se desinfekce ještě považovala za jed, byl... zkrátka dobrý, jako všechny filmy Martina Hollého. Pozn.: V roce 1967 (?) jsme zabloudili na školním výletě (SPŠS) někde pod Mengusovským štítem, k Popradskému plesu jsme došli po půlnoci. Za to, že nás nechali přespat, jsme jim (horské službě) ráno řekli, že jsme cestou objevili jeskyni plnou kanystrů se špiritusem. (14.03.2018)

Dvě bandy spolu zápolí v přetěžkých časech poválečného období roku 1920. Chlapské drama, jak má být. Na jedné straně pašeráci koní a obyvatelé zapadlé vesničky na československo-polském pohraničí, na straně druhé členové finanční stráže, kteří jsou na místo povoláni, aby zjednali pořádek a pašeráky pochytali přímo při činu. Vesničané by rádi odjeli za prací do Ameriky a prodej koní z Polska jim může pomoci k penězům na šifkartu, což byl lodní lístek z Hamburku do New Yorku. Perfektní je herecké obsazení, pašíře tvoří slovenští herci, zatímco financové jsou čeští aktéři. Velitelé obou skupinek jsou navýsost charismatičtí, Michal Dočolomanský versus Radek Brzobohatý. Není co řešit, těžká liga. Film mě v některých momentech připomíná Vláčilovo westernové dobrodružné drama "Stíny horkého léta", nejvíce asi tragickým závěrem. Události oné nelehké doby, kdy nebylo co do huby a lidé prchali za prací do Ameriky se Martinu Hollému podařilo zachytit věrohodně a dokonale. Jeho filmy fakt žeru a z TOP slovenských režisérů u mne okupuje první příčku. Zajímavostí je, že se na námětu podílel také Vít Olmer. Hudba Svetozára Stračiny burácí ve všech směrech a dodává snímku přesný rytmus. Je však obrovská škoda, že František Uldrich materiál nenatáčel na širokoúhlý kinoformát, ale jen v poměru 4:3, kde bohužel tatranská panoramata nevyniknou tak, jak by měla. Zážitek z filmu je přesto dokonalý. (02.02.2023)

Ta jedna hvězdička je lehce nakřáplá, ale když může film z roku 1981 vypadat na led obrazovce v roce 2022 takhle, tak s tím nemám problém. Tohle je ten typ filmu, u jehož sledování snad každýho diváka- nevím, jestli i ze Slovenska, ale věřím, že o nás z Česka to platí- napadne otázka: co se ti to v té svobodné éře stalo, česká kinematografie..? (04.11.2022)

Pro je tenhle film velké překvapení. Na jedné straně stojí strážce zákona, na straně druhé "Jánošík". Oba se snaží obhájit to své. Ptro dojde ke zcela zbytečným událostem. Brzobohatý s Dočolomanským jsou velmi výrazní herci. Takže bylo dobře, že byli postaveni proti sobě. Nevěděla jsem, na kterou stranu se mám přiklonit, jestli mám být na straně pohraničníků nebo na straně pašeráka Marka Orbana. Každý měl pro své chování složité důvody. Krásně prostředí drsných horských masívů vytvářelo perfektní atmosféru. (10.09.2012)