Bunraku

Jasné, paráda! Hned', ako som zbadal Woodyho, vedel som, že sa tam bude tlapkať po pleciach, budú padať uznanlivé pohľady, tajomné kecy a frajerské gestá. A tak to má byť! Akurát že, ked' som videl Yoshiho, nemohol som sa zbaviť pocitu, že sa pozerám na nemanželského syna Sandry Bullock a Michaela Jacksona! (17.01.2012)

Pistolník bez zbraně a samuraj bez meče se setkávají v (doslova) pestrobarevném, hravě přestylizovaném úletu, který vypadl z něčí bohaté fantazie. Akce se míchá s fantastickými kulisami a do toho se ozývají tóny muzikálu. Někdy je to moc, ale Bunraku má určitě potenciál, aby se pro někoho stalo zbožňovaným kultovním dílkem. 7/10 (06.12.2011)

Pistolník bez pistole (knírkatej Josh) a samuraj bez katany (ženatka Gackt) se spojují, aby čelili náporu desíti poměrně těžko překonatelných bojovníku, v jejichž čele stojí, jak béčkový viking vypadající, Hellboy. A jen tak pro parádu, ale vlastně asi i pro "namakanou káru a řidičské schopnosti", si s sebou vezmou jako bokovku ještě pingla z blízké putyky. A celé je to moc pěkně natočené, poskládané a vůbec vypiplané, ale tak nějak bez šťávy, správného humoru a pořádného příběhu. Jako by chtěl režisér natočit Kill Billa ve stylu Sin City a přitom si myslel, že scénarista netřeba (on Guy Moshe se na tom evidentně taky teprva psát učí). Chyba. Forma bez obsahu smrdí. (27.11.2011)

I'm the product of a fucked up generation. Guy Moshe se rozhodl ukázat stereotypu prostředníček. V obdobě postapokalyptické budoucnosti přináší příběh pomsty, o který tu vlastně ani tak nejde. Hlavní je to, že Bunraku je setsakramentsky stylová podívaná, nadupaná akcí a originalitou, která se dnes zase tolik nevidí. Drtivé většině určitě nepřijde k chuti, avšak pro ty, které snímek pohltí, tu čeká nesmírně zábavná jízda. Dvě hodiny utečou jako voda i přesto, že je to poněkud absurdní a přihlouplé. S čistým svědomím se přikláním k vyššímu hodnocení, protože už jen ta odvaha jít do podobného materiálu se ctí, je více než sympatická. (06.10.2011)

Takze tu mame dalsi prestylizovany experiment v ktorom tvorcovia vsadili hlavne na vizual. Ten je bezchybne prevedeny a prvu polhodinu sam o sebe stačí na to, aby divaka film dostatocne bavil aj napriek absencie putaveho pribehu. Kedze je zapletka nielenze banalne jednoducha, ale je hlavne nezazivne podaná s rozvlacnymi monotonnymi dialogmi, tak s pribudajucimi minutami zacina film nudit. Nezachrania to ani herci, ktorych postavy maju daleko ku komplexnemu prekresleniu a su iba jednoducho nacrtnute figurky. Bohuzial nie natolko zaujimave alebo infantilne, aby divaka bavili. Mna zaujal jedine Kevin McKidd v ulohe pravej ruky hlavneho zaporaka, ktory je zaujimavym mixom brutalneho a uchylneho elegana u ktoreho nikdy neviete, ci si s vami chce zatancovat, alebo vas zabit. Nastastie dalsim velkym plusom filmu su bitky, ktorych je dost vela a hlavne su fantasticke. Nečudo, keďže ich mala na starosti sucasna americka choreograficka spicka Larnell Stovall. Su prehladne natocene (dokonca tu mame par dlhsich scen bez strihu) a choreografia je bezchybne prevedena. Stovall dokaze urobit aj z tuctovych krasavcov ako su Josh Hartnett a Kevin McKidd bojove masiny. Len vdaka bitkam som vydrzal film dopozerat do konca. Takze vysledne hodnotenie filmu je cisty priemer za 5/10, aj ked ziadnu jednotlivu stranku filmu by som rozhodne neoznacil za priemernu. (02.10.2011)