V odborné péči

Při první sérii jsem byl nadšen jako u obrazovky málokdy. Na jednu stranu se usadil "hypnoticky" charismatický Gabriel Byrne a na druhou zajímaví a přitom stále naprosto realističtí pacienti. Sledovat, jak se postupně odkrývá jejich charakter, jak se vykreslují hluboko zaryté příčiny problémů, které se původně jevily povrchní a jak vůbec funguje dynamika psychoterapeut-pacient - to všechno bylo takřka dokonalé. Vrcholem pro mě pak byla samotná Paulova terapie, která ukazovala, že i on je jen člověk, co si potřebuje spoustu věcí urovnat. První série předvádí jednu z nejlepších demonstrací psychologie na obrazovce a myslím, že do jisté míry představuje i terapii pro diváka. I já sám jsem se přiučil něco o čtení mezi řádky... Druhá a třetí série se mi zdá trošku poskvrněna tlakem produkce na "zajímavější", tedy v tomto případě "extrémnější" pacienty a jaksi masám více srozumitelné psychologizování. Přesto stále zaokrouhluji nahoru. 9/10 (18.09.2012)

Už dávno hovorím, že vo filme/seriáli nie je skoro nič také dôležité ako dialógy. Možno už len herecké výkony. A tie tento seriál teda má oboje. Aj cvokár aj pacienti sú geniálni, normálne na nich vidíte tie city, pochybnosti, myšlienky, strach, vinu, hanbu, pýchu... Je úžasné, že keď hrdinovia rozprávajú nejaký príbeh zo života, divák sa doňho vie absolútne vžiť, pretože väčšina tých príbehov sa v nejakej podobe stala každému z nás. Je to aj tým, ako to títo veľmi kvalitní herci rozprávajú - nie je to sterilný príbeh bez zaujímavej zápletky, ale niečo, čo sa im možno stalo veľmi dávno a napriek tomu im to stále rozjatrí všetky tie dávno zabudnuté pocity, rany a sklamania. Akože, už dávno je mi jasné, že v malom uzavretom priestore sa často dá o živote a ľudskej povahe odhaliť viac ako v trojhodinovom výpravnom filme, ale že na to stačia len 2 postavy, to mi zatiaľ nenapadlo:-) (24.11.2008)

Dala sem Gabrielovi druhou šanci, na sezení s nim sem se vrátila a nejenže sem musela zvednout jeho ohvězdičkování, ale taky se mi zažral pod kůži a já se do něj při finální scéně na konci 21.dílu zamilovala. Tenhle seriál je geniálně promyšlenej a emočně nasycenej a jako bonus tu neni jediný herecký poleno. (Právě nehorázná herní polenovitost byla důvod, proč sem u tý naší český kopie nevydržela ani pět sezení a přeorientovala sem se na tuhle lahůdku, takže neironický veledíky českejm nehercům!) (07.11.2011)

Geniální dílo, které mě chytlo prakticky od prvního momentu, kdy terapeut sedí naproti plačící ženě, nevhodně, výzývavě oblečené, ale s fascinující mimikou. Ze začátku byl zájem, ale do konce prvního dílu mi bylo jasné, že čelím něčemu zcela výjimečnému. Seriál ve mě vyvolal pocity, které jsem před monitorem nebo obrazovkou ještě nikdy necítil. Kdyby mi bylo osmnáct, rozhodl bych se stát se terapeutem, o tom nemám pochybnosti. Už jen proto, abych mohl být divákem podobných strhujících historií ze skutečného života. Nemusel už bych se dívat na filmy a seriály. Na závěr dílčí zhodnocení - všichni herci jsou výborní, ale přesto mě nejvíc pohltil šarm dam: Laury (ze začátku), Sophie (hlavně později) a Kate (výslovnost Michelle Forbes je nezaměnitelná, vryla se mi do paměti už od jejího vystoupení v Lost, třebaže pronesla sotva čtyři věty). Velkým plus je hudba, rozmanitá a působivá. Zato venku je buď bouřka, anebo ptáci zpívají tak, jako by měl Paul za oknem voliéru plnou kosů. (20.04.2010)

Ďalší HBO seriálový šmačíček ponúkajúci nám sondu do života psychológa Paula. Väčšina dielov sa odohráva v jednej miestnosti s dvoma, maximálne troma postavami. A hoci sa v seriály takmer nič neudeje v mnohých dieloch sa napätie vybudované čisto pomocou dialógov dá krájať. Nutno pustiť Michaelovi Bayovi nech vidí, že atomsféra sa dá budovať aj iným spôsobom ako ratata :) (16.10.2010)