John Carter: Medzi dvoma svetmi

oldschool adventure, kdo ví, jak by to bylo přijato před 20 lety... Jo, má to dost much, které se dají začít hledat hned v hereckém obsazení (Taylor fakt ne, no Collins je fajn změna po těch anorektických modelkách a taky dala vzpomenout na jiné doby, ale stejně je dost nevýrazná a její výkon taky není zrovna výborný, Strong se už začíná přejídat) a konče ve vizuálních tricích (kde to Disney utopil??? Zasloužená prohra na plné čáře), ale na slabší 4 to stále je. Má to pár opravdu kouzelných momentů, sympatické marťany (hlavně dcera náčelníka) a klasický příběh o vzpouře proti tyranii.. A možná i tu hvězdu navíc dávám kvůli těm scénám ze země, hlavně té závěrečné. Je prostě cítit, že předlohu to mělo silnou a i přes chyby jako jsou divné změny v chování, skákavý scénář či na druhou stranu protahování zbytečností, o nějaké logice nemluvě, Mars takovýto film potřeboval. A já také, možná ted budu za rouhače, ale někdy na mně dýchl i Spielberg - samozřejmě okleštěný a mnohem méně profesionální, ale přesto. A nebýt všech těch SW, Avatarů apod. kteří čerpali právě z tohohle, možná by se i trošičku, nenápadně chrochtalo :)) (20.06.2012)

Jaromír Jágr se dočkal. Hollywood oslavil jeho životní jubileum tím, že mu vystavěl filmový pomník. Pravda, hlavní hrdina se mu kromě muskulatury moc nepodobá, ale švejkuje (= salutuje) na jedničku. A když se posléze přidají i další barevné postavičky, nenajde se snad nikdo, kdo by o poctě kladeňákovi pochyboval. Co bych přece jen tomuto sportovně laděnému filmu vytknul je práce trikařů. Svět rudé (ehm, spíše žluté) planety se jim vesměs povedl, stejně jako velcí urostlí zelení fanoušci i s jejich zvířecími mazlíčky, ovšem nepochopil jsem, kdo v zápalu boje odstranil Carterovi tu skokanskou tyč. Jak jinak si vysvětlil to nenápadné přesazení děje z hokejové arény do sektoru skokanů o tyči, když hlavní nářadíčko je prostě fuč. A skáče se pořád, logika nelogika. Tahle kombinace Avatara, Star Wars: Epizody 1 a Bílých mužů, co (ne)umějí skákat se moc nevyvedla. Ale což, důležité je, že kino se občas rozchechtalo na celé kolo (i když na místech, kdy by to nikdo nečekal) a to si ty dvě hvězdičky jistojistě zaslouží. (08.03.2012)

Marťanská telenovela. Technicky brilantní, to se od Stantona dalo čekat, ale ve všech ostatních ohledech problematická. John Carter je návratem k "velkým vyprávěním", přičemž je nijak neaktualizuje, bohužel ani nedokáže čerpat z jejich jímavosti a magnetismu. John je jako hrdina sporný už jen tím, že jeho "superschopnosti" jsou celkem pochybně rozvržené - chvíli se chová jako tuctovka, pak najednou vrší nepřátele do úhledných pyramid. Bohužel požitek z podobných hrdinů plyne do určité míry z předvídatelnosti a z něj plynoucího sladkého očekávání triumfu geroje nad těmi, kteří nemají ponětí. Carter umí skákat, ale neumí nadchnout. I proto, že Taylor Kitsch je dost kýč. A také proto, že scénář se noří do slaboduchých frází a zbytečných žvástů, které korunuje i tou trochou moralizování. Není nad to, když se plácá o destruktivním dopadu společenských rozdílů ve filmu za dvě stě milionu dolarů. Slabé jsou nejen řečičky, ale i postavy jako takové - neškodné deriváty mnohokrát viděného bez nějaké zásadnější přitažlivosti. Strašně rád bych napsal, že jsem viděl okouzlující sci-fi staré školy. Ve skutečnosti jsem viděl něco, co má mnohem blíže ke Skryté hrozbě než Nové naději - a na rozdíl od Lucase nemá Stanton otevřenou pokladnici fungující mytologie. Jede na dluh, slibuje, slibuje, ale nikdy ho nesplatí... Z celého filmu mi zůstávají v paměti dva momenty: výborně zúročený flashback a pohlavek. Jenže těch Carter i jeho tvůrci potřeboval fakt mnohem víc. Tři hvězdičky z úcty k technické stránce (a snad i z úcty k odvaze vzkřísit tuhle literární mumii). (06.03.2012)

Dlouhá léta jsem fenoménu Johna Cartera odolávala, leč krásy Dejah Thoris jsou nesmírné a v komiksech od Dynamite je to i příjemné čtivo. Bylo tedy třeba vidět i film, který vyšel ke 100. výročí. Úvodní scény, pravda, nejsou nic moc, úvod do složitého děje odehrávajícího se v několika rovinách se úplně nepovedl. Ale jakmile se tento předchůdce Supermana a Star Wars v jednom rozjede, je to paráda. Nadšení z budoucnosti z doby před 1. světovou válkou, okouzlení netušenými možnostmi kráterů na Marsu, tyhle všechny aspekty si tu člověk najde a může být cele nadšen. Doufám, že bude parádní i ten stařičký český komiks Vlastislava Tomana. (27.06.2019)

Mé nohy nikdy neklusaly po vyšlapané stezce mezi Zemí a Marsem, ale přesto jsem si jist, že kdyby byla spoře oděná princezna v nesnázích, tak se vykašlu na všechno své zlato a skočím ji zachránit. Mě zkrátka nedělalo problém ztotožnit se s motivací nadrženého skokana Cartera, ale přesto se musím přiznat, že čtvrtá hvězda je jen a pouze za toho uslintaného turbopsa. Musím se mrknout do Zverimexu, jestli něco podobného nemají v katalogu. (02.10.2012)