Vtáčí spev

Něco se mnou zřejmě není v pořádku. Pro silné příběhy z války mám velkou slabost a myslela jsem si, že Birdsong bude zase jeden z těch filmů, u kterého mi potečou potoky slz, ale ne, zklamalo mě to. Problém jsem neměla ani tak s prostým příběhem, ale spíše s emocemi. Je tady snaha o spoustu silných a emocionálních scén, ale všechno mi to přišlo tak nějak nepřirozené, ani to se mnou nehnulo a filmu jsem tak vůbec neuvěřila. BBC každopádně natočilo kvalitní televizní počin, jehož zhlédnutí rozhodně nelituji, pár pěkných momentů jsem tam objevila. (21.10.2012)

Mě to tedy sedlo tenhle film. Možná jsem na něj jen měla tu správnou náladu, prostě jsem spokojená. Je to drsné, ale svým vlastním způsobem hřejivé. Nějak jsem byla donucená se zamyslet nad věcmi, nad kterými normálně nepřemýšlím a které mě děsí. Když ten film "necháte" tak vás možná dovede k tomu abyste se zamysleli nad tím, co je vlastně vážně důležité, na čem záleží a to nemyslím jen obecně, ale i individuálně....Místy by snímek možná snesl lehčí prostříhání, ale nevím jestli právě ta délka není jednou ze složek, které vytváří celkovou atmosféru, což je něco, co se podle mě vážně povedlo. Stejně tak i hudba a dle mého názoru i herecké obsazení (i když tu má spousta lidí jiný názor). Redmayne nikdy nebyl mým oblíbencem, ale právě tady si u mě poměrně šplhl. Goode naopak byl mým oblíbencem i předtím a také jím zůstává a Poésy, k té nevím moc co bych řekla a můj názor na ní je celkem rozpačitý. Není špatná, má rozhodně svoje kouzlo/charisma nebo jak to nazvat a to (sice vždy ve stejné podobě, ale přece...) dává do všech filmů kde se objeví. Pět slabších hvězdiček, ale pořád pět. (30.12.2015)

Nechápu, že takhle povedený film nešel do kin a dostal se pouze na televizní obrazovky. Filmů z první světové války je poměrně málo a tak jsem rád, za každý podobný kousek, který najdu. V prvním díle se spíše seznamujeme s jednotlivými charaktery postav a zápletka je z větší části romantická, prolínaná s životem v zákopech. Druhá část se už více soustředí na válečnou stránku filmu a nabídne i povedenou bitvu a spoustu napínavých chvil. Snímek plný emocí, velkých přátelství a lásek, bitevních scén i krásné hudby by si zasloužil něco víc, než jen televizní vysílání. (07.10.2014)

O čem film vlastně je? 1) Podivně pospojované dvě základní spolu vlastně nesouvisející dějové linky považuji za hlavní slabinu díla. Záběry z Velké války jsou působivé, přesto se však nemohu zbavit dojmu, že jsou zde jenom proto, aby vytvořily patřičný background k Isabellinu doznání. 2) Neobyčejně mě iritovala pomalost filmu, záběrů i děje. Ten však samotný přes určité křečovité prvky není špatný. 3) Ale okouzlující 30letý Eddie Redmayne (Stephen) mi náladu zase zlepšil. (14.04.2018)

Spolu s hlavním hrdinou se ocitáme na prahu konce 1. světové války. Do toho se ve vzpomínkách vracíme do doby před válkou, do doby, kde se mladý muž osudově zamiloval. Postupně vykreslované příběhy postupující lásky i války se dobře doplňovaly a nevyvolaly žádné zbytečné otázky. Dvoudílný, bezmála 3 hodinový válečný epos, je vypravován rozvážně, citlivě a s důrazem na dobovou přesnost. Předválečná Francie je stejně roztomilá, jako je špinavý a ponurý život v zákopech. Příběh, který vychází ze stejnojmenné knižní předlohy (Sebastian Faulks), rovnoměrně distribuuje porce romantiky, dramatu a válečných tragédií. Herecky je televizní snímek velmi dobře obsazený (až na jedinou výjimku), v hlavních rolích se představil Eddie Redmayne a Clémence Poésy. Eddieho jste mohli v poslední době vidět ve filmu Můj týden s Marilyn a asi nejslavnější rolí Clémence je postava Fleur z Harryho Pottera. I další role, především tedy kamarádů ze zákopů, byly kvalitně podané. Bohužel pověstného vrcholu se u mě tento snímek nedotkl a to z jednoho prostého důvodu. Tak jak Eddie je určitě šikovný herec a brzy o něm zase uslyšíme (a to doslova – viz. muzikál Bídníci), tak je mi něčím nesympatický a čím víc ho na obrazovce bylo, tím víc mi byl ten jeho štěněčí pohled protivnější a já postupně přestala jeho sladkobolné chvilky vnímat a přála si, aby se rychle vrátil do zákopu nebo dal prostor hereckým kolegům. Až se tenhle kluk naučí trošku líp tvářit a vykazovat na obrazovce i jiné emoce, než je pohled raněné laně, tak v ten moment si mě získá na svou stranu. (02.01.2013)