W.

Oliver Stone zase natočil film, který se nebude líbit každému, který plno lidí nepříjme už od začátku a film, který svým způsobem také plno lidí nedocení, už jenom proto,že má v názvu dvojité v s tečkou. Popravdě je ale tenhle film pravý opak toho, o čem byste si představili životopisný film, a je to opravdu příjemné zpestření oproti tomu co byste čekali. Film má v sobě snad všecky možné filmové styly, a rozhodně nepřestane jen tak nudit. Proto nevidím jediný důvod, proč ho kritizovat, při sledování zdejšího hodnocení a 66ti procent, které tento film dostal, bohužel. Josh Brolin bývalého prezidenta Spojených států zahrál famózně, ze začátku jsem mu to nedokázal věřit, a ani jsem v něm Bushe neviděl, ale po čase jsem prostě musel změnit názor. Do teď nechápu, proč za tu roli nedostal nominaci na Oskara a Nixon z filmu Frost-Nixon jo. Doteďka to asi ani nepochopim a opět budu tvrdit to, že tenhle film je hrozně nedoceněnej. Čtyři hvězdičky tomu dám a s radostí, ve filmu totiž není vidět jediný úspěch osoby o které tento film je, vypráví prostý příběh člověka, zobrazeného každou chvíli nějak jinak, přesto oddaného své práci, což určitě není lež, ale je otázka, co je na tom všem pravdy. Jedno je jasné, mně osobně se film líbil, ať si Oliver Stone mění fakta s fikcí jak chce, sám nevím co je na tom pravdy a co ne. Já jsem nečekal nic, a dostal jsem především obyčejného Texasana, který sice udělal plno chyb...ale na druhou stranu...kdo ne. (17.02.2009)

Walter bol alkoholik. Chcel hrať basseball, ale nevedel to. Vlastne nevedel nič. Pretože bol debil. Priezvisko Bush sa nezaprie, keď máte vplyvného tatka, stačí zaťahať za nitky a dostanete sa kam chcete. Dokonca vám nemusí veriť ani ten fotrík. A tak si Junior razil cestu až do Bieleho domu, aby to pokazil aj tam a všetci sa zaňho zas museli hanbiť. Pretože bol debil.. Skvelá satira. Miestami skoro až komédia; Bush rozpráva o vojne, na pozadí hrá song Robin Hood. Bush neustále s plnou hubou, Bush na záchode, Bush nechápavý.. Informačne tak na úrovni Michaela Moorea a ešte vtipnejšie (23.11.2014)

...Já vím, je to film, ale stejně mě celou dobu hrozně iritovalo, že Josh Brolin byl jako mladý Bush mnohem větší frajer než byl kdy pravej a Elizabeth Banks byla mnohem krásnější než kdy pravá Bushová... Snad jen Thandie Newton (ta sexbomba z Rocknrolly) se tak urputně celý film mračila, že jsem jí ke konci málem tu Condoleezzu věřil... (6/10) (24.04.2009)

"-Remember, Americans don't like to see dead boys on their television sets." -"Yes, death tends to give war a depressing image." Ať už si myslíte o Stoneovi a jeho hodně radikálních názorech na politiku cokoliv. Jedno je jisté. Ten člověk umí točit filmy. Nechápu proč nedostal Josh Brolin Oscara. Asi spíše akademici ztratili koule. Ne, Oliver Stone. Jediné co je pro mě hodně zvláštní a nikdy to zcela nepochopím, jestli v tomhle filmu Stone Bushe objahoval nebo zesměšňoval. Některé scénky na mě totiž působí hodně satiricky. 80% a rozhodně jeden z velkých filmových zážitků. (12.08.2013)

Jeden z nejlepších filmů Olivera Stonea. Mistrovské dílo. ____ Zmínku zasluhuje především způsob, jakým se tu pracuje s žánrem: (i) Hlavní postava Bushe představuje neustále pozměňovanou, velice silnou žánrovou figuru – jednou westernového cowboye, poté kazatele, naftaře, nebo republikána – zasazovanou do tomu odpovídajících žánrových světů: komedie, satira, rodinné drama, politický thriller. Každý z těchto světů představuje jednu epochu Bushova života. Mění se ovšem pouze samotný Bush, okolní postavy (otec, manželka, poradci) žánrem zasaženi nejsou a zůstávají nezměnění. Konceptuálně tedy pracuje film se třemi rovinami, odstupňovanými podle toho, nakolik jsou infikované žánrem: Bush (motivátor - nejvíce) – žánr (prostor kolem Bushe - zpola) – okolí (nejméně). Konec filmu tak nenastává po válečném fiasku, ale naopak tehdy, kdy se Bush již nemůže přesunout z jednoho žánru do druhého, kdy nemůže utéct. Už nemá kam, žánry jsou vyčerpány, a s tímto zjištěním přichází i konec Bushe jako filmové postavy. Ukazuje se, že skutečný život a žánrová struktura filmu spolu mohou souviset více, než se zdá. (ii) Komedii obvykle spojujeme s etiketou, zatímco tragedii s etikou. Bushova výjimečnost spočívá v tom, že tyhle zavedená pojítka škrtá – velkorysým pohledem na globální mapu a nakládáním s vládními smlouvami spojuje komedii s etikou (protože rozhoduje o osudech milionu lidí), naproti tomu texaské vidláctví posunuje k tragedii Bushovu etiketu. Film to dává najevo i silnou „freudovskou“ otcovskou figurou (James Cromwell), která straší Bushe zjevně více než Saddám Husajn. (iii) Opětovně se ukazuje problematika žánru bio-pic, u něhož se hodnotí osobnost jako taková, ne filmové kvality. Dvojnásob to pak platí zde, kde geniální výkon Brolina ještě znatelněji posouvá ohnisko filmu do postavy Bushe. Přitom filmařsky je W. dílo uchvacující - brilantní kamera (dejte na mě, Papamichael je nový Richardson), brilantní rychlopalné dialogy (návaznost na Michael Clayton a Dobrou noc a hodně štěstí) a brilantní vedení herců. A je o to truchlivější, že tyhle kvality opomíjejí i odborná periodika, kterým se celá podívaná sužuje na pole ideologického a symptomatického čtení. Dokonce by se mohlo zdát, že kontroverzní téma odvádějící od formy nestojí „technikům" v čele s kameramanem a střihačem za námahu, ale Oliver Stone si dobře uvědomuje, že filmy posuzuje zejména čas, ni lidé. Chápe to i Bush: „V historii žádné místo mít nebudu, to budu přeci mrtvý.“ (05.02.2009)