New York, milujem ťa

Poznámky při sledování: Epizody - What the fuck? Tohle je že pokračování Paříži, miluji tě? --- Jak že to psal Isherwood k Paranormal Activity? Nuda k posrání? --- Konečně došlo na lásku, ale že to trvalo... --- Ethan Hawke a dobrý vtípek na konec. Docela fajn. --- Nádhera, kdo to sakra natočil (pozn. Zjištění, že to je od člověka, který zruinoval X-Meny, mne hodně překvapilo.) --- Téměř geniální, takhle jsem si to představoval. Při sledování další povídky si už raději nic nepíšu. Intermezza: Vtipný Badley Cooper, pěkná holka s kamerou, stále dokonalejší Ethan, Natalie Portman nevýrazná, zbytek opět o ničem. Závěr: Trojka s přimhouřenýma očima. Režijní špičky nahrazeny druhořadými tvůrci a herečkou. V hlavě mi uvízl pouze Rattner... a to je špatně. (29.01.2010)

New York je pre mna ovela znesitelnejsi ako Pariz. Rozbeh bol trosku pomalsi, ale potom to prislo... Za seba mozem povedat, ze pre mna bolo najemotivnejsie duo Bradley Cooper a Drea de Matteo a absolutna dokonalost bola sekvencia Shaia LaBeouf a Julie Christie. Nesmiem vsak zabudnut ani na Cloris Leachman a Eli Wallacha, pretoze ti excelovali nie len herecky, ale i hlaskami. Nemam co vytknut, ja som maximalne spokojna. PS: V celom filme som videla viac ludi s cigaretou ako za 30 americkych hollywoodskych filmov dokopy :D (22.01.2010)

Mini príbehy veľkomestských obyvateľov decentne zaaranžované do zlatej siene mrakodrapov = New Yorku. Ľudské poviedky okrášlené vzácnymi okamihmi trvajúcimi jednu šťastnú minútu v ich živote. Kradmé pohľady, náznaky príťažlivosti, prebúdzanie sa do jedinečných chvíľ, odhaľovanie svojich tajomstiev pri večernej cigaretke a pozorovaní hviezd pred neznámymi ľuďmi za celkom diskutabilnej výhovorky = nemáme výčitky svedomia. New York je chladný ako ľad a nasnímané príbehy ,,osudových vyvolencov" z celej tej jednotvárnej newyorskej huspeniny si ma takmer vôbec nevedeli získať. Pokiaľ, samozrejme, nerátam dvoch roztomilých starčekov hrajúcich v zápale seniorského entuziazmu "kto z koho" a dojemnú tvár Shiu, ktorý sa ani nemusel veľmi snažiť. (01.02.2010)

New York je jako Paříž bez kouzla lásky. V neméně krásném městě se rozehrává osud několika dvojic, který ovšem není tak trefný a patřičný jako předešle. Zatímco v Paříži se každý z nás mohl alespoň v jednom příběhu ztotožnit sám ze sebou, New York nabízí nevyrovnané povídky, které nemají začátky, konce ani výsledné pointy. Některé jsou useklé v půli, některé se nesmyslně a překombinovaně proplétají a snaží se dát dohromady kompaktní dílo. Scénáristicky to o lásce vypráví jen matným obloukem a je to zaměřené spíše na vzájemné vztahy a interakce mezi postavami, než na lásku mezi nimi. V celku ve vás nezanechá nic, jen hromadu známých tvářiček střídajících se před kamerou. Poetika jakoby si vzala dovolenou. (29.01.2010)

Míň povídek, míň nápadů a o dost méně lásky. Jak napsal jeden ze zámořských kritiků, New Yorku, miluji tě by mělo mít dodatek "ale jen jako kamaráda". A já bych ještě přidal "kterého stačí vidět jednou za deset let na třídním srazu". Druhý mozaikovitý zářez nejenže postrádá výraznější tempo (Natalie Portman by za kameru vážně lézt neměla), nýbrž i vizuální a obsahovou pestrost, kterých jsem si tolik vážil u láskou prošpikované Paříže. Zapomeňte na skrze čas plujícího Tykwera, srdíčko hladícího Chadhu, přestylizovaného Nataliho a další tvůrce čtyři roky starého skvostu. New Yorku vládnou uspávající monotónnost, bezzubé pointy a obrázky z výprodeje. Když druhou nejlepší povídku natočí Brett Ratner, je holt něco špatně. (13.01.2010)