New York, milujem ťa

Když se zamilovávali lidé v Paříži a do Paříže, bylo to milé, nápadité i pestré. New York poskládal artovější skvadru, nabízí temnější odstíny lásky, stejně jako u předchůdce nicméně jen některé nabízí to, co si od podobných minipříběhů slibujeme. A prostě každému sedne něco jiného, což je přirozené. Je to poměrně kvapné, asi jako město samo, takže místy sotva dokončíme větu/myšlenku a spěcháme k dalšímu příběhu. Což je možná škoda. Někdy právě renomovaní tvůrci kopou průměrnou ligu, jindy béčkaři naopak přináší na krátké ploše docela dost muziky. Ani oni, ani hvězdní herci před kamerou ovšem nemají moc času se projevit. Ocitáme se v mírně melancholickém, příjemném stavu ve městě, které se nedokáže a ani nechce zastavit. (27.03.2018)

Mini príbehy veľkomestských obyvateľov decentne zaaranžované do zlatej siene mrakodrapov = New Yorku. Ľudské poviedky okrášlené vzácnymi okamihmi trvajúcimi jednu šťastnú minútu v ich živote. Kradmé pohľady, náznaky príťažlivosti, prebúdzanie sa do jedinečných chvíľ, odhaľovanie svojich tajomstiev pri večernej cigaretke a pozorovaní hviezd pred neznámymi ľuďmi za celkom diskutabilnej výhovorky = nemáme výčitky svedomia. New York je chladný ako ľad a nasnímané príbehy ,,osudových vyvolencov" z celej tej jednotvárnej newyorskej huspeniny si ma takmer vôbec nevedeli získať. Pokiaľ, samozrejme, nerátam dvoch roztomilých starčekov hrajúcich v zápale seniorského entuziazmu "kto z koho" a dojemnú tvár Shiu, ktorý sa ani nemusel veľmi snažiť. (01.02.2010)

Jak už to tak u filmů, jež jsou mozaikou mnoha malých příběhů, a na nichž se režijně podílelo mnoho tvůrců, bývá, každý divák si tu najde části, které se mu budou líbit a které naopak bude považovat za zbytečné. Hodnotit ale podobný typ filmů jako celek zkrátka nelze a nezbývá než konstatovat, že New Yorku, miluji Tě za zhlédnutí stojí, alespoň kvůli těm několika povedeným částem. (05.02.2010)

New York, město letmých setkání, místo, kde se z epizodické náhody stává poetická /MK/, jakoby se Velké jablko urodilo pro filmový materiál se svou pestrobarevnou směsku lidí, z nichž každý odněkud přišel. Nevyrovnaná, ale přesto dokonale souznící mozaika, která mě omámila (nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděla na plátně tolik sex. napětí jako u story Bradley Coopera), rozesmála (Eli Wallach je můj nejmilejší filmový staroušek a půtky s manželkou roztomile záludné) , rozněžňovala (dívenka z parku, co má tisíc otázek), rozplakala (Shia, Julie a tajemný pokoj nebo příběh jednoho portrétu), přemítala nad hrátkami scenáristů ( dvě rozkošně zlomyslné story se zapalováním ohněv venku, které mají původ v tom, že v NYC se musí kouřit před barem/putykou a především Prom Night story s komickou pointou) a mezi tím vším snílkovská dívka s videokamerou, která mezi jednotlivými částmi lehkonoze poletovala jako motýl na cestě mezi Central Parkem a Chinatown... 80% Cause everyone's your friend in New York City And everything looks beautiful when you're young and pretty The streets are paved with diamonds and there's just so much to see But the best thing about New York City is you and me (21.01.2010)

Snímek o Paříži jí byl věrný atmosférou, příběhy, laděním. Například z povídky, která se odehrávala na hřbitově Père Lachaise, na vás dýchla jistá tajemnost, ale zároveň i hravost, jíž jsou francouzské uličky plné. Většina krátkých snímků byla kvalitních, originálních, měly spád. V New Yorku jsem sice nebyla, ale přesto mám pocit, že bych jeho atmosféru poznala. V tomto filmu chybí. Jen párkrát se mihne, aby vás podráždila, a zase zmizí v nedohlednu. Těžko se hodnotí film složený z několika malých částí – těžko můžete říct, že jako celek je to nuda, když víte aspoň o dvou, třech kouscích, které stály za podívání. (07.11.2010)