Rollerky

"Welcome to the jungle!!" Bylo mi řečeno, že na bruslích vypadám směšněji, než když mám obyčejné botasky. Smál jsem se. Zrcadlo už méně. Sbalil jsem si saky paky a jal se vyblbnout o pár bloků dál. Konkrétně před kino, kde byl plakát k Vyfič! Udělal jsem rockový gesto a pyšně odkráčel. Odkráčel s vědomím, že jednoho dne určitě vyhraju nějaký mariánskolázeňský přebor na bruslích a budu super-extra-třída. Představa pěkná, ale nejdřív potřebuju nějaký návod, že? Vyfič! mi sebralo iluze, že to někam dotáhnu (těch modřin!), ale dalo mi dobrou náladu, kterou jsem potřeboval jako sůl. Došlo mi, že musím chtít, a pak půjde všechno. Byť to neplatí pro mou kariéru zběsilýho bruslařskýho kluka v akci. Nevadí, po parku jezdí i větší trubky. Drew Barrymore si u mě ohromným způsobem šplhla. Vyfič! snad byl jejím splněným snem. P.S. famózní hudba! (09.01.2010)

Super zabavna blbinka, ktera me bavila fakt od zacatku do konce. Samozrejme dojde i na nejaky ty vaznejsi, udobrovaci, ubreceny momenty, ale nastesti jich neni moc a vetsinou tu jde opravdu jen o to brusleni, coz je sice hrozna kravina, ale ty zavody proste dokazou strhnout, ze by tem holkam clovek i fandil. Dalsi klad filmu je perfektne vybrana hudba, ktera skvele ozivuje uz tak sviznej film. Navic prijemny herecky obsazeni, krome tradicne fajn Page potesi i Harden, ktera si to po tom, co me kurevsky srala v Mlze, u me trochu vylepsila. Drew tu je takova hodne v pozadi, vetsinou prilitne, nekoho sereze a uz je pryc, proste je videt, ze se spis zamerila na tu rezii a jako reziserka neni vubec spatna a prijemne prekvapila. Pak bych jeste zminil Daniela Sterna, furt jsem si rikal, co to je za srandovniho sasulu a on je to pritom starej dobrej Marv ze Sam doma. Proste hodne prijemna a svizna oddechovka a pro me mily prekvapeni. (09.01.2010)

zbožňujem americké malomesto. drew barrymore tento jej režijný debut vyšiel, ani neviem ako, lebo pravidlám toho derby som skoro až do konca nerozumel (začal som si ich skladať a chápať ich až niekde pred koncom), nie je to ničím inovatívne (v rámci comming of age filmu, ani v rámci indie amerických rodinných dramedy), ale všetci tu boli takí nejakí... dobrí, no nie v zlom zmysle, že by vám to liezlo na nervy, ale skrátka takí ľudskí, neprehnane príjemní, nikdy to nešlo cez nejakú hranicu trápnosti a patetickosti, čo sa hollywoodšťanom stáva veľmi ľahko a často... ale tuto to bolo celé držané ako-tak v medziach normálu... navyše je tam na kopec veľa krásnych žien, ktoré sa bijú, ohadzujú jedlom, chlastajú, jazdia na korčuliach a vyzliekajú sa pod vodou (čo je po vyzliekaní sa vo vzduchoprázdne - barbarella, gravity - druhá najsexy vec pod slnkom!) a podobne... dobrý soundtrack (drew si na hudbu potrpí), režisérka sama si užíva nielen réžiu, ale aj vďačnú vedľajšiu rolu a z celého filmu ide veľmi pozitívny pocit a energia... a harden&stern sú pre mňa ultimátny filmový rodičovský pár roka! (12.11.2013)

Strašnej nářez! Uvěřitelné a CIVILNĚ napsané a zahrané postavy, všudestříkající styl, dobrá nálada a parádní hudba a mezi tím vším proplouvá drobounká a slaďounká Ellen Page, která si s každým novým filmem říká o nějakou hereckou cenu tak hlasitě, že se divím, že ještě nedostala Oscara.. Drew Barrymore každopádně nemálo překvapila... (25.05.2010)

Vypadá to, že nám tady vzniká ženská variace „apatowovských“ komedií (v nichž pojí nerozlučné heterosexuální přátelství dva muže). Stejně nepodstatné jako získání kluka je pro Bliss nakonec vítězství v onom bizarně kompenzačním sportu. Jak je i pro ty největší truhlíky včas předesláno, protagonistka se musí naučit rány nejen rozdávat, ale také přijímat. Největší váhu mají navzdory očekávání dialogy mezi dcerou a rodiči, z nichž je důležitější matka. Vyjma chápajícího otce jsou mužské postavy zredukovány na nadhazovače vtipů (snaživý Jimmy Fallon), autority, které nejsou nikomu svaté (ježíšovský Andrew Wilson) či objekty touhy (nijaký Landon Pigg). Drew Barrymore dobře odhadla své herecké možnosti, když si přiřkla tu nejpřitroublejší roli. Pozoruhodnější výkon předvádí jako režisérka, v kramflecích nejjistější, když diriguje komorní orchestr o pár hráčích. Scény decentně naparfémované psychologií nepůsobí zcela naivně a občas se jimi dokonce mihne emoce, jejíž pravost jsem neměl důvod zpochybňovat. Více postav, natož nějaká akce znamená menší či větší bordel (ve stupidní jídlové bitce doslova), takových scén ale není mnoho a pro příběh nejsou zas tak důležité. Více mne zamrzela neschopnost Drew evokovat 80. léta (dobu její puberty) krom použitých songů a zakomponovaných popkulturních odkazů také stylem režie, ale to už bych od debutantky chtěl příliš. Tahle nenáročná a zejména zásluhou Ellen Page moc a moc sympatická komedie napoprvé úplně stačí. 70% Zajímavé komentáře: Sobis87, johnn333, ScarPoul (23.07.2010)