Generation Kill

Generatin Kill, aneb Mariňák na delší způsob? Podle mě ne. Mariňák byl klasicky dlouhým filmem, popisující válku v Iráku. Představoval pouze bandu málo vzdělaných mužů, kteří netouží po ničem jiném, než po pořádné akci, po výstřelu, po zabíjení. Ukazoval nám dokonalou nudu pouště, stejnost krajiny a nic nedělání. Generation Kill je mnohem zajímavější. Jednak díky delší pasáži, která nám představí mnohem více postav, ukáže nám jejich nitra, touhy a cíle. Není to přehlídka žluté pouště a modré oblohy. Tady se něco děje. Jednotka se každou chvíli přemísťuje, plní úkoly, které by neměly být spojené zrovna s jednotkou mariňáků. Používá diplomacii, občas násilí. V celkovém výsledku je tedy mnohem zajímavější. Alexander Skarsgård v hlavní roli exceluje, alespoň mě přišel děsně zajímavý. Zajimavých osobností má tento seriál celou spoustu, některé jsou dokonale využité a některé už méně. Seriál přesně splnit to, co splnit měl. Přidává se tak hrdě k seriálu Bratrstvo neohrožených. BO popisoval pro mě mnohem zajímavější válku, která mě přitahuje o dost více, než konflikt v Iráku, takže co se týče děje, BO je na tom lépe, ale co se týká postav, zájmu o ně a zajímavých osobností, jasně vede Generation Kill. Uvidíme, jak se vyvede The Pacific. 90% 20.11. 2009 (20.11.2009)

Lahudka. Nemam, co vytknout. Srovnání s Bratrstvem neohrozenych je skutečně na místě a navic je to nadherny srovnani, jak na tom jsme o 60 let pozdeji. To, co filmu nekteri vycitaji (malo akce, malo dramat, zadna atmosfera, zajimava dejova linie) je uplne bezpredmetne. Tohle neni o tom se pobavit nad akcnosti ci uzasnymi triky. A tem, co vyzdvihuji BN nad GK bych jen chtela pripomenout, ze BN narozdil od GK vedeli a verili tomu, za co a za koho bojuji. (24.10.2009)

Docela mě překvapuje jak je Generation Kill neamerický. Čekal jsem docela dost. Na první pohled zaujme zasazení a výborná technická stránka. O to víc mě mrzelo, jak je tento seriál vlastně o ničem. Moc se tam nebojuje, příběh to nemá, strašně moc se tam kecá a často i hodně sprostě a jako celek se to nehorázně, ale NEHORÁZNĚ táhne. Skupina vojáků jezdí ve svým džípu po Iráku a kecá, a kecá, a kecá o naprostejch hovadinách. Občas je to i docela sranda s trošku morbidním humorem, ale často mě to spíše uspávalo. 2/5 (22.11.2011)

Vojnových filmov/seriálov zobrazujúcich vojnové konfliky novoveku je veľa. 50% z nich sa ale venuje 2. svetovej vojne a iba niekoľko málo zabrdne do najnovších (posledných 15 rokov) konfliktov. A tie sú potom často diametrálne odlišné od “druhosvetovojnových“ či “rákosnickych”. Odlišných z dôvodu, že aj moderné konflikty a spôsob ich vedenia sú iné. Vojna v Iraku trvala 28 dní a vyžiadala si na americkej strane 3993 obetí (iba na porovnanie v druhej svetovej vojne stratili Američania vyše 400 000 vojakov). Iračania svojím počtom, výcvikom a tobôž výstrojom (aj keď v GK mariňáci z 1. prieskumnej na tom tiež neboli zasa až o tak dobre, keďže aj vychytávky na svoje humvee si museli objednávať cez e-bay:)) nesiahali Američanom ani po členky. Kto čaká, že bude GK niečo na spôsob Band of brothers môže byť sklamaný. Akcie je v seriáli málo a keď dôjde k bojom sú rýchle a s jasným výsledkom. Vojaci teda poväčšinou nebojujú, ale kecajú o “veľkých pravdách“ (napr. že keď muž pozerá porno nechce tam vidieť tvár duda, ktorý babu nakladá), hláškujú, serú na prenosných šerbľoch (často aj za extrémnych podmienok), masturbujú, strachujú sa o život J. Lo a inými spôsobmi zabíjajú voľný čas. Vrámci plnenia povinnosti jazdia Irakom, obdivujú jeho krásy, spoznávajú jeho milých obyvateľov a šíria demokraciu. Kde obdivovaním sa myslí “kobercové” obstreľovanie miest plných civilistov, spoznávaním ľudí strieľanie do každého Iračana (vrátane civilistov), lebo v istom okruhu od cieľa misie je považovaný za nepriateľa každý a šírením demokracie denné zisťovanie potrieb civilistov v oslobodenom Bagdade no večerné stiahnutie sa do táboru, zatiaľ čo okolo dochádza k vybavovaniu účtov medzi obyvateľstvom. Kritiku vedenia konfliktu v Iraku najlepšie vyjadrí posledných 5 minút filmu kde si 1. prieskumná za doprovodu The man comes around od Johnyho Casha púšťa zábery z celého víťazného ťaženia. Pozerať video až do konca zvládne iba najjednoduchší chlapec roty Trombley... Na záver môj obľúbený dialóg v ktorom traja vojaci “predabovávajú” rozhovor ich veliaceho s Iračanci. K nemu dojde po tom, ako amíci nechali zhodiť xy ton bômb naprázdno, lebo si pomýlili svetlá dedinky vzdialenej 40 km s približujúcou vojenskou kolónou nepriateľa vo vzdialenosti 15 km. Veliaci sa potom s irackým prekladateľom snaží dodatočne nájsť nejaký vrak ktorý by mohli dopraviť na miesto bombardovania a ospravedlniť tak jeho použitie. VOJACI- Vole, co si myslíš že si říkaj? VELIACI- Promiň, Meeshi. Řekni tomuto muži, že přicházíme jako přátele. PREKLADATEĽ IRAČANOVI- Vole, mùj velký americký přitel tady s tebou pořádně vyjebe, jestli nám neukážes nějaké vybuchlé tanky. ARABÁČ- Habadabada? Daba daba. PREKLADATEĽ- Vole, tihle Iráčané milujou fakt, že jsme tady. Kurevsky milujou svobodu a myslí si, že ty firebally minulou noc byly kurevsky vychytaný, vole. Vy američané jste zabili mnoho písku. Ten písek, byl VELICE zlý. (27.04.2009)

Vrchol mezi minisériemi. Výborně natočené i zahrané, navíc se solidním příběhem. Nečekejte žádnou zběsilou akci, o tom taky Irák nebyl, ale spíše pomalé kousavé drama, ubíjení času a morální rozklad všech zúčastněných. I když se navenek ani zdaleka netváří jako dokument a formálním zpracováním se mu nepřibližuje, tak jde podle mě o první podání Irácké války, které se nejvíce přibližuje realitě. Možná sice rozebírá jenom pohnutky a myšlenky obyčejného vojáka, nikoliv důvody a záměry USA či jiných zemí, ale i tak (a možná právě proto) se jedná o vynikající, hodnotý a zábavný zdroj nekonspiračních informací. (19.04.2010)