Rozorvané objatia

Rozervaná objetí jsou kvalitním barevným snímkem, který vzdává hold španělské kinematografii. Bylo zajímavé sledovat, jak se vyvijí vztah mezi hlavní herečkou a režisérem. Jak už je u Pedra zvykem i zde uvidíte gay románek a vysvětlení všech problému se opět vysvětluje tím, že se děj přesune do minulosti. To mám na jeho filmech nejraději, protože můžete sledovat život ve španělsku, jak v současné době, tak i v minulosti a můžete díky tomu porovnávat rozdíly, jak v kultůře, tak v chování lidí. (31.12.2011)

To či je Los Abrazos Rotos telenovela, červená knižnica, hocičo je podľa mňa nepodstatné. Pedro skrátka VIE stále písať a točiť, stále dokáže upútať, rozcítiť, potešiť. Stále je to ten nekonformný rebelant (hoci možno už nie tak expresívny a silný ako kedysi), ktorý si točí TO SVOJE! Má svoj ksicht a trademark, ktorý už asi iný nebude a presne tak to má byť. Výborný film, v ktorom som našiel všetko čo mám na tomto španielovi rád (vrátane Penelopky:) (22.10.2009)

Tak, jako Diego v průběhu filmu vymýšlel scénář o upírech, tak si představuji, že Almodóvar vymýšlel scénář k tomuto filmu. Aneb plácám pátý přes devátý, ono to dohromady něco udělá, dáme tam nějaký odhalení, nějaký rodičovství, nějaký milenectví, zamícháme a nahodile poskládáme. Takhle nějak působí samotný příběh, který je samozřejmě dobře ztvárněný a zahraný, ale těžko z toho uděláte něco víc, když máte neforemní a překombinovaný scénář. Zatím jeden z nejslabších Almodóvarových filmů. 6/10 (16.05.2014)

Zajímavý a poutavý příběh odehrávající se ve dvou časových rovinách, kterému jako vždy vévodí éterická Penélope. Děj se pozvolna rozjíždí, až graduje k určitému vyvrcholení, pak je jen trochu zbytečně nastavován. Kdyby Almodóvár Rozervaná objetí zkrátil o dvacet minut, dostala by svižnější nádech. Přesto jsem moc rád, že jsem je zhlédnul. (28.05.2009)

Byla jsem prostě zklamána. Dokázal do dvou hodin nabouchat tolik citů a informací o normální společnosti, že se mi to až zprotivilo. Musím souhlasit s některými komentáři, že slepota opravdu nebyla důvěryhodná. Hned ze začátku mi to přišlo, že je to schválně kvůli zajímavé blondýnce. Nejvíce mě tam však rozhodila hudba. Chápu typická, ale vůbec neseděla k scénám. To strhla veškerý můj náhled na celý film. Největší pozitivum tam mám zase u mé milované Penélope Cruz. Hvězda za ty její ňadra je upřímnější než kdy jindy.:) Celkově jsem byla zmatená a rozjetá a jediné co chci vidět je film Ženy s kufry (nebo tak nějak). (19.12.2009)

Rozorvané objatia ako vlastná pocta všetkým Pedrovým filmom a zároveň ako vlastný remake všetkých Pedrových filmov. Nič nové pod slnkom, farebné interiéry, fatálna láska, žiarlivosť, zlá výchova. A tak "bizarne" najvtipnejšou časťou pre mňa ostáva Diegov pripravovaný film o upíroch a ich prirovnanie k Číňanom, ktorí sa, podobne ako upíri, zaintegrujú do spoločnosti, ale podľa Diega nebudia žiadnu pozornosť..Anne Rice alebo Gong Li si určite o tom myslia svoje. (01.10.2009)

Za úžasný příběh a krásnou Penelope. 80% (15.03.2010)

Velmi dobře vystavěný a vypointovaný příběh, který ke konci mírně ztrácí tempo. (23.11.2014)

Pedro Almodóvar je úžasný režisér a každý jeho film má svoje kouzlo. Rozervaná objetí mi přišla jiná než jeho ostatní filmy. S jinou atmosférou a zabývající se jinými "problémy" .. Ale nezklamal mě, naopak, všechno to do sebe, jako obvykle, zapadalo a pro mě to byl skvělý zážitek. (03.10.2009)

Co na tom, když máte ve filmu vždy výbornou a krásnou Penélope Cruz, když se snímek neuvěřitelně táhne? Sice to není možná objektivní námitka, ale BE mi moc nesedl. (27.05.2010)

Nádherná Penélope v nádhernym španělskym filmu!! (29.05.2012)

44. MFF Karlovy Vary (09.07.2009)

Tak poprvé nejsem plně spokojen s filmem od Almodóvara. Trochu roztahaný a neučesaný příběh, který i přes svojí kýčovitost, nepůsobil nijak ohraně. Penélope nejlepší! (29.12.2012)

Silnej zážitek. (28.07.2010)

Další Almodóvarovská porce emocí, plnokrevných postav, neotřelého humoru, barvitosti a smířlivosti nyní netradičně spjata s temnou žánrovkou, která však není dominantní, nijak zásadně neovlivňuje typickou podívanou, která i přes opakované rysy stále funguje i díky vynikající Penélope Cruz a jejích proměnách. Oproti Volverovi zážitek s delší trvanlivostí. (25.02.2010)

Rozhodně ne nejslabší, ale ani nejlepší režisérský počin..přesto bezvadný snímek, který na člověka prostě musí zapůsobit. Dobré herecké obsazení je vedle vyprávěné linie příběhu také velkým plusem.. Almodóvar se místy dokonce odvolává na některé své předešlé filmy, např. Dívky a kufry jsou až nápadně podobné Ženám na pokraji nervového zhroucení.. (01.10.2009)

Standartní Almodovarova nuda. (01.10.2009)

Jsem trochu na rozpacích, jaké hodnocení mám filmu dát. Dívala jsem se na něj asi 2 měsíce po 20 minutách v hodině španělštiny, takže jsem v něm měla trochu chaos. Ale jinak bezpochyby filmy od Pedra Almodovara jsou bezkonkurenční a tento jakbysmet. Penelope Cruz i přesto že ji jako herečku nemusím, byla velmi dobrá a roli zvládla skvěle. Opět se tu objevil zapeklitý příběh, kdy jsem se v první čtvrt hodince ztrácela...ale jinak chválím. Takové 3 a půl hvězdičky. (21.12.2009)

Vynikající sebereflexivní dílo, dlouhé záběry navozují optimální náladu a neustálé přeostřování nahrazuje rychlý střih. Film nepotřebuje rychlé tempo aby byl strhující. (23.09.2009)

Je možné, že nechápu Almodovara (i když předchozí filmy, co jsem od něj viděl, co si pamatuji, se mi líbily víc) a třeba ho nechápou a nadhodnocují všichni ostatní (v rámci mého ega u mě vítězí tahle teorie). Viděl jsem od něj pár filmů, ale spoustu lidí o něm mluví jako o velmi komplikovaném a hodnotném tvůrci... Dle mého názoru jsou jeho filmy mnohdy až překvapivě dějové a divácky přístupné. Co mi dal tento film? Těžko říct... Překvapilo mě, že Almodovar tolik netématizoval homosexualitu a ani se nesnažil vytvořit umělý svět, kde nenormální je být heterosexuál.. Tím se film stává přijatelnější pro konzervativnější a lehce homofóbní jedince... Čím je tedy tento Almodovar výjimečný? Setkáváme se s celkem poutavým příběhem a postupně je nám rozplétaná jakási zamotaná historie... Jenže vlastně nic, co by se nedalo vytušit a nic nebudí žádné silnější emoce... Kamera je mnohdy celkem fajn, ale i tady byla série podivných manévrů, kterým nerozumím (dlouze přejíždějící kamera v dialogu). Divák tím má být upozorněn na to, že sleduje jenom film? Jedná se o poctu filmu jako médiu a kinematografii? A právě proto z velké části sleduje natáčení filmu, úryvky z natočeného filmu, dokumentování natočeného filmu a úryvky z dokumentu? Proto nám jsou převyprávěny dva náměty (upíři mě opravdu pobavili jako dlouho nic) a proto nás Almodovar vzal na exkurzy do Felliniovsko-Bergmanovské dvd knihovny hlavní postavy? Proto ty narážky na Audrey? A lze tím ospravedlnit to, že jsem občas měl pocit, že koukám na telenovelu? Film, který ve mě bohužel nic nezanechal. Budu rád, když mi někdo vysvětlí, že chyba je ve mně a v čem spočívají ty mnou přehlížené kvality. Nejlíp, kdyby to udělala samotná porota v Cannes a vysvětlila mi čím si tento film zasloužil svoji palmu (na rozdíl třeba od poslední Jarmuschoviny)... V lecčem mi film asocioval Hanekeho, který však dokáže podobnými motivy totálně sejmout a oněmět diváka na hodiny. Tenhle Almodovarův počin je oproti tomu jiná (nižší) liga. Nuda to není, těžce stravitelné také ne, ale ani nic výjimečného. (05.09.2009)