Kdopak by se vlka bál
Who's Afraid of the Wolf
Réžia:
Maria ProcházkováScenár:
Maria ProcházkováKamera:
Martin ŠtěpánekHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Dorotka Dědková, Jitka Čvančarová, Pavel Řezníček, Marek Taclík, Jana Krausová, Martin Hofmann, Vlastimil Třešňák, Eva Leimbergerová, Marie Boková (viac)Obsahy(1)
Rodinný film, dětský horor, dospělá romance a pohádka o Červené Karkulce. I když žánry na první pohled velmi odlišné, přesto se výborně doplňují ve vizuálně originálním filmu Marii Procházkové Kdopak by se vlka bál. Režisérka Žraloka v hlavě se v něm vrátila k poetice úspěšného absolventského filmu Příušnice. Hlavní hrdinka příběhu se jmenuje Terezka. Zbožňuje pohádku O Červené Karkulce, má starostlivé rodiče, ve školce nejlepšího kamaráda Šimona a takhle by mohla žít šťastně až do smrti, kdybychom se nepohybovali v realitě. Najednou Terezka začíná ztrácet půdu pod nohama, maminka a postupně všichni dospělí v jejím okolí se začínají chovat divně a jediný, kdo jí dokáže poradit, je kamarád Šimon. Ten má ve věci jasno. Maminku Terezce vyměnili mimozemšťané. Stačí jedno píchnutí vidličkou, rána, která se okamžitě zacelí, a důkaz bude na světě. Terezku tak čeká veliké dobrodružství. Ve snaze zachránit pravou maminku bude čelit mnohým nebezpečím a možná i hladovému vlkovi.
Odrostlejší diváci budou asi příběh interpretovat jinak. Těm se odhalí klasický milostný trojúhelník ženy mezi dvěma muži, z nichž jeden představuje jistotu a bezpečí domova a ten druhý kouzlo dálek a nenaplněné ambice. Uprostřed toho trojúhelníku pak stojí zmatené malé dítě, které má spoustu otázek, na něž ale nedostává žádné odpovědi. „Příběh pětileté Terezky je úzce provázán s její oblíbenou pohádkou O Červené Karkulce, což je vlastně horor. Zajímavá je právě dětská fascinace strachem, opětovné vyžadování a opakování strašidelné pohádky, přestože se holčičce promítá do snů. Každý večer si Terezka přeje pohádku na dobrou noc, pokaždé tu samou. Pohádka by měla být „červenou“ nitkou proplétající se celým příběhem a tvořit k němu jistou paralelu, protože stejně jako on začíná romanticky, pokračuje dramaticky a přes horor vede až k happy endu,“ říká režisérka Maria Procházková. Ta ve vizuálním zpracováním filmu nezapřela svůj „výtvarný původ“, když do hraného snímku zapracovala kresby a animace, které už tak zajímavému příběhu dodávají i atraktivní tvář.
A pro koho je film určen? „Je to film pro dospělé, který mohou vidět s dětmi. Ve filmu se řeší závažnější rodinná témata, je ale vyprávěn pohledem šestileté holčičky. Díky tomu je srozumitelný a zábavný pro všechny. Není to film směřovaný jen k dětskému divákovi, ideální je společná návštěva kina rodičů s dětmi,“ vysvětluje producent Vratislav Šlajer. [44. MFFKV 2009] (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (269)
Velké překvapení, kdy - hlavně v první polovině filmu - mé nadšení z toho nevšedního způsobu vnímání děje (života dospělých) přes malou holčičku neznalo mezí. Trošku mi nesedl konec (cca posl 10 minut), ale to mou radost kalí minimálně. Výborné dílko a jeden z mála českých filmů, který mi v posl době udělal opravdu radost. 7.5/10 ()
Po druhém sledování, ve kterém jsem našla více detailů, které mi poprvé unikly, dávám o hvězdičku navíc. Opravdu krásné zpracování rodinného příběhu očima dítěte. Bezva nápad tohle natočit. ()
Na český poměry překvapivě originální, svěží a kvalitní film. Divák sleduje příběh očima malé Terezky, která žije ve svém dětském světě, na všechno nahlíží po svém a zdaleka všemu nerozumí. A tak když třeba rodiče řeší něco důležitého, divák se kolikrát nedozví rozuzlení, protože Terezku to nijak nezajímá. V tomhle je film velmi originální, jen postupně se divák, společně s Terezkou, dozvídá, že se asi něco děje. Terezka si myslí, že ji maminku vyměnili mimozemšťani, zatímco divák ví, že se schyluje k dramatickému rodinnému zvratu. Poslední třetina filmu je sice velice slušně natočená, nicméně vyznívá lehce nepravděpodobně a násilná snaha o happyend je až otravná. I tak se každopádně jedná o film, kterej stojí za zkouknutí a na další počin Marii Procházkové jsem hodně zvědavej. ()
Jeden z nejlepších českých filmů za rok 2008.Ta dívenka v hlavní roli je opravdu sympatická a je krásné,jak dětský (scénáristický)svět zamýšlí.Perfektní filmeček,opravdu hezké,upřímné dílko. ()
opravdové pohlazení po duši. Jeden z mála kvalitních rodinných filmů, který dokáže pěkně nakouknout do dětského světa a vše pěkně sledovat dětskýma očima.. ()
Po dlouhé době krásný, milý český film. ()
Šel jsem na to do kina, jenom kvůli vidličce z plakátu... Samotný film ale taky nebyl špatný... ()
LFŠ 2009: Znelo to tak pre mňa nevábivo, že je to aj pre deti aj pre dospelých, ale naozaj je tomu tak. Tie vymýšľance detí predškolského veku, no úplne akoby som sa vrátil do škôlky. Skvele zobrazený príbeh, taká postmoderna v rámci širokého záberu obľúbenosti v rôznych vekových kategóriách. Páčilo. ()
Režisérka se snaží zobrazit autenticitu dětského světa s takovým usílím, až dosáhne pravého opaku. Dialogy typu: "Neboj, rozvod není nic hroznýho" anebo ještě lépe: "Mám tě rád, jako bys byla moje vlastní" (to říká nebiologický otec dceři den poté, kdy se dozví pravdu od nerealisticky zlé a hloupé babičky) bohužel posouvají film někam k "realitě" pošťáka Ondry. Stejně nevěřícně jako nad filmem kroutím hlavou i nad externími recenzemi, asi pro mě Japonsko bude též jen přestupní... ()
Já se nebála vlka, ale toho filmu - intelektuální český film mimo hlavní vlnu, ajjajaj. Ale ne, nebylo to tak zlý. Ale ani nijak oslnivý. Nakonec to nabídlo méně, než se slibovalo, ale trochu se mi ulevilo, takže s klidným srdcem za tři hvězdy. Ta holčička byla milá. ()
Určitě nejlepší film, co jsem za poslední dobu viděla a po těch všech nových vánočních pohádkách, které opět za moc nestály, jsem nadšena a potěšena, protože takovýchhle filmů by se mělo točit víc a víc. Připomnělo mi to kvalitu starších dětských filmů. Jen tak dál a já volám hurá. I současný český film mě ještě umí potěšit a nadchnout:) ()
Přínosem filmu je podle mě pouze pohled na problém - rodinnou krizi ze strany malé Terezky a její imaginární svět. Vše okolo toho je průměrné místy podprůměrné. ()
Ne, prostě ne. Kvaziumělecký rádobyintelektuální rodinný film, který je - ve snaze o mnohovrstevnatost - dost přeplácaný, plný nijakých hereckých výkonů, nepříjemných dětí a misogynie (zdá se mi to, nebo je tu opravdu snaha udělat z každé ženské postavy sobeckou mrchu?). Proč tři hvězdy? Děti se snad bavit mohou... ()
Tak nevím, námět je dobrý, ale zpracování pokulhává. Uváží-li se, že první polovina filmu je o ničem s nemalou snahou zdůraznit, že je o něčem. Druhá polovina už je pak výrazně lepší. Netuším jak film působí na dětské diváky, ale vzhledem k tomu, že už nejsem dítě jsem se s filmovými hodnotami tohoto filmu možná minula.... Celkové zpracování vyznívá více jako televizní film, z herců zaujmou pánové Řezníček a Taclík. Hlavní představitelka je ucházející, Jitka Čvančarová je snad v každém filmu stejná, ale možná je to tím, že dostává spíše podobné role. No s filmem Kdopak by se vlka bál jsem se výrazně minula a dost jsem se nudila, škoda námět byl neobvykle zajímavý, ale to zpracování, ouvej.... 40% ()
Prilis nudne, detske dialogy prilis umele naivni a hloupe. Detska hrdinka otravna, berlicky v podobe jejich myslenek "jde si pro mne" - jde se schovat, by nemely co delat v knize, natoz ve filmu. ()
Tohle bych do české polistopadové kinematografie neřekl. Tím spíš, že nesnáším české dětské filmy (Marie Poledňáková budiž jedním odstrašujícím příkladem za všechny - a to myslím i její předlistopdové počiny). Na druhou stranu hodně můžu filmy zaměřené na starší publikum, v nichž je dítě hlavní postavou a naivně dětský pohled na svět kontrastující s krutostí reality umožňuje působivě vyjádřit věci, jež by se jinak vyjadřovali obtížně (např. Otec na služební cestě). Kdopak by se vlka bál je někde mezi - použitelné jak pro dětské publikum tak pro někoh s mým vkusem. V některých filmech druhé zmíněné kategorie je využívána i bujná dětská fantasie. S tím jsem se setkal u temné fantasy Faunův labyrint nebo u lyrického artového filmu Duch úlu. V obou případech bylo dítě konfrontováno s válkou. V tomhle českém počinu není nic tolik dramatického. Řeší se tu obyčejná manželská krize, i to ovšem přináší dítěti nelehké chvilky. Při sledování jsem uvažoval, jak to tvůrci asi ukončí. Když se z jisté postavy v poslední chvíli vyklube "zlý" člověk, čímž se všechno krásně vyřeší, říkal jsem si, že to byl od scénáristů snad až příliš laciný způsob, jak se z toho vykroutit. Ale co, přece nemůžu dětskému filmu vytýkat příliš optimistický závěr. No i herecky to mohlo být trochu lepší. Víc než hlavní představitelka mě přesvědčoval představitel jejího kamaráda ze školky. Ale za nevjvětší plus považuji nápaditou režii a výtečný střih, dodávající filmu ten správný rytmus. Styl režisérky vzdělané v oblasti animovaného filmu se ukázal pro novodobý český film obohacující a velmi osvěžující. ()
Pro dospělé dětinsky nudné, pro děti dospělácky nudné. A navíc mohli vybrat nějakou zajímavější holčičku. ()
zajimavy napad, dobre herectvi hlavni predstavitelky, ale mne, dospelemu, tam jeste neco chybelo, mistama jsem se dost nudil. presto verim, ze trosku starsim detem by film mohl rikat vice, klidne at ho zkusi. ()
Svěží vánek v současné české filmografii. Poutavý způsob vyprávění citlivě napsaného příběhu. Herci se mi líbili, mladí i ti starší. Opravdu příjemný zážitek, vřele doporučuji. ()
Film s perfektním a originálním námětem, jehož potenciál nebyl naplno využit. Nicméně i tak se jedná o velmi povedený a netradiční film, který trochu shazují nezcela přirození herci a místy přílišná naivita, která ale ve většině filmu působí blahodárně. Prostřihy z "karkulkovského" světa jsou geniální, jen by jich možná mohlo být trochu víc. Kéž by to bylo celé ve výraznější stylizaci... *** Ve zkratce: Za hory a za doly byl děsivý vlk, který tenktokrát nesežral ani Karkulku, ani babičku. Asi za to můžou mimozemšťani z Japonska. ()