Nestyda

Povrchní koláž hořkých životních etud z krize středního věku zaslintaná lacinými cameo výstupy a rozhlasovým product placementem. Adaptace obšousta Kvída mně unavují oči v psané i hrané formě, Macháček se svým šklebem už dávno odjel pryč malotraktorem, ale hlavní co mrzí je, že režisér Hřebejk má mnohem na víc, než jsou tyto populistické slepence na jedno použití, co se schovávají za sofistikovaný opar čerešní pod blúzkou. Pochopil jsem to správně, že ten, kdo se nesměje u představení divadla Sklep, je buď vylízané pako, nebo občan Maďarska..? (14.02.2011)

Povídky o manželství a sexu jsou kniha takřka geniální. I proto to měl Nestyda od začátku prohrané, ale vyšel ze souboje s očekáváním relativně se ctí. Souvislý příběh totiž musel být přítomen, ale určitě měl být bližší Oskarovi. Zuzanino počínání totiž působí silně rozpačitě, tuctově a bohužel bez pointy. Na scenáristickém papíře to mohlo být od Viewegha slibnější, takhle dost dobře nechápu, proč jsem měl tu či onu unavenou linii sledovat. Nejsilnější momenty samozřejmě přijdou, když se objeví replika z povídky, jeden oblíbený příběh se propojí s jiným a překvapivě právě připsaná Nora je parádní vůdčí linkou. Zkrátka všechno alespoň zdánlivě funguje, ale na příliš mnoha místech jsem jasně cítil, že chybí něco navíc, o proměnlivosti nálad předlohy na několika řádcích ani nemluvě. A Hřebejk sice naštěstí definitivně zahodil dřívější masku spasitele české kinematografie, kterou si tak nepochopitelně přivlastnil, ale měl by se zamyslet nad svým šansonově-melancholickým syndromem. Ta vzájemná podobnost předkládaných hudebních prostředí už je alarmující. (09.11.2009)

Nakonec docela příjemná jednohubka, čekal jsem to mnohem horší. Macháček mi tady sice neseděl, prostě to byl pořád Macháček a ne skutečná postava a Babčákovou taky nemusím, ale jinak to vcelku slušně odsýpá. Prostě nenáročný, poněkud povrchní kousek. Hřebejk má ale určitě na mnohem víc. Co mě potěšilo nejvíc, byla výborná hudba, tolik dobře vybraných písniček se v českém filmu vidí málokdy. (17.02.2011)

Vyhlasujem pátranie po zmiznutej kvalite Hřebejkových filmov, ktorá má od filmu 'Pupendo' výrazne klesajúci charakter. Aj keď sa Jan svojimi filmami stále drží nad hranicou pozerateľnosti, už to jednoducho nie sú tie kúsky, čo bývalo. Už sa neteším na každý jeho ďalší film, pretože po ňom mi nezostáva nič iné, len prehlásiť, že to bol len nejaký 'ďalší' film, čo som videl a ničím mimoriadnym ma nezasiahol. Po filme 'Nestyda' som mal teda podobné pocity, doprevádzané pocitom obyčajnosti a rozpoltenosti, ktorá mi trošku pripomínala americký typ komerčnej komédie, ktorá chce byť stoj čo stoj nezávislá. Inovačné momenty a originalita rozhodne vo filme nechýbajú, niektoré scény oplývajú naozaj dobrými nápadmi a ani herci nezaspali na vavrínoch, len dokopy to akosi nefunguje. Jednotlivé aspekty nedávajú spolu ten dokonalý, jednoliaty celok, po ktorom by divák jasal. Naopak som len márne krútil hlavou nad vyprchaným potenciálom, ktorý mal scenár a ktorý (dúfam, že stále ešte) má režisér. 55%. (09.08.2009)

Film jednoznačně určený pro staršího a životním během poučenějšího diváka, který je tím pádem při věkovém průměru uživatelů čsfd kolem dvaceti let logicky velmi podhodnocen, jak již to u všech nových Hřebejkových filmů bohužel bývá pravidlem. A přitom Jan Hřebejk jako režisér skutečně umí, po řemeslné stránce film takřka nezaskřípe, adaptací Vieweghovy povídky získal i celkem slušný scénář (na kterém se mimo autora podílel i sám režisér a představitel hlavní role, což je možné úskalí, tradiční scénárista Petr Jarchovský by z dané látky možná vytěžil a vypointoval víc...), o tradičně skvěle použité ryze české (a nutno říci polozapomenuté) hudbě nemluvě (navíc sofistikovaně použité písně Hany Hegerové povznesly snímek k uměleckému absolutnu), o herecké první lize (režisérových oblíbených hereckých koní) se raději ani nezmiňuji, s tou se tak nějak počítá... Snad jen trapné momenty v podobě absurdního výstupu Karla Gotta a přehnaný product placement (především Frekvence 1 mi mírně řečeno neseděla...) sponzorů si mohl Jan Hřebejk odpustit. Nestyda není určitě jeho nejlepším a nejsilnějším filmem, stydět se za něj ale rozhodně nemusí... (01.01.2010)