Nestyda

Čekal jsem naprostou debilnost, a po Medvídkovi a Krásce v nesnázích se mi určitě nikdo nediví, a ejhle! Ono se na to dalo dívat. A když odmyslím typické hřebejkoviny a macháčkoviny, šlo i o celkem vtipný kousek. Žádná velká sláva, ale odpolední zábava lepší, než čumět do zdi, to byla určitě:-)) Milka to vytáhla ještě o kus výše, i když HH z ní dělat nemuseli. Ale zase o to víc pobavila sama HH v mini střihu:-)))) A na tu otázku bych odpověděl: Áno, áno:-)))) (28.05.2009)

Nic dobrého jsem nečekal a byl jsem velmi mile překvapen. Příběh sice není nic moc, dá se říct, že je o ničem. Přesto scénář je velmi vtipný (hřebejk ho tgentokrát netvořil s jarchovským, ale s macháčkem a vieweghem), má vypilované hlášky a celou dobu si drží svojí pohodovou atmosféru. je to spíš jednohubka na jedno zhlédnutí, při druhém by mohlo hrozit, že začnete přemýšlet nad poslední třetinou, kde se autoři (nejvíc patrně hřebejk) snaží o nějakou myšlenkovou hloubku a pointu a nadá se říct, že úplně úspěšně. Nic méně nestyda hravě obstojí sám bez těchot pokusů jako čistokrevná a velmi dobrá komedie s opravdu skvěle vybraným obsazením. Bez macháčka by ten film asi hodně ztratil a paní Vašáryová v roli rádoby Hany Hegerové (která se taky ve filmu mihne), to je herecký koncert sám o sobě. (22.10.2008)

HUDBA: písně různých autorů; Jak uz tady bylo nekolikrat napsano- je to takove plkání, slet nikterak zajímavých situací, které jedna druhou jen minimálně rozvíjí a k ničemu to nevede. Jiří Macháček nepřekvapí, nicméně neurazí, Emílii Vašáriové to sluší, Éva Kerekes se zbytečně obnažuje a Pavel Liška, který kopíruje stále stejnou postavu (tedy snad jen kromě Venkovského učitele). (06.04.2010)

Nestoudnost? Ale kdeže... Vše zůstává při starém. Honza Hřebejků stále umí točit jako málokdo jiný v této republice. Stále má i čich na herce (bohužel ne vždy i na neherce). Poněkud rozpačitý úvod je bohatě vykoupen následnou linií Babčákové s Liškou. A nakonec i ty Oskarovy osudy začnou získávat na zajímavosti, což jde ruku v ruce s kvalitou. Prostě klasická (od Horem pádem snad i nejlepší) hřebejkovina posledních let se všemi klady i zápory co k tomuto "subžánru" patří. Pouze absence Jarchovského (konečně!) se na soudržnosti scénáře nijak výrazněji neprojevila. Stále je to slet perfektních scén, které dohromady moc neštymují. (09.10.2008)

„Pardon... madam.... to mrtvé zvíře na stole...?“ Po „KRÁSKE V NESNÁZÍCH“ a „MEDVÍDKOVI“ ďalší čudný Hřebejk, ktorý tiež pôsobí skratkovito, akoby sa nakrútili tri hodiny a muselo sa strihať na hodinu a pol: strácajú sa celé dejové línie a zmysel niektorých postáv, Liška alebo rodičia (Landovský) sú len „zbežne nahodení“, majú možno 15 minút, nikto nevie, prečo tu sú, ani kam nakoniec zmiznú, niekam asi áno, čo ja viem, Hřebejk tiež nevie. Macháček v pohode, mám ho rád od „vítr popožene jachtu“, takisto jeho nosatá manželka fajn, Vášáryová nehnevajte sa ale ZNOVA patetická, našťastie jej postava nie je taká veľká, ako som si myslel. Z niektorých dialógových („Ale vždyť jsme toho tolik prožili...“ – „Zas tolik ne.“) a poetických (atmosférické jazdy nočnou Prahou) cítiť, že je to TEN Hřebejk, ale ak jeho novú tvorbu porovnávame s nespisovane povedané peckami, s akými začínal (MUSÍME SI POMÁHAŤ, PUPENDO, PELÍŠKY), je to veľký priemer, hoci s chytľavými hláškami („Co je to korytnačka?“) a relatívne zábavnými roličkami známych tvárí (Adymu Hajdovi stačí stáť v zábere a hádzať „tie jeho“ pohľady do kamery). (19.08.2010)