Hoffa

Hoci sa režírujúci DeVito snaží urvať čo najviac obrazu pre svoju (v realite) neexistujúcu postavu, toto je Jackova show. Rozprávačská štruktúra je odvážne ne-divácka: séria flashbackov odsýpa bez vysvetliviek, časového rámca alebo voice-overu. Zďaleka nejde o kvázi-dokumentárny exkurz či konšpiračnú exhibíciu v štýle Olivera Stonea. Rejža si honí triko najmä ako herec (malý tvrďák, ktorý fakuje všetkých a prcá najkrajšie ženy) a v prípade Hoffu akcentuje generálny "feel" jeho osobnosti (cholerické gestá, buldočia povaha, anti-Kennedyovský mámvpičizmus) na úkor faktografie. (06.01.2017)

Máte pocit, že zatiaľ je to o ničom a stále veríte že za pár minút to už bude lepšie. Ale ono nie. Nikdy nepríde nič. Tento film zachytáva kariéru legendárneho odborárskeho vodcu, ktorý bol v 30.tych až 60.tych rokoch minulého storočia výraznou osobnosťou americkej politickej scény. Vzpurný, nápaditý a charizmatický James R. Hoffa vybudoval skoro neobmedzene silný odborový zväz. To je vskutku zaujímavý nápad na snímku, avšak to by sa jej ako režisér nesmel chopiť Danny DeVito. Ten je ako vyprávač príbehu strašný. Ja netvrdím, že vyhľadávam násilie alebo krv, lenže tu sa nedeje nič. Pamätám si na jednu dobrú scénu v aute, ale to je tak všetko. Čakal som strašne veľa a dostal som strašne málo. Od snímky s Jackom Nicholsonom a Danny DeVitom som proste čakal viac. (02.10.2019)

Hoffa je u nás ne až tak známej a doceňovanej film. Já myslím, že je to škoda. Bude to tím, že se zabejvá tématem, o kterým se tu moc neví. A přitom Jimmy Hoffa byl dost zajímavá osoba americkejch dějin, stačí jen (přesně z dobových záznamů okopírovaná) scéna, kdy bez servítků seřve Bobbyho Kennedyho přímo u výslechu senátního výboru. Danny DeVito tu nejen hraje, ale celý to zrežíroval a má tam pár moc pěkných střihových chuťovek a celá scéna s lovem jelena udělaná ve studiu je lahůdka. Jack Nicholson šíří charisma jak rádiový vlny a já mu žeru každý slovo a gesto. Doporučuju všem, co to ještě neviděli. (22.11.2007)

Hoffa přesně naplňuje škatulku "hodnotných" životopisných dramat i s absolutně nudnou filmovou estetikou 90. let. Vybavil se mi při sledování Stoneův mladší Nixon - také naprosto nevýrazný, předlouhý snímek, sloužící pouze ke zvýšení neuspokojitelného ega hlavního představitele. Fušérsky režírující Danny DeVito má navíc ještě smolíka, že "nějaký" americký odborář průměrného Evropana prostě nezajímá. 50 % (31.07.2010)

Do teď jsem nevěděl, že nějakej James Hoffa vůbec existoval a upřímně řečeno, je mi život týhle odborářský vyžírky celkem ukradenej. Na film jsem se podíval, protože Jack Nicholson tam hraje hlavní roli. Jack Nicholson byl tradičně přesvědčivej a herecky mu zdatně sekunduje Danny DeVito. Jako režisér už je ale horší. Mam pocit, že film je natočenej pro lidi, který znaj životopis hlavní postavy a tady dostanou nějaký ty pohyblivý obrázky. Já třeba o Hoffovi nic nevěděl a tak jsem se v tom hned od začátku poněkud ztrácel. Asi po 3/4 hod jsem sledování přerušil a šel jsem o něm googlit nějaký informace. V češtině o něm nenajdete prakticky nic. Maximálně doslovně přeloženej článek z wikipedie, kde se dozvíte třeba to, že je Hoffa pohřben v novém svetru (New Jersey). Tak jsem si o něm teda něco málo zjistil a vrátil jsem se k filmu. Těch pár informací mi pomohlo v tom, že jsem se aspoň trochu orientoval v ději, ale žádnej extra filmovej zážitek mi to nepřineslo. Nevim, kde udělali soudruzi chybu, ale já jsem se u toho dost nudil a přitom život Jamese Hoffy rozhodně nudnej nebyl. Je tam několik zapamatovatelnejch scén (vrcholem celýho filmu je pro mě scéna ze soudní síně, kde Hoffa strašně stírá Roberta Kennedyho), ale v těch 140 minutách se ty lepší okamžiky poněkud ztrácej. Mam pocit, že se z toho dalo vyždímat víc... 60% (24.01.2010)