Hoffa

Vynikající biografický snímek mapující život a postavu odborového předáka Jamese Hoffy. Danny DeVito jde, pravda, trochu ve Stoneovských stopách, některá životopisná data si volně interpretuje a některá neobjasněná zase domýšlí, ale to nic nemění na faktu, že se mu podařilo natočit skutečně strhující dílo. Jestliže má film několik filmových znaků, pak v snímku Hoffa jsou zastoupeny všechny tři jejich kategorie - znaky ikonické (realistická kresba odborářského a dělnického prostředí), symbolické (osobnost Hoffy coby symbolu propojení světa odborů a Mafie) i umělecké (mnohoznačnost a nevyřčenost mnohých významových nuancí). Stejně jako u Stonea je i DeVitův film politikum, který zjevně odkazuje k režisérovu politickému zakotvení a prozrazuje, v které části politického spektra asi leží DeVitovy politické sympatie. Danny DeVito obsadil do hlavní role charismatického Jacka Nicholsona, s jehož přesvědčivým hereckým výkonem celý film roste (zdatně mu sekunduje i on sám v jedné z velkých rolí). Hoffa je pro mne zhmotněním vysokého standardu kladeného z prestižních důvodů mezi (americkými) filmaři na umělecký životopisný film... (17.10.2007)

Hoffa je u nás ne až tak známej a doceňovanej film. Já myslím, že je to škoda. Bude to tím, že se zabejvá tématem, o kterým se tu moc neví. A přitom Jimmy Hoffa byl dost zajímavá osoba americkejch dějin, stačí jen (přesně z dobových záznamů okopírovaná) scéna, kdy bez servítků seřve Bobbyho Kennedyho přímo u výslechu senátního výboru. Danny DeVito tu nejen hraje, ale celý to zrežíroval a má tam pár moc pěkných střihových chuťovek a celá scéna s lovem jelena udělaná ve studiu je lahůdka. Jack Nicholson šíří charisma jak rádiový vlny a já mu žeru každý slovo a gesto. Doporučuju všem, co to ještě neviděli. (22.11.2007)

Toť zvláštní film. Střízlivou - až divadelní - formou natočený životopis pro našince nepříliš známé postavy amerických politických dějin, mafiánského odborářského vůdce, kontroverzní osobnosti s prapodivným koncem... Čtyři a půl zaokrouhleno tentokrát nahoru. Kde se to jen v tom malém chlapíkovi bere... - - - P.S. Jen tak mimochodem - přemýšlejme o těch našich vůdcích pracujících - bez legrace... (13.10.2005)

Hoci sa režírujúci DeVito snaží urvať čo najviac obrazu pre svoju (v realite) neexistujúcu postavu, toto je Jackova show. Rozprávačská štruktúra je odvážne ne-divácka: séria flashbackov odsýpa bez vysvetliviek, časového rámca alebo voice-overu. Zďaleka nejde o kvázi-dokumentárny exkurz či konšpiračnú exhibíciu v štýle Olivera Stonea. Rejža si honí triko najmä ako herec (malý tvrďák, ktorý fakuje všetkých a prcá najkrajšie ženy) a v prípade Hoffu akcentuje generálny "feel" jeho osobnosti (cholerické gestá, buldočia povaha, anti-Kennedyovský mámvpičizmus) na úkor faktografie. (06.01.2017)

Jedna z nejtajemnějších postav Ameriky druhé poloviny minulého století. Houževnatý a obratný vyjednavač, který si na svou stranu získal odbory, jejichž základ tvořili řidiči kamionů. Nelekal se soudních jednání a hrozeb vězení, dosud není patrné, jak nebo čí rukou zmizel. Režisér Danny DeVito mísí fakta s fikcí, scénář mu příliš nepomohl, navíc to rozhodně přepískl se stopáží. I s financováním. Rozpočet přestal stačit a konec natáčení byl v nedohlednu. Výsledek ale není nijak zvlášť špatný. Prostě solidní životopisné drama, na kterém se navíc dá uplatnit tvrzení, že anticeny Zlatá malina jsou slušně mimo mísu. Nominovat Jacka Nicholsona (ač jeho postava neměla takovou hloubku jako v jiných případech) za podobnou roli je jako zpochybňovat hokejovou kariéru Jaromíra Jágra. Snímek se nicméně zařadil mezi ty v první polovině devadesátých let (Křižovatka smrti, Večernice, Když má muž problémy, Krev a víno), které z filmografie legendárního herce díru do světa neudělaly. Někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. (19.03.2015)