Stiahni ma do pekla

Raimi po mnoha letech dokazuje, že v horroru stále umí ... Velice originální horror působící neuvěitelně uhlazeně, spíše jako by průšvihy jedné mladé nadějné dívky, mixnutý neuvěřitelnými lekačkami, výjevy, zvuky, kamerovými nájezdy a hnusy ... Tekutiny vytékajíci odevšad možně kamkoliv možně skutečně někdy trochu zakroutí žaludkem, zvláště v kontrastu s estetickým a uhlazeným pojetím filmu. Závěrečná část, tedy souboj s démonem, je skvěle atmosférická. Každopádně naprosto předvídatelný závěr filmu je trochu na škodu... Možná trochu víc. Moderní horror od mistra, co víc dodat. Každopádně o nějakou ultrapecku se nejedná, jméno filmu dělá zejména Raimi a skutečnost, že šel film do kin... (18.10.2009)

Atmosfericky excelentní, herecky zdatně zahrané a technicky minimálně nadprůměrné. Raimi si nebere servítky a jde vcelku o zábavnou, leč jednoduchou věc. Jemnost Alison Lohman se krásně tříští s nelíbivými kulisami, zakaboněným nebem a brutální Lornou Raver. Akorát toho zeleného slizu tam ne mne byl otrochu moc. (14.11.2009)

Krasokorčuľovanie po filmových žánroch, s odvahou okorenené vlastným tvorcovským dotykom. Sam Raimi je frajer, majstrovsky ovláda všetko od lakačiek a strašidelnej atmosféry až po sociálny humor a hitchcockovské večeranie za rodinným stolom. Ale nie každému može byť kombinácia vybrúseného humoru a rovnako vypiplanej hrôzy po chuti. Preto mám radšej prvý Evil Dead než druhý, lebo je čistým hororom. A preto je mojou srdcovkou Jacksonov Braindead, lebo je zasa čistou komédiou. Nikdy som tieto dva žánre nemusel na jednom tanieri. Ale tie 4* i tak dávam, za Raimiho fajnšmekerský perfekcionizmus. (08.07.2009)

Pokud si myslíte, že nejstrašidelnějším momentem správného hororu by měl být poletující "zlej" kapesník, pak jste objevili svůj film. Zbytek vyplňuje už jen náležitě nechutná stařenka, která po většinu filmu zvrací nebo slintá a to nejlépe do pusy Alison Lohman. Tato babka má také nadlidskou sílu a figuruje ve většině lekaček, které jsou ale založeny na snech a představách, což mně přijde jen uměle vycucaný na efekt. (27.12.2011)

Znáte ten pocit, když se posadíte na horskou dráhu a po prvním sešupu si uvědomíte, že jste právě udělali obrovskou nevratnou chybu, kterou si v následujících subjektivně nekonečných minutách pěkně vyžerete? Po prvních pár traumatizujících lekačkách jsem se cítil být prokletý a odsouzený k mučení stejně jako hlavní hrdinka, s tím rozdílem, že moje mučení bude trvat jen po délku filmu (snad), nebudu po něm stažen do pekla, ale propuštěn na svobodu a že mým mučitelem nebude Lamia ale Raimia. A za tohle musím Raimimu tu čtvrtou hvězdu přišít, i když jsem si film de facto protrpěl a i když mi lekání neustálým sadistickým otáčením volume doprava přijde primitivní. To není film, ale sonická zbraň. (19.06.2009)