Soldatskij son

Soldatskij son vznikl jako zbytkový materiál ze Sokurovova pětidílného dokumentárního filmu Duchovnyje golosa a je věnován fimovému kritikovi a historikovi Dr. Hansovi Schlegelovi. Lyrika par excellence. (15.12.2007)

Sokurovům minimalismus dohnaný do naprosté krajnosti. (04.06.2009)

Jak si do svého deníku zapsal mobilizovaný Jean-Paul Sartre: „Voják se nemocnému hodně podobá: i on trpí zvěcněním. Už jenom čeká, postrádá možnosti. [...] Toto pasivní čekání, poznamenané výrazem – kamenným obličejem, prázdným pohledem, jenž je vojákům velmi vlastní –, je pozvolná proměna ve věc. Provází je také vnitřní mlčení." (17.12.2016)

"Lyrika par excellence", anebo jinými slovy totální koncentrovaná nuda. Myslím teda, že bez znalosti dalších Sokurovových filmů, moudrých knih a komentářů jde dost těžko poznat, že zrovna tihle konkrétní odpočívající nicnedělající vojáci ztělesňují „the difficult and grave task which burdens youth: to ensure peace and calm.“ A mluvit zde o vojácích na afghánské hranici, mladých lidech na hranici mezi životem a smrtí, na hranici mezi „peace and war" je na mě zkrátka trochu moc… (10.04.2009)