The Thick of It
Série(4) / Epizódy(21)
Obsahy(1)
Pouhých 18 měsíců strávil na Ministerstvu práce a sociálních věcí Cliff Lawton. Pracoval dobře - alespoň jej o tom všichni ujišťovali. Tak proč jej najednou začali vláčet tiskem? Proč "Lawtonův osud visí na vlásku!" a podobné výplody bulvárních hyen? Bůhví. Faktem však je, že účast takového člověka vládě zrovna na důvěryhodnosti nepřidá. Chraň bůh, že by musel odejít pod mediálním tlakem! Takovou úvahu "premiérův zlý muž" Malcolm Tucker kategoricky odmítá! Oslabovat kabinet však nadále nelze, to je jisté... Hugh Abbot, který Lawtona na téhle ne zrovna nejvděčnější židli vystřídal, si možná i proto víc než dobře uvědomuje její vratkost. Ví, jak málo někdy stačí k pádu, a ví, že nic tak neupevní úředníkovu pozici, jako veřejný úspěch. Jenže kde ho tak nahonem vzít? Chtělo by to nějaký trumf, který by proletěl titulními stránkami všech novin jako bomba a dal všem najevo, že konečně je ten správný muž na tom správném místě. Třeba takový vznik Sociálního sboru proti zneužívání dávek, o němž Abbot letmo pohovořil s premiérem, který byl, jak se mu zdálo, této myšlence velmi nakloněn. Ano, to bude to pravé sousto, které předhodí na mimořádné tiskové konferenci veškeré mediální elitě! Jenomže - byl ten premiérův souhlas opravdu tak jednoznačný? Sitcom Je to soda by bylo možno zařadit kamsi mezi Jistě, pane ministře a Kancl. Na první navazuje tematicky - je to rovněž politická satira z vládního prostředí, Kancl připomíná způsobem realizace: pseudodokumentaristicky točené, dynamická, nervní, těkající (v prvních dílech možná až příliš, posléze se tvůrci poněkud zklidnili) kamera, evidentně částečně improvizovaný dialog. Chytrý humor, brilantně napsané dialogy i výborné herecké výkony, to vše nepochybně přispělo k tomu, že i přes relativně malý počet epizod si již tento seriálek získal značnou pozornost diváků i kritiky (získal již 4 ceny, na další byl nominován). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (47)
Zatímco "Kancl" představoval vybočení z běžné sitcomové produkce, "Je to soda" jde v popírání pravidel sitcomového žánru nesrovnatelně dál, fakticky tvoří spíš jeho protipól. Důraz na realističnost prostředí, téměř dokumentární kamera a absence umělých hlášek a dramatizujících situací. Poctivě vzato, k prvoplánovému smíchu toho v seriálu mnoho není, jakkoliv absurdních situací se najde nespočet. Je to spíš nahlédnutí pod pokličku práce různých Dalíků, Šloufů a dalších manipulátorů a nejrůznějších vládních poskoků v britském podání. Místy se dokonce z jejich jednání a myšlení dělá člověku stejně jako po požití hodně nestravitelného jídla. Celkový dojem: 60 %. ()
Fuckity verze Jistě, pane ministře/premiére kanclovitého střihu pro jednadvacáté století v satiře, která je tak trefně pravdivá i mrazivá, až vlastně není vtipná. Rozhodně tedy nejde o britcom klasikého střihu, to již spíše o jakýsi "politfuckcom". Ostatně fuckování (nejen) z Malcolmových úst tu zní s kadencí, kterou by mohl tiše závidět i Kalašnikov. Škoda, že to u nás běželo pouze v nepoužitelné verzi, kdy titulky Petra Šarocha byly spíše jeho verzí toho "jak by on udělal politickou satiru" než (třeba i hodně volným) překladem pronášeného. ()
"I'm really sorry, you won't hear any more swearing from us, YOU MASSIVE GAY SHITE! Fuck off!" Supernahláškovaná (a supervulgární) politická satira, které nikdy neodpustím, že se nevrátila s novou sérií během toho, když všichni srali cihly z Brexitu. Ale jinak je to naprostá dokonalost. A to díky hlavně díky Peteru Capaldimu, který naprosto vládne jako Malcolm Tucker – muž, mýtus, legenda a cholerická svině řídící metodou mrkve a klacku (nejdřív vám nacpe do prdele mrkev, pak klacek a pak ještě víc mrkve) britskou vládu. A nejvtipnější na tom je, že celý ten cirkus nejspíš není moc daleko od skutečnosti. Každý díl mě naprosto vyřídil. Akorát to chce mít trochu přehled o dění v Británii a vychutnat si to v angličtině, protože překlad České televize sice adaptuje popkulturní odkazy pro naše reálie, ale v prvních třech sériích naprosto zabíjí – a především přehlíží – spoustu skvělých gagů. Sám o sobě seriál ale geniální věc. ()
Úžasná vec. Zmes Yes, minister a greengrassovskej réžie. Chaotická, polodokumentárna kamera občas vadí, ale keď sa na ňu zvykne seriál je boží. Ja som najprv videl film In the loop, ktorý som hodnotil plnými hviezdami. Tu dám len štyri, al keby to pozrim obrátene tak by som prehodil aj hviezdy. Lebo seriál je na rovnakej úrovni ako film. A ten je presne medzi 4* a 5*. Inak ma extrémne baví prostredie politického PR. Postavy sú husté, ale realistickejšie ako to býva v komédiach. Každý jeden diel má aspoň husté hlášky ktoré ma fakt dostanú. Malcolm Tucker si sira Humphreyho dáva na raňajky. Naopak ministry (Hugh a James) sú veľmi podobný. A veľký rozdiel je, že toto je tvrdé R takže Capladi namá problém chŕliť vety kde je 90 slov nadávok. Špecifické, ťažko stráviteľné, nie pre každého. Ale pre mňa bohovská zábava. PS: koniec je pekne drsný a obsahuje niekoľko zaujímavých výstupov. Musím dať 5*. Ale pozerajte to na vlastné nebezpečenstvo!!! ()
Podobně jako u House of Cards se vtipně ukazuje schizofrenní vztah lidí k politice. Pokud je to krutá realita, je to hnus. Pokud je to dramatický, popř. komediální seriál, je to skvělé a brilantní... Pro The Thick of It platí mnohé co pro In the Loop. Ostatně režisér je stejný a částečně se překrývají i herci a postavy. Často není jednoduché se orientovat v britských politických reáliích a pokud máte "pouze" obstojnou angličtinu, tak z častých Malcolmových výlevů nemáte nic. Pouze si představujete, že je to něco hodně hodně špatného :) Tak jako tak je to pro mne další důkaz vynikajícího britského humoru a královsky jsem se bavil... 100% ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (2)
- Dle Iannucciho byla část dialogů improvizovaná. Herci nebyli limitováni snímáním kamer a měli dovoleno vycházet ze záběru při dialozích. (Splasher)
- Bohatý slovník Malcolma Tuckera (Peter Capaldi) si občas propůjčí samotní politici. Nejvýraznějším případem je neologismus Omnishambles, který lídr britské opozice Ed Miliband použil při kritice rozpočtu na rok 2012. Později byl použit i novináři při kritice Mitta Romneyho, kdy jeho počínání označili za Romneyshambles. (Splasher)
Reklama