Jistě, pane premiére

Úplně stejné jako předchozí řady, takže tedy - po letech paradoxně ještě zajmmavější než v době premiéry - nejen že to neztratilo nic ze své břitkosti a trefnosti, ale paradoxně právě proto, to ukazuje jak strašlivě a zároveň úžasně stejné v moderní demokracii všechno je. Což tedy ukazuje že ryba prostě smrdí od hlavy, ale zároveň to stejně tak ukazuje, že prostě pořád plave. Že systém, navzdory všem chybám, pořád funguje a je tedy v základu správný. 10/10 (09.11.2015)

Při našem nepravidelném setkávání naší skupiny pozérů, vyděděnců, nespokojenců a ožralů jsme setrvávali v neformální diskusi o tomto seriálu. Během ní došlo k úplné a upřímné výměně názorů, postojů i idejí. Z oné diskuse vzešla celá řada podnětů a po jejich přezkoumání se ukázalo, že naznačují slibné směry uvažování, jejichž sledování vedlo k pochopení, že alternativní postupy jednání by vlastně za jistých okolností umožnili poskytnout možnosti jemné modifikace, vedoucí i k přehodnocování původně sporných oblastí a naznačující způsob, jak podpořit možnosti kompromisu a spolupráce. A tak při mnohostranném uplatnění a s patřičnými vzájemnými ústupky jsme dospěli k uspokojivému rozuzlení: kladnému ohodnocení této půvabně a hravé politické a byrokratické satiry a k nalezení dalšího rozumného důvodu k hromadnému veselí a obžerství. V centru dění opět svatá trojice: pokrytecký a marnotratný PM James Hacker (skvělý Paul Eddington), samolibý a neústupný stálý tajemník vlády Sir Humphrey Appleby (vynikající Nigel Hawthorne) a ochotný a úslužný osobní tajemník premiéra Bernard Woolley (dobrý Derek Fowlds). Z dalších rolí: ironická premiérova manželka Annie (Diana Hoddinott), premiérova politická poradkyně Dorothy Wainwright (Deborah Norton), vysloužilý stálý tajemník vlády Sir Arnold Robinson (John Nettleton), a stálý tajemník ministerstva financí Sir Frank Gordon (Peter Cellier). Bohužel s hrůzostrašnou jistotou lze tvrdit, že v určitých obměnách tento způsob vládnutí platí všude a vždy. (07.03.2015)

Už jenom z principu za pět. "Je zřejmé, že kabinet se shodl, že vaše politika představuje výtečný plán, přesto však vzhledem k vyjádřeným pochybnostem, přál bych si navrhnout zápis v tom smyslu, že po pečlivém uvážení, dospěl váš orgán k názoru, že ač má návrh širokou podporu, takže některé z jeho principů jsou v principu natolik principiální a některé úvahy natolik složité a v praxi tak jemně vyvážené, že už v samém principu bylo navrženo přikročit k rozumné a prozíravé praxi a návrh předložit k podrobnějšímu prozkoumání, přičemž by se kladl důraz na základní kontinuitu nového návrhu v rámci nynějších principů a také na princip principiálních argumentů, které návrh obsahuje a předkládá ke schválení parlamentu. Už z principu." (18.01.2009)

Přestože se v pokračování Jistě, pane ministře styl humoru moc nezměnil, je v lecčem odlišný. Vše vlastně vychází z povýšení Hackera z ministerské funkce do úřadu premiéra. Jednotlivé díly se tak zabývají větším rozsahem politik, nikoli pouze úzkou oblastí administrativy a dalších agend mnohdy nelogicky přidělených Hackerovu ministerstvu. Premiér navíc nemusí svá rozhodnutí přizpůsobovat politické linii výše postaveného politika, tudíž je jeho konání mnohem volnější. Ale především, vzhledem k silnější pozici premiéra vůči siru Humpreymu, než měl jako ministr, dává Hacker státní správě mnohem častěji pořádné kapky. Jen nevím, jestli je seriál po těchto změnách vtipnější. Spíše je to stejné, ale o trochu víc mě přecejen baví ministerská verze sitcomu. (02.01.2012)

Absolutní pecka, série navazující na stejně kvalitní Jistě, pane ministře. Neskutečná bžunda, jak se stane s prostého žurnalisty místního plátku premiér Velké Británie. Nekonečné slovní přestřelky s tajemníkem Bernardem a nikdy nekončící válka s nikdy neporazitelnou administrativou představovanou geniálně zahraným Sirem Applebym. (15.08.2007)