Hlídač č. 47

Ach jo. Ano, >fotografie< poutavá, pěkně nasnímáno, žádný problém, to bych snad i ryze za řemeslo čtyři hvězdy dal! Ale jen pěkná kvazimoderní klipová kamera nedělá film! Protože zbytek je želbohu (když už tam ten kostel musel být - viz níže...) zase jen tušašsky typické blábolící přehrávání a deklamování hlášek dle vypoceného scénária s nadužíváním grimas a trhavých pohybů coby hereckým projevem našich chudožniků a... A prosím - to se ptám rejžisejra - co to je za debilní klišé, že strojvůdce vidící na kolejích ležící postavu houká a houká a nebrzdí a vlak pak klidně jede dál? Tak s tím se běžte pane Renč vycpat, jestli jste chtěl natočit >dobrý< realistický film. Ano, tahle provařená kravina běžně užívaná u odpadové produkce rádobynapínavých béčkových akčních sraček všelijaké provenience mě už v úvodu filmu rozladila tak, že pak už samozřejmě jeden jenom hledá mouchy. K tomu divný zvuk, kdy má člověk zvláště v dialozích pocit, jako by se díval na předabovaný film a víc už zase škoda slov... °-/ . . . Jo, jednooký hluchý(;o) hlídač, hrající si na velké umění mal(omocn)ými prostředky mezi slepými ajcnčudláky. A k tomu vespod taková ta >pěkná< hudba s neoriginálním motivem, piánkem se nic nezkazí, že - a víc už zase nic... Nemá to cenu... - - - P.S. A sakryš - to se odehrávalo někde za polárním kruhem, že na paňmamince nic a v zimě počala a hnedle ještě v zimě porodila? Nebo šlo o nějakou >uměleckou< zkratku coby zrychlený televizácký těhotenství? Nebo zase nějakej ten scénáristicko-režijní zkrat? Svatá prostoto! A kde je teda žánr sci-fi komedie? - - - P.P.S. A ta modlidba (...ve scéně z kostela k závěru) zní ve skutečnosti "In nomine patris et filii et spiritus sancti", ten váš "...fílius...sanktus..." (a dokonce dvakrát!! - žádný přebrept!) si nechte pro ošpiritovaný televizácký sanktusáky! . . . Fakt přemýšlím, je-li Renč jen takové hloupé protekční jelito, nebo opravdový pisskulturní ignorant a debil. Zdejší bezmyšlenkovitě nevnímající a povrchně adorující stádo jakbysmet... Amen! - - - - - (Poprvé viděno 7.2.2012 na >vyhlídané tv č.1< , hodnocení 5910., komentář zde jako č. 4(2)7. - 7.2.2012) (07.02.2012)

Filip Renč dal dohromady řemeslně velmi profesionálně zvládnutý film, a k tomu dal skvělou hereckou příležitost Karlu Rodenovi. Ten nezaváhal a jelikož už mám dost "hereckých koncertů" a "životních výkonů", řeknu jen, že se stal nosníkem celého snímku a obdařil diváka zážitkem skvělého herectví. Bude to ode mě ovšem dost nefér, protože nevyzdvihnu emoce cloumající divákem při větě "...jenom ruce si umýt." nebo při samomluvných scénkách určených právě jen pro diváka, a to stejně nebude zdaleka vše, co by se z tohoto zaslouženě Lvem oceněného představení Pana Herce slušelo připomenout. Renč tentokrát vyčaroval skvělou atmosféru, budiž mu za to chvála. A když jsme u chvály, byl by hřích nevzpomenout číhosi Pána, nepozvednout kalich a nepřipít panu kostelníkovi Vladimíra Dlouhého na zdraví a též mu nepogratulovat ke krásně vybroušené zarážce na knížky. Pokud jde o zbytek herecké sestavy, už to tak slavné není. Václav Jiráček sice perfektně zvládá svou úlohu a je divákovi (no dobře, tak mně) sympatický jako program jisté echt české Arbeitspartei, ale bohužel to není výsledek jeho hereckého umu. Lucia Siposová to pak odnáší ze všech nejhůř, až by jí bylo jednomu líto...kdyby opravdu nebyla tak marná. Je to možná smůla, ale obzvláště v konrastu s excelujícím Rodenem vypadá jako Ivan Trojan v ligovém mači za Bohemku. To vás ovšem nesmí od Hlídače odradit - pozitiva velmi výrazně převažují. A i kdyby tomu tak nebylo, stál by film za zhlédnutí kvůli samotnému Josefu Doušovi Karla Rodena. 80% (04.02.2010)

Karel Roden - dobrý. Vladimír Dlouhý - dobrý. Václav Jiráček - otřesný. Lucia Siposová - dobrá jen na pohled. Kamera - krásná. Hudba - obstojná. Režie - tradiční Renč, čili nepříliš zajímavá slabota. Tenhle film si dovedu představit ve 20.00 v neděli na ČT1, zkrácený na hodinu a půl, popřípadě dvojdílný. Do kina se nehodil. Dvě a kousek. (28.08.2009)

Filip Renč je jedním z mála režisérů, kteří se snaží vybočovat ze stagnující kinematografie národa českého. Uznání však dojde jen málo kdy, což je obrovská škoda... (Ne)remake sedmdesát jedna let starého "Hlídače č. 47" se může pyšnit dobrými herci (především Roden a Dlouhý), skvělou hudbou a zajímavě stísněnou atmosférou, za kterou může především padající sníh. Co mi však vadilo, byly až příliš časté flashbacky, které přicházely v krajně nevhodnou dobu a nejednou tak narušily slibně se vyvíjející scénu (viz. závěrečné vypořádání mezi Rodenem a Jiráčkem)... Kdyby se film odehrával alespoň v polovičním tempu jako závěrečná půlhodina, tetelila bych se blahem. On však jede sotva v pětinovém, takže v tuto chvíli váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Na druhou stranu je to pořád X-krát lepší než (mega)nepovedené (přesto vizuálně dobré) "Na vlastní nebezpečí".:-( (12.09.2010)

První polovina filmu pro mě byla jen těžko stravitelná, ale přibližně v polovině nastává jistý zvrat, od kterého se celý děj začíná jevit mnohem sympatičtěji a až překvapivě příjemně, takže nebýt té nudné úvodné sekvence, hodnotil bych lépe. Dalším problémem byla silná nepřesvědčivost mnoha postav, až na Rodena a Dlouhého, samozřejmě. Na dobrém dojmu nepřidala ani nějaká ta logická chybka, ale to se prostě stane. Na druhou stranu, abych jen nekritizoval, musím ocenit Renčovo zaměření na různé detaily, hlavně v pozadí, které snad dodají filmu trochu na symbolice. (FNR Písek 2009) (09.08.2009)