Phoebe v krajine zázrakov

Film se mě mile dotkl ve více rozměrech. Jedním rozměrem je nepochybný talent malé představitelky. Dále film zpracovává hned několik závažných problémů-rodina ochromená (jakoby celá nemocná) nemocí dítěte, - kreativita jako léčivá, ale potencionálně nebezpečná cesta v případech nemocných dětí a dítě lapené svou představivostí do do svého světa, který málokdo pochopí. Fantazijní prvky na mě působily spíše děsivě. Film se snaží říct hodně věcí, ale nic úplně. (28.08.2009)

Z negativnějších komentářích usuzuji, že by se na filmu daly najít drobné chyby, ale mně se do toho nechce, protože si nechci pokazit hezký zážitek. Obdivuji tvůrce, kteří i přes neveselé téma dívky, trpící poruchami jednání a myšlení, dokázali navodit hřejivou atmosféru a nevybočit z ní. Z části toho dosáhli líbivou vizuální stránkou s rozmanitým použitím barev a kouzelných předmětů, v nichž se hlavní představitelka Phoebe svým nevinným půvabem ztrácela a tento obraz tlumil občasná mrazení v zádech. Ve výsledku mi film přinesl neobvyklý a příjemný zážitek a dobrou náladu. (16.02.2012)

Ne zrovna dotažený film, spící režie a z dobrých hereckých výkonů bych zmínila skvělou Patricii Clarkson coby učitelku. Elle Fanning na rozdíl od svých předchozích rolí (Babel, Podivuhodný případ Benjamina Buttona) má zde velkou tendenci přehrávat a holčičku s počátečními příznaky Touretteova syndromu ztělesnila vcelku iritujícím způsobem. (09.04.2012)

Celý tento film mi přišel padlý na hlavu. Od ředitele, přes učitelky až po rodiče i ty malý holky. Jediné, co jsem si z tohoto filmu odnesl je: Tourettův syndrom. Pro mě dodnes naprosto neznámý pojem. Za to dávám 1 hvězdičku, jinak velmi nepodařený film s otřesnými hereckými výkony (vyjma Felicity), nulovými emocemi a povrchním dějem. 25% (03.01.2014)

Film vykalkulovaný pro úspěch na nějakém festivalu nezávislých filmů- dívenka s vrozeným neuropsychiatrickým onemocněním, její (intelektuálští) nezvládající rodiče, "divná" učitelka dramatu, která jediná jí rozumí, kritika amerického státního školství a navrch osvobozující úniky do fantazijního světa. Podobným způsobem jako Phoebe mě iritovaly třeba filmy Jmenuji se Sam nebo adorované loňské Zmizení (to má ale aspoň plus za Deakinsovu kameru). (27.02.2014)