Reklama

Reklama

Vo filme si Denzel Washington zahral dispečéra newyorského metra Waltera Garbera, ktorého rutinný pracovný deň je neočakávane narušený odvážnym zločinom - únosom jedného z vlakov metra. To má na svedomí John Travolta ako Ryder, zločinec, ktorý hrozí popravovaním cestujúcich vlaku, pokiaľ mu do hodiny nezaplatia vysoké výkupné. Garber sa pomocou svojich dokonalých znalostí systémov podzemnej dopravy pokúsi o nemožné - dobehnúť Rydera a zachrániť rukojemníkov. Hlavou mu však stále vŕta jedna nevyriešiteľná otázka: ako sa zločinci hodlajú s výkupným z metra dostať? (TV Markíza)

(viac)

Videá (3)

Trailer 2

Recenzie (712)

B!shop 

všetky recenzie používateľa

Tony si tentokrat vybral blbej namet. To je hlavni kamen urazu. Ze je to remake je fuk, jenze ta sablona je porad stejna a je to k videni v desitce filmu rocne. Takze i kdyz se snazil o par osvezeni, stejne je vam celej vyvoj pribehu jasnej od zacatku do konce a nicim neprekvapi. Navic tady ani nema podporu v nejaky ultra akci, takze je vysledek vcelku rozporuplnej. Tony se to sice snazil cely natocit silene cool, lita s kamerou a podobne, ale tak nak tohle uz je precejen okoukany a i kdyz kamera neni zas tak silena, aby vam bylo blbe, obcas to je stejne neprehledny a to je pri faktu, ze se vlastne nic moc nedeje a vetsinou jen keca, docela opruz. Nicmene aspon se podarilo do filmu nacpat docela napeti, ne ze by jste si hryzali nehty, jak to dopadne, ale napinavy to proste je. Nicmene film se poradne rozjede az v druhy polovine, v prvni se fakt jen keca a vetsinu akce obstaravaj blby flojdi vezouci prachy, ktery se kazdou chvily nekde vymaznou. Druha pulka uz je precejen trochu vic o akci a Denzel zavzpomina na stary dobry akcni casy. Navic je fajn, ze kdyz uz nekdo chcipne, je to vcelku krvavy. No a co se tyce Travolty, vypada jak nejvetsi drsnak pod sluncem, sem tam hodi nejakou hlasku a furt fuckuje, ale ze by predved neco extra, to ne. Takze proste jen lehce nadprumernej, dobre obsazenej a solidne natocenej akcni thriller, ale nic vic. A ze Tony ma na vic. ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Filmu dominuje sympatický Travolta s bandou kumpánov, medzi ktorými je aj L.Guzmán, ktorého som premenoval na Pačangu. To meno mal ako bodyguard vo filme Carlitova cesta. Vo filme nedostal veľa priestoru, ale to málo čo má, ma utvrdilo v tom, že prezývka Pačanga mu sedí. D. Washington spolupracuje s T. Scottom až príliš často, ale chcelo by to lepšie prezerať scenáre. Rozhovory medzi Travoltom a Washingtonom sú zaujímavé a miestami aj vtipné, strašne ma pobavila hláška: " Pomyslel by si si ráno, keď si si naťahoval ponožky, že budeš....". Všetko funguje ako má až do záveru, kde Washington vezme do ruky zbrať a berie na seba to, čo by mal prenechať polícii. Celý čas je divák v tom, že keď má Travolta takú dobrú náladu, tak má určite všetko premyslené do posledného detailu.... a on si vykračuje pešo! s vozíkom po moste. Záver je skutočne nepodarený, stokrát prevarený a zhadzuje celkom dobré rozbehnutý thriller do priemerných hodnotení. Film 60%. ()

Reklama

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Naprosto, ale naprosto NECHARISMATICKÝ film, což je v případě projektu, který stojí a padá s konverzačním napětím dost velký průser. Klipová exhibice Tony Scotta v akčních scénách naprosto selhává a Pelham si to tunelem skřípe pěkně těžkopádně. Mít řemeslo v malíku a dobré herce na place nestačí. Celkově solidní nadprůměr, ale od filmaře Scottova formátu lze právem očekávat víc. ()

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Fakt, že se v téhle konverzačce bez akce tolik času promrhá řečněním, není náhodný. Koresponduje s tím, jak je hezké, když jsou teroristé bílí muži a hovoří plynně anglicky, což dnes v době přílivu extremistických menšin není nikterak samozřejmé, po 9/11 zvláště. Celá ta podívaná je v tomto smyslu velice uklidňující. Také proto dnes vznikla, na objednávku kolektivního vědomí, aby utvrdila Američany i Evropany v nově nabytém přesvědčení, že hrozba al-Kajdy, která nebyla po 11. září schopna naplánovat jediný teroristický útok mimo území Afghánistánu a Pákistánu, je alespoň na chvíli zažehnána a ke slovu se mohou vrátit staří známí padouši, které máme tak rádi pro jejich čitelnost. Stále aktivnější ruskojazyčné mafie na území České republiky nás možná jednou postaví před podobnou potřebu po malých českých zlodějíčcích a vekslácích, kteří jsou vedle neproniknutelného organizovaného zločinu spíše zábavní a pro míru ohrožení bezpečnosti a vnitřního pořádku ČR zcela irelevantní. Travolta je ke všemu katolík, kazatel, a mluví nikoliv z distancovaného pohledu religionistického, nýbrž z vášnivého zaujetí teologického. Navrací na trůn sesazeného Boha na úkor nevyzpytatelného Alláha. Neakčno celé podívané podtrhuje i režisérská filozofie samotného Scotta, který vyloženě akčním režisérem nikdy nebyl. I tady vlastně žádná fyzická akce není, ale spíš akce ve smyslu jízdy a zoomování / odzoomování kamery, která kopíruje jízdu a příjezdy / odjezdy vlaků metra. Tony více krouží kamerou, než že by kroužil objekty před ní. Též o postavách se snaží vypovídat více slovy a informacemi, nežli prostřednictvím jejich činů a chování. Akční scény tu navíc nemohou být principielně právě z té až chorobné touhy pokecat si s teroristou, jak naznačuje komická, ovšem o to uvědomělejší scéna s převozem peněz, v níž auta nemotivovaně poletují vzduchem, anebo jiný bizarní příklad neochoty k akci, odstřelovač, jemuž vleze myš do nohavice. ____ I přes hojné výhrady kritiků a chladné přijetí diváků není od věci pojímat Únos vlaku 123 jako nesmírně důmyslnou žánrovou esej, v níž je nasilážováno pozoruhodné množství odkazů a zastrčených komentářů. Přesvědčuje nás o tom vedle oscarového scénáristy Helgelanda způsob, s jakým se tu pracuje s žánrovou pamětí obou hrdinů. Zejména Travolta je dokonale střižená žánrová figura poučená o pravidlech světa, v němž se nachází. V úvodu například klade otázky, třebaže zná předem odpovědi. Klidně si zvesela pochoduje po manhattanském mostě všem na očích a v metru před odstřelovači, a to nejen proto, že jsou neschopní, ale protože ho vprostřed filmu zasáhnout nemohou, neboť tady nejsme v Psychu, kde Hitchcock drze vykuchal hlavní hrdinku po první půlhodině. Především ale Travolta dobře ví, že i kdyby přece jen zemřel, objeví se znovu coby padoušský bad-ass jinde, v jiném podobném žánrovém světě, aby vyvolal u diváků rozkoš z opakování známého. Co bychom na konci filmu měli tendenci vnímat jako zpátečnický republikánský závěr, shodující se s typicky středostavovským vnímáním, které se dá shrnout do morálního přikázání zabít „narušitele“, je ve skutečnosti znalostí žánru poznamenané chování Travolty, který reprezentuje ideu věčně se navracejícího, nesmrtelného. Coby padouch zůstává stejný, vstává z popela zas a znovu s každým dalším filmem. Změně podléhají pouze klaďasové. Dispečer Garber, jehož cesta vede od hříchu skrze vyznání se až k vykoupení, prodělal během filmu dost výrazný vnitřní vývin, kdežto Travolta zůstává v závěru takový, jaký vstoupil do expozice, přesvědčený o své pravdě a tedy i o oprávněnosti svého boje. (-spoiler-) Žádá-li Travolta Washingtona, aby ho zabil, činí tím přesný opak k Rose McGowan z Vřískotu, která prosila pana Ghostface, ať ji nezabíjí, protože by chtěla být v dalším díle. Jenže zatímco Vřískot je parodie a žánrová schémata humorně karikuje či neguje, Únos vlaku 123 je pastiš a jako takový tato schémata, ilustrovaná závěrečným: „Zastřel mě. No tak, ty hajzle! Zastřel mě!“, s až absurdní přemrštěností naplňuje. ____ Vedle anglicky mluvících a donekonečna řečnících padouchů nabízí Únos vlaku 123 ještě jeden zajímavý příspěvek ke komunikaci, konkrétně ke komunikaci v soudobém multimedializovaném světě elektronické korespondence, kde se setkáváme s bližními spíše přes facebook či email, nebo v počítačové hře než ve skutečnosti. Všechno to začalo s proměnou rodiny ve 20. století. Ve dvacátých letech seděla ideální rodina při večeři kolem stolu, povídala si a byla ve vizuálním kontaktu. Ve čtyřicátých letech, poté co přibyl do jádra rodiny radiopřijímač, rodina poslouchala vysílání a méně si povídala, ale stále byla ve vizuálním kontaktu. Od šedesátých let se vlivem televize nemohli vzájemně vidět ani slyšet. Od osmdesátých let už měl každý svůj televizor a nemuseli sedět pohromadě. O to víc si dnes po letech izolace a jednostranného rozhlasového a televizního vysílání komunikaci užíváme, mnohdy s nejbližšími příbuznými, aniž o tom víme. Častá situace rodinného domku, kde spolu žije rodina, která na sebe narazí spíše v online hře nebo na chatu a je překvapena setkáním tváří v tvář, kopíruje setkání obou hlavních postav z filmu, které je v tomto směru symbolické. Travolta pochválí Washingtonovu výšku a utrousí, že dobře vypadá. Tuto dychtivost po nepřetržité komunikaci posiluje vedle spojení s vlaky metra přes obrovskou tabuli v dispečerském středisku také videochat dívky s uneseným chlapcem a hlavně pohozený počítač, který všudypřítomnost komunikačních médií ke škodě zločinců stvrdí, neboť zákonné složky je vidí a vědí, jak vypadají – a oni ztratili tvář tím, že ji získali. () (menej) (viac)

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Ve světle repete prostředního remaku nedostižného originálu ze sedmdesátých let musím přehodnotit. Ta stísněná atmosféra prvních dvou zpracování se tady úplně vytrácí. Já chápu, že tak minimalistická zpracování jako nabídly první dvě verze už dnešní diváctvo neoslní, a všichni tam musí mít emoce a hrozně propracovanou psychologii postav, ale to já tam nepotřebuju. Nemluvě o tom, že Washington už nikdy nebude patřit mezi moje oblíbence a Travolta byť ho mám jinak rád, tak tady přehrává jako o život. Navíc ten prostý plán na kterém byla premisa původního filmu vystavěna se tu snažili tvůrci za každou cenu vyšperkovat, tak aby byl co nejvíc geniální a to už nepůsobí moc uvěřitelně. Kouzlo prvních dvou zpracování je v tom, že tohle se klidně mohlo stát i v reálu, ale tohle zpracování už je jenom pohádka pro děti. Nemluvě o tom, že Tonymu Scottovi (Ať odpočívá v pokoji) už ke konci jeho režisérské kariéry nepříjemně docházel dech a tahle konzumní a přeplácaná blbinka toho budiž důkazem.40% ()

Galéria (43)

Zaujímavosti (24)

  • Ryder (John Travolta) ve filmu řekne, že pochází z New Jersey. Z New Jersey pochází i jeho představitel John Travolta. (AlfaNumerO)
  • Garber (Denzel Washington) je obviněn z braní úplatků při návštěvě firem, které mají na starosti výrobu vozů metra a ucházejí se o kontrakty na nové vlaky. Ve filmu je pouze řečeno, že se jedná o japonskou a kanadskou společnost, tímto se odkazuje na japonskou Kawasaki Heavy Industries a kanadskou Bombardier Transportation, dvě firmy, které mají na starosti výrobu vlaků metra pro New York. (Maulincio)
  • Denzel Washington musel kvůli své roli výrazně přibrat. Nabral zhruba 16 kilo díky nočnímu pojídání hamburgerů a dalších pamlsků. (don corleone)

Súvisiace novinky

R.I.P. Tony Scott (1944 – 2012)

R.I.P. Tony Scott (1944 – 2012)

20.08.2012

V neděli 19. srpna zhruba ve 12:30 režisér Tony Scott „bez zaváhání“ skočil z mostu Vincenta Thomase v San Pedru. Skok byl smrtelný. V Scottově kanceláři byl posléze nalezen dopis na rozloučenou,… (viac)

Hvězdné nábory i útěky

Hvězdné nábory i útěky

19.07.2009

Máme pro vás spoustu castingových novinek, tak se nezdržujme úvodními řečmi a přejděme rovnou k věci. Robert De Niro si prý zahraje v Rodriguezově krváku Machete, jehož natáčení startuje už 29.… (viac)

Tony Scott chce opravdové gangstery

Tony Scott chce opravdové gangstery

07.06.2009

Kam? K sobě domů asi ne. Ale do svého remaku drsňárny Waltera Hilla The Warriors rozhodně ano. Na filmu už prý intenzivně pracuje a v rámci příprav se osobně setkal s představiteli všech… (viac)

Nezastavitelný Tony Scott

Nezastavitelný Tony Scott

31.03.2009

Tentokrát doslova. Ridleyho mladší brácha a pořád jeden z nejlepších akčních režisérů na planetě natočí pro 20th Century Fox thriller Unstoppable. Možná si vzpomenete, že film původně dostal na… (viac)

Reklama

Reklama