Fígle

Televizní vzezření vmanévrované do kinosálů na mne nikdy moc dojem nedělalo a tady jsem prostě cítil, že televizní obrazovka by tomu slušela víc. Je to stejné jako s většinou českých filmů posledních let, v tomto jsou na tom Poláci stejně jako mi. To že jsou trochu originálnější nemohu říct s jistotou, takový přehled nemám, v každém případě v tomto filmu něco navíc je. Jde vidět, že práce s kamerou není bezcílná, úhly kamery jsou pečlivě voleny, také snaha vyhnout se prvoplánovým dojmům má mé sympatie. Nemohu si ale pomoci, tempo je příliš unuděné a mdlé. Možná to byl umělecký záměr, já ale do kina pro ukolébavky nechodím. 65% (16.01.2009)

Hezký film, který se mi v hlavě pořád vrací. To děvče v hlavní roli, Ewelina Walendziak, mi strašně připomínala mou oblíbenou Scarlett Johansson (obě jsou ostatně skoro stejně staré). Řekl bych, že režisér má celkem dost nakoukáno ze současné filmové produkce. Osobně jsem tam našel vlivy filmů, jako je Americká krása, Pulp Fiction, Obecná škola; svou poetikou mi to zase připomnělo filmy Emira Kusturici... Ale je i možné, že se pletu. "Fígle" mohu vřele doporučit všem zájemcům o současný evropský film, je to příjemná festivalová podívaná s několika nápaditými momenty, sympatickými herci, krásnou kamerou a optimistickým vyzněním. (18.09.2011)

Stefek a jeho touha po návratu otce zde představuje hlavní dějovou linii. Do toho jsou však pěkně zakomponovány mini příběhy o štěstí a osudu jiných, navíc s prvky humoru. Výkon malého jedenáctiletého chlapce, kterého ztvárnil Damian Ul, by se dal označit za polského Andreje Chalimonova v podání Kolji. Snímek je naturalisticky okouzlující, dobře zahraný a vizuální forma působí moc hezky. Také výborný hudební doprovod (Tomasz Gassowski), jehož melancholické tóny krásně ladí s obrazem, považuji za velmi kvalitně odvedenou práci a filmu za něj připisuji body navíc. Rozhodně příjemné překvapení, které vás tak trochu zahřeje u srdce. (7/10) (05.07.2008)

Další polskej film, kterej má v sobě užasně vytvořenou atmosféru doby. Naprosto mě dostal způsob vyprávění, protože tady jsou dialogy jen jako doplněk obrazovému vyprávění příběhu. Snímek je hodně obsahově silný, ale má v sobě užasnou poetiku, něžnost a schopnost lehce získat divákovi sympatie k hlavním hrdinům. Opět se ukázalo, že největší krásu si člověk nosí v sobě. S polskou kinematografií asi brzy skončím v posteli, jak se do ní pomalu, ale jistě zamilovávám. (30.10.2014)

LFŠ 2008 FÍGLE jsou přesně ten typ filmu, kterému se snažím na festivalech nebo filmových akcích vyhnout, protože jsou to "klubovky" se závažným sociálním tématem a tesknou atmosférou, které získávají ceny za to, o čem jsou, a ne proto, jaké ve skutečnosti jsou. Televizní podívaná vyprávějící dramatický příběh, která je odlehčována výraznými komediálními prvky "na jedno použití", nám představuje jedny nudné letní prázdniny, které mohou změnit za daných okolností život všem. Divákům ale ne, protože Jakimowski neumí dost dobře gradovat a navodit tu správnou atmosféru, což se vyznačuje tím, že tu střihne dřív, než emoce stihne přijít, tu zase později, a otravně opakuje několik scén (holubi, např.), které mají být poetické, ale ve skutečnosti nejsou nikterak valně zúročeny a zdržují od vlekoucího se vyprávění. Intelektuálská nuda, kterou Asociace filmových klubů zakoupila do distribuce, není ani dobrým mainstreamem, přestože má výborně vedené herce a snaží se zavděčit všem, ani klubovým filmem, protože na to zde chybí vykreslení sociálního statutu postav. Nuda, nuda, šeď, šeď... (26.07.2008)