Monty Python v Hollywoodu

Povedené vystoupení již tehdy neexistujících Pythonů. Skeče jako "Papež a Michelangelo", "200 metrů neplavci", "100 metrů pro lidi bez orientačního smyslu", "Fotbal filosofů" nebo "Bombarďák Harris zápasí sám se sebou" jsou prostě skvělé. Nelze hodnotit jinak, už jen proto, že jde o poslední vystoupení Pythonů s Grahamem Chapmanem. Víte, jaký je rozdíl mezi milováním na kánoi a americkým pivem? (05.02.2003)

Tak jako je Létající cirkus stvořený pro televizi, je Live at the Hollywood Bowl nejlepší naživo, proto nemůže nikdy na obrazovce vyniknout více než Pythonovic jiné eskapády. Pokud ale více jak hodinu sledujete ty nejlepší scénky s občas přidanou písničkou a ještě se do toho pánové nebojí vyjít směrem do publika, tak to nemůže dopadnout jinak než geniálně. (14.06.2007)

Úžasné! Vidět naživo, plakal bych. Smíchy pochopitelně. No ale protože jsem vylezl na svět až za čtyři roky, tak mám stejně smůlu. Každopádně jsem se stejně natlemil až až. A navíc velice poučná záležitost - kdo chodí příliš obyčejně, nedostane grant, správný drvoštěp nosí vysoké podpatky a antičtí filosové mají prudší tah na branku a ani můj oblíbený Marx s tím nic neudělá... Nobody expects the Spanish Inquisition! (23.07.2012)

[Druhé zhlédnutí] Monty Pythoni by určitě sestavili "nabitější" setlist jejich gagů, i když čestné výjimky geniality hlavně v podobě švihlé chůze a kanadských dřevorubců se najdou. Celkem je spíše zajímavé sledovat to, že několik "vyvolených" se mohlo účastnit takovéto fanouškovské akce. O to větší škoda, že většina z náš už takovou příležitost nikdy mít nebude. 70 % (22.01.2011)

Moje oblíbená šestice opět ukázala své charisma v plné nahotě. Od Pythonů mi ani nevadí, že zde opakují své dřívější skeče, jelikož ono je vlastně jedno, jestli se celek jmenuje "How to Irritate People", "And Now..." nebo "Flying Circus", časový úsek strávený v jejich společnosti je stále velmi fungující, i ty písně, jako třeba "Dřevorubeckou" nebo "Filosofickou", jsem si nahlas prozpěpoval... Jedinou výtku bych měl k občasné předzvěsti tvrdšího humoru, který se nachází i ve Smyslu života - zvracící Gilliam in natura není zrovna nic legračního. Nicméně podobně jako u zmíněného celovečerního filmu se jim to dá odpustit a pět hvězd si jednoznačně zaslouží, byť v kategorii živých vystoupení mám blíž třeba k Rowanu Atkinsonovi. (30.06.2010)