G.I. Joe

A je to tu zase. Jakmile se oteplí, vychrlí na nás producenti další várku něčeho, co se určitě nevařilo z oscarových scénářů. G. I. Joe určitě nehodlá motat hlavu promyšlenými dialogy nebo rafinovanou pointou. Relativně proklepnutý Stephen Sommers natočil akční jednohubku a kdykoliv se akční linii vzdaluje a pokouší se třeba vybudovat psychologii postav, vzbuzuje patřičné rozpaky. Dva kamarádi v zeleném byli právě svědky toho, jak nějací darebáci rozprášili jejich jednotku během utajeného převozu jakýchsi raket s nanotechnologíí. Ty se pokusí získat zlosini z organizace Cobra.. jejich dotírání na poslední chvíli odrazí správňáci z G. I. Joe týmu. Tým klaďasů má tak vzápětí dva nováčky. Boj dobra se zlem může začít, protože v sázce je mnoho.. Holt, tu a tam v Hollywooďákově vyleze z pracovny scénáristů dort, který zřejmě zpatlali společně s pejskem s kočičkou. Odlehčený akční výplach nenabízí nic víc, než jen slušně vygradované scény, ve kterých leccos metá vzduchem, efektně vybuchuje nebo jen čeká na to, až to nikdo jiný zdeformuje. Sommers si velmi zkušeně pohrává s tempem, poctivě dávkuje napětí, neumí to s herci (nevýrazní Wayans, Tatum, Quaid) a i přes řadu slabších chvilek není tak zmatený jako třeba oba díly Bayových (nutno podotknout podobných) Transformers. Občas přidá i nějaké ty fórky a nebojí se zaostřit na upnutý kožený obleček (i pozadí) Sienny Miller nebo Rachel Nichols.. díky mu alespoň za to!! (14.06.2010)

Lucasovsko-bondovské dobrodružství v uvědomělém a sebereferenčním digitálním kinu atrakcí, které pro mě osobně bylo velice opojné všeprostupností prostoru - nejenom na poli jedné scény, ale i v návaznosti scén mezi sebou. Nejde o vyprávění a originalitu, nýbrž předvádění možností média, vytrhávání diváka z ponořeného sledování a okázalou digitálnost, u které není podstatné, jak kvalitní triky jsou, ale kolik jich je; o rychlost až uspěchanost, kdy se žene neustále kupředu - k další atrakci. Zatímco předchozí sommersovské blockbustery byly pozoruhodné co do práce s časem, kdy ignorovaly jakoukoliv kauzalitu a byly plné elips, monstra se měnila v rámci jednoho dlouhého záběru a ne několika; tak jeho celovečerní verze animovaných a seriálových dobrodružství vyniká v práci s prostorem, který nezná hranic - postavy prolétávají či se propadávají skrze různé plochy, z podzemní a podmořské základny míří všemi směry, protože nic není uzavřené, analogicky se spojuje podmořský a nadzemský svět mezi záběry a celými scénami. Uvědomělost je patrná na holografických postavách, které procházejí stolem a lidmi, nic není neprůchodné. Nevidět film s dabingem a neuvědomovat si náborovost, přičemž ta je o to úspěšnější, čím lépe je výsledek natočen či vyrenderován, šel bych nejspíš na plný počet. 9/10 (27.08.2009)

Zatímco holkám z naší školky Majdalence Apolence s Veronikou (na FB známým jako Bella123, Emo.Vamp a F1ckaP1cka) se pupík roztouženě chvěje při slovu Twilight, kucka Štěpka, Dejv, Sťu a Pája si zas nejradši hrajou s plastovejma pajdulákama s muskulaturou a "co jim hele do ruky můžeš dávat různý kulasy, mečáky a rakeťáky." Když si kucka s pajdulákama hrajou, ozejvá se u toho ratatata bum prásk švih dostanu tě ne já dostanu tebe a zachránim svět. Když pak sou kucka starší, vezmou místo toho větší obdobu plastovejch kulasů, mečáků a rakeťáků (co hodně svítěj, pípaj a tu a tam vibrujou) a jdou si hrát na zahradu. Přiberou holky ze sousedství (nejdřív jim samo nakecaj, že jsou upíři a jdou bojovat s vlkodlakama), nejmenšímu hoděj na hlavu kápi a řeknou mu, že je terorista a začnou před nim zachraňovat dvorek. Kůlna se promění v Paříž, dřevník na základnu pod ledem a Fanynka Macháčková na vysvobozovanou kravasici. Soused to natočí na kameru co vyhrál v Natočto s videem "Jak jsem lovil hodinky v záchodě" a pravý nefalšovaný dvorekbástr je na světě. Kucka pak budou při usrkávání slazenýho mlíka eště dlouho vzpomínat, jak to těm zlákům zase nandali. Výsledek je pak asi na stejný úrovni jako tahle pitomost. Závěr: Van Helsing byl ve vší svý blbosti aspoň sranda, tohle se nedá považovat za plnohodnotnej film, kde jedna scéna souvisí s druhou. I když scéna "máme málo času, tumáš hubana" mě pravda pobavila. (25.01.2011)

Scénář: Stuart Beattie, David Elliot, Paul Lovett .. Budoucnost patří nanotechnologiím. Tohle bylo jejich promo. A pořádná akční nátěřka. Hlavně druhým hračkářům, Transformers: Revenge of the Fallen, které o hlavu (nikoliv plnou rozumu) převyšuje. Stephen Sommers a Lorenzo di Bonaventura si tuhle digitální stupiditu vymazlují na plné pecky. Snadno skousnutelné především díky vražednému tempu a rytmizaci, které tu povrchnost, vágnost příběhové kostry a obecnou neuvěřitelnost zadupává pod slupku atraktivních efektů, sexy postav, hlášek a neustálého sprintu za další explozivní akcí. Místy se sice dostavuje až přehlcenost, kterou ještě zahušťují flashbacky, ale nic nedrhne, Praha se bortí, ledovce tají, zadeček Rachel Nichols se vrtí.. Beru všechny negativní soudy, mne taky Sommers (vyjma první Mumie) nebere, ale tahle nátěrka prostě ušla. Přepálené béčko, přepálená sedmdesátka. (01.10.2009)

První polovina se mi zdála naprosto úchvatná akční řež, která byla přehledná, nápaditá, divácky nenáročná, dynamická ... prostě fakt mazec. Skvělý triky atd. Flashbacky jednotlivých postav a vykreslení jejich vzíjemných vztahů taky nevadily, nezabíraly příliš času. Ale druhá půlka - souboj podmořských "lodí" - ponorek, tupá vykrádačka Hvězdných válek a prostředí podmořských laboratoří ve velké podmořské, lacinně provedné základně už byly mnohem horší a zábava šla rapidně dolů ... Vyloženě mi připadlo, že v půli filmu tvůrcům naprosto došel dech a zbytek filmu zcela odflákly... Škoda, jinak by film překonal aktuální akční řežby v kinech a fakt by se mi líbil, takhle to byl jen další šedý průměr plný z počátku skvělých, později špatných triků ... (01.11.2009)