Heima: film kapely Sigur Rós

Jejich způsob myšlení je mi hodně blízký a jejich hudba je pro mě jak záchrannej kruh. Pomáhá mi udržet si úsměv na tváři v jakkoli sračkoidní situaci. Možná se dá označit nálepkou melancholická, ale mně přináší pocity štěstí, ne deprese. Z filmu sálá lidskost, úcta k přírodě a klid - hodnoty, které u nás někdy postrádám, a proto jsem ráda, že je SR dokázali přenést z jejich "Heima" do mého "doma". (26.06.2010)

U těchto hudebních počinů je těžké rozlišovat samotný film od hudební tvorby, která je v něm. Jelikož počítám, že se na Heimu budou dívat převážně fanoušci Sigur rós, bude se jim líbit i kdyby kvalita snímku byla u nuly, proto samozřejmě bude lehce nadhodnocený. Jenže tento hudební dokument (no on to vlastně ani tak dokument není) je opravdu nádherný i po vizuální stránce. Krajiny Islandu ladí skvěle do hudby Sigur rós a místa na kterých hrají jsou výjimečná. Při rozhovorech z kluků vyzařuje charisma a ohromná skromnost. Svou čistotou a syrovostí podle mě nadchne nejen fanoušky jejich stylu. (22.12.2007)

Island je opravdu unikátním místem na této planetě. Je to tak pozoruhodné místo, že lidé začali přemýšlet o tom, jak by se z toho dal vytřískat kapitál. Dostatečně si toho neceníme, všech těch krásných, zvláštních věcí, které tu máme. Například se bourají staré budovy, aby se postavily podle našeho názoru ošklivé, aby se postavily veliké. Možná chceme jen předstírat, že jsme něčím, čím ve skutečnosti nejsme. Lidé by se dali rozdělit do dvou kategorií: Lidé, kteří chtějí v co nejkratším čase vydělat co nejvíc peněz a pak takoví lidé kterým leží osud země dlouhodobě na srdci. Tím myslím především velkoprůmysl na Islandu, kde se stále častěji staví hliníkové továrny. Přidali jsme se k protestnímu táboru ve Snofellu, kde se demonstrovalo proti stavbě přehrady v Kárahnjúkaru. Místo, kde se přehrada nachází, je největší nedotčenou vysočinou v celé Evropě. Chtěli jsme ukázat svou solidaritu tím že jsme tam vystoupili. Měli jsme nějaké schéma zapojení a potřebovali jsme generátor na výrobu proudu. Ale právě proto, že jsme tu posledně byli protestovat proti stavbě přehrady která měla produkovat elektřinu, tak jsme přišli na nápad zahrát tady unplugged. Přesně v ten moment, co jsme začali hrát, ulehnul vítr. Po našem vystoupení se vítr znovu zvednul. Když jsme přijeli a viděli tu přehradu, tak jsme všichni najednou ztratili řeč, protože se jednalo opravdu o gigantické monstrum. Je to nenávratně ztracené, stojí to teď celé pod vodou. Je to opravdu smutné. Má cenu něco dodávat? Nejlepší hudební DVD, které jsem doposud viděl. (07.07.2008)

Sigur Rós bych přirovnal k Islandským Radiohead (Radiohead jsou ale originální a velice poslouchatelní). Sigur Rós jsou oproti nim ještě dvakrát rozvláčněnější, pomalejší. Frontman mňouká, kníká a vydává zvuky podobné přiskříplé kočce. Každá písnička je téměř stejná, žádná změna hudebního pozadí. Smyčce hrají stále unyle a pokud doposloucháte do konce, tak na vás zaútočí neposlouchatelnou kakofonií. Island je temný depresivní ostrov plný stejně šedých lidí. Nejraději mají šílenou hudbu, uzené kozí hlavy a koupají se v ledové vodě. Melancholická propaganda Islandu v každém záběru. A ještě se ani nestydí členové stále opakovat, jak jsou skvělí, že koncertují zadarmo po celém Islandu. Upřímně, na jejich koncert bych nešel ani zadarmo. Během celého hudebního dokumentu jsem se schovával zabalený pod dekou a sledoval po očku ten horor z temné země jménem Island. (03.10.2011)

Cestovní kancelář Sigur Rós Vás zve na Island. Ukážeme Vám tu nejčistší přírodu, uvidíte vodu bublající mezi kameny až k vodopádu, orla obletujícího zelenou horu v mlžném oparu a když budete řádně naslouchat, tak z povzdálí uslyšíte hudbu pracovníků naší cestovní kanceláře, která jakoby pomalu prosakovala na povrch z naší podmanivé krajiny. Trochu ukňouraný zpěv našeho kolegy by možná potřeboval trochu vyhladit, ale doufáme, že Vás to od návštěvy našeho krásného ostrova neodradí. (15.06.2018)