Heima: film kapely Sigur Rós

I když Sigur Rós znám a líbí se mi, nikdy jsem nevěděl, jak členové této skupiny vypadají. Hlavně jsem byl zvědavej na toho, kdo zpívá, protože jsem si ho vůbec nedovedl představit. Tady nám je konečně všechny ukážou, což je fajn - a všichni strašní sympaťáci. Samotný dokument mě nadchl - je to sice klasická osnova koncert + rozhovory (u kterých se mi moc líbily jejich názory - žádná velká touha po zisku, úcta k přírodě a snaha vytvořit něco nového), ale to celé je prodchnuté záběry na islandskou přírodu, kulturu a lidi. Netradiční je to už tím, že ty jednotlivé koncerty byly neohlášené, zadarmo a na zajímavých místech. Svérázný islandský lid má také svou krásu - líbí se mi jejich povaha, přátelské charisma, svetry, čepice, komunita. Obzvlášť ty svetry jsou všudypřítomné. Na závěr musím říct, že ještě štěstí, že tam navzdory názvu ve skutečnosti nebyl Hejma. Je to parádní zážitek a povedený hudební dokument, který by mohli ocenit i lidé, co nejsou fanoušci, ale jen mají rádi netradiční nápady. Tohle je prostě přesně ten Sigur Rós, kterej mě oslovil. (18.05.2021)

Od této skupiny jsem znal pouze jednu písničku, takže zhlédnutí tohoto dokumentu mi mělo posloužit především jako bližší seznámení s jejím hudebním stylem. Vcelku pěkně se nato koukalo (krásné výjevy islandské přírody), poslouchalo (ne všechen repertoár mi sedl, ale většina se mi líbila) a přišla mi sympatická angličtina členů skupiny stejně jako jejich nápad s bezplatným turné po Islandu, takže bych to viděl na solidní 4*. (12.04.2011)

Pokud máte rádi zvláštní hudbu Sigur Rós plus islandskou přírodu, tak... jste pravděpodobně jeden z těch, co tenhle film protlačili do topky (v tuhle chvíli je na 167.místě). Já bohužel stojím na druhé straně barikády. Ta jejich parta je určitě sympatická a Island se mi taky nijak neprotiví, ale prostě to není můj šálek čaje, takže mě film nebavil... (4/10) (22.04.2010)

Úžasný pohled na pohádkouvou zemi zvanou Island. Krásné a především netradiční záběry tamní přírody jsou doprovázeny hudebním doprovodem snad nejpodivnější hudební formace, co jsem kdy slyšel. Nemůžu říct, že by se mi jejich relaxující styl hudby nelíbil, ale občas (hlavně když zpěvák zpívá vejšky, tuším, že se tomu říká falzety) mě to chytalo za uši. Ale hraní na různých zvláštních a magických místech a to všechno zadarmo, mi přijde jako skvělý nápad. Bydlet tam, tak bych se šel určitě podívat a poslechnout. Nejvíc mě asi učaroval člen kapely, který si setavuje vlastní "xylofóny" z kamenů, které pak znějí opravdu zajímavě. Rozhodně doporučuju hudebním labužníkům a ostatním, kteří chtějí alespoň na chvilku navštívit překrásnou zemi, kde se zastavil čas. Na plnej počet to ale není... Počítám, že wonder by vydržel sledovat maximálně 10 minut, než by se z toho dočista ... :o)) (15.09.2010)

Zaprvé, nemám rád dokumenty o hudebních kapelách. Nezajímá mě jak žijou, co dělají a tak. Je mi to u prdele. Zadruhé, tahle hudba je mi hooodně cizí. Prostě člověk, který "vřeští" jako by ho tahali za kule, to prostě není můj šálek kávy. Obecně při post-rocku necítím nic, co bych měl při poslechu hudby cítit. Tohle jsou moje subjektivní pocity. Takže sledování tohohle bylo pro mě malým mučením. Ale abych jen nekritizoval, objevují se zde krásy Islandu, které nelze opomíjet. Začáteční video pozpátku bylo hezké. Jinak velká nuda. Proto 2*. (07.04.2010)