Heima: film kapely Sigur Rós

Hudba z jiného světa. Stačí se podívat na videoklipy - Hoppipolla, která zní v Heimě u pouštění draků - důchodci si v něm hrají jako malé děti, zvoní na zvonky, skáčou do louží, hrají si s dřevěnými zbraněmi - jestli se členové kapely ve svých postojích nijak nepřetvařují, jakože tím jsem si jistý, pak až mě z toho mrazí v zádech. Uspořádat koncertní turné zdarma, jen pro lidi, vdechnout život zapomenutým místům a hrát kdesi na loukách, to nezaslouží pouze obdiv a respekt. Měli bychom si z té z té jejich lásky k zemi odnést ten samý přístup, a vůbec v tom není nádech nějakého klišé. Tohle není Michael Jackson, který volá "spread the love, save earth". Tohle je parta introvertních Islanďanů, kteří pouze milují hudbu a svoji zemi. Přísahám, že jsem neviděl emotivnější hudební dokument. Na koncerty chodili nejenom lidé středního věku, ale i batolata, staří, handicapovaní...O život, přírodu, vřelost v Heimě jde stejnou měrou jako o samotnou hudbu. Jak bych to řekl, Sigur Ros povzvedávají duši. Těžko se k tomu hledají slova. Jak píší ostatní, to se musí vidět. P.S. Připravte si kapesníky a bookujte letenky na Island. (09.08.2011)

Nejvíc uklidňující hodina a půl co jsem v životě zažil a rád si pouštím právě tenhle dokument, který mě dostane ze spárů falešného světa do jiné dimenze, kde se moje duše cití volná a čistá. Miluju post-rock, Miluju Sigur ros - uz jen z principu bych mohl dat 100%, ale prostě i kdybych nemiloval, tak tento dokument je zpracovaný tak nádherně a ukazuje čirou krásu tamější krajiny za pomocí emotivních a srdceryvných songů, které vám prostě vyryjou do paměti své místo. 100%. (09.01.2011)

Skupinu neznám, ale řekl jsem si, že se na to na youtube kouknu, když už je to v tom seznamu 200 nejlepších filmů. No a výsledek? Nevydržel jsem to víc jak dvacet minut. Příšerně nudná hudba, kterou bych nepustil ani v čajovně, otřesnej zpěv a do toho sem tam nějakej rozhovor se skupinou (už je ten fakt, že je koncert proložen kecama skupiny je u mě důvodem ke snížení hodnocení, protože to neskutečně brzdí samotný koncert) a obrázky islandské přírody. Ano Island je nepochybně krásná země a některé záběry, jako třeba voda tekoucí pozpátku mě docela bavily, ale jinak jsem měl pocit, že se kolikrát koukám spíš na fotku, protože plno těch záběrů bylo neuvěřitelně statickejch. Obecně si myslím, že dokumenty v top 200 nemají, co dělat, protože to je úplně jiný druh filmu a takovým jménům jako Kubrick, Spielberg, Hitchcock, Forman nebo Billy Wilder se jednoduše rovnat nemohou a o této nudě to platí dvojnásob. To už bych si tu spíš dokázal představit třeba Queeny a jejich Wembley nebo Budapešť, protože to je aspoň hudebně o něčem. (25.06.2009)

Cestovní kancelář Sigur Rós Vás zve na Island. Ukážeme Vám tu nejčistší přírodu, uvidíte vodu bublající mezi kameny až k vodopádu, orla obletujícího zelenou horu v mlžném oparu a když budete řádně naslouchat, tak z povzdálí uslyšíte hudbu pracovníků naší cestovní kanceláře, která jakoby pomalu prosakovala na povrch z naší podmanivé krajiny. Trochu ukňouraný zpěv našeho kolegy by možná potřeboval trochu vyhladit, ale doufáme, že Vás to od návštěvy našeho krásného ostrova neodradí. (15.06.2018)

Sedačka. Venku sychravo. Dopoledne, odpoledne, podvečer, večer... To je fuk. Ta sedačka. Nastavení audia na DTS. Play. A pak už nic. Jen v té sedačce nechat tělo, duši si nechat ukrást emocemi prosáklou hudbou, od těchto umělců (!) a podívat se na sychravý Island... Pak se vrátit. A litovat. Litovat, že něco tak silného, co se hudby týče v ČR nemáme. (04.08.2011)