Sigur Rós - Heima
Sigur Rós - Heima
Heima
VOD (1)
Obsahy(2)
Vizuálně ohromující záznam kapely Sigur Rós, která je produktem a zároveň součástí své rodné země s její dramatickou krajinou a úzce propletenou společností. Po návratu domů z dlouhého turné v roce 2006 se tato islandská kapela rozhodla zahrát řadu volně přístupných, většinou neohlášených koncertů. Hrála pro různě velké skupiny diváků všech věkových skupin, ve vesnických kulturních sálech, na společenských večírcích, v hlubokých údolích a širokých polích, v opuštěné rybárně a v ekologickém protestním táboře. Kontrast skromných a majestátních prostředí dokonale doplňuje zvukovou paletu kapely, známé pro skladby kombinující tichá rozjímání a extatická, bouřlivá vyvrcholení. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (181)
Skalni fanousci mych recenzi dobre vedi, ze jestli neco na filmech dokazu ocenit, pak je to predevsim kvalitni hudba a krasne nasnimana priroda. Heima na techto dvou elementech stoji a pada, kdy obzvlast islandske prirodni scenerie jsou naprosto uchvatne, bez debat. Problem je v tom, ze hudba Sigur Ros je sice kvalitni, ale jednoznacne background zalezitost, vec kterou je mozne si pustit jako sonicke pozadi k necemu, ale jakmile to clovek vnima jako hlavni chod, hrozi unudeni se k smrti. Nemluve o tom, ze odlisit jeden song od druheho je vesmes nadlidsky ukol, takze sjeti podobne monotoniho playlistu neni zrovna jednoduche. Kdyby vizualne alespon zustali u te prirody, ale misto ni jsou zde az prilis casto zabery na islandske deticky a babicky, coz me skutecne nebere. Dalsi parodie jsou naprosto zbytecne a nicnerikajici interviews se cleny kapely, kteri vypadaji i svou islandskou radoby anglictinou zneji jakoby prave utekli z Jedlickova ustavu. 4/10 ()
Islndská melancholická čtverka hraje a zpívá na domácí půdě. Zažil jsem Sigur Rós na koncertě v Praze a podobný zážitek jsem snad ještě z koncertu neměl. Nádherné záběry islandských exteriérů s hudebním podkresem tak syrově pochmurným a zároveň básnicky očistným jako Island sám - jsou v totální symbióze. Výtečný kus... ()
Sigur Rós bych přirovnal k Islandským Radiohead (Radiohead jsou ale originální a velice poslouchatelní). Sigur Rós jsou oproti nim ještě dvakrát rozvláčněnější, pomalejší. Frontman mňouká, kníká a vydává zvuky podobné přiskříplé kočce. Každá písnička je téměř stejná, žádná změna hudebního pozadí. Smyčce hrají stále unyle a pokud doposloucháte do konce, tak na vás zaútočí neposlouchatelnou kakofonií. Island je temný depresivní ostrov plný stejně šedých lidí. Nejraději mají šílenou hudbu, uzené kozí hlavy a koupají se v ledové vodě. Melancholická propaganda Islandu v každém záběru. A ještě se ani nestydí členové stále opakovat, jak jsou skvělí, že koncertují zadarmo po celém Islandu. Upřímně, na jejich koncert bych nešel ani zadarmo. Během celého hudebního dokumentu jsem se schovával zabalený pod dekou a sledoval po očku ten horor z temné země jménem Island. ()
Opravdu klidná jemná hudba skupiny z Islandu, která plně popisuje jejich zemi. Je to vlastně mé první setkání s touhle skupinou a musím říct, že jsem cítil určité nadšení, ale bohužel né úplně maximální. Obrazy a kamera, kterým je tento dokument/koncert natočen je opravdu krásný. Víme aspoň více o místě, kde Peter Jackson strávil čas s točením svých filmů podle J. R. R. Tolkiena. ()
S ohledem na pomalejší čtenáře jsem se rozhodl psát tento komentář pomalu. Před zhlédnutím dokumentu jsem byl samozřejmě patřičně skeptický. Hudba a Island. Nějak jsem si tato slova nedovedl spojit. Teď už to dovedu. Sigur Rós tvoří skutečně velmi zajímavou hudbu, kterou teď hodlám někde sehnat. Dokument je zpracován velmi pěkně. Islandská krajina je úžasná a když se dostane pod ruku kvalitního režiséra, tak může být ještě úžasnější. Přesně to se i přihodilo. Ten čtyř a více hvězdičkový zážitek mi však stále uniká. ()
Galéria (6)
Fotka © Klikk Production
Reklama