Mlčanie jahniat

Civilní atmosféra, úžasná Jodie Foster (žena v mužském světě ;-) o Anthony Hopkinsovi se ani není třeba zmiňovat. Film má naprosto odzbrojující, takovou obyčejnou atmosféru, za kterou se skrývá cosi děsivého. Je dobře, že pátrání po vrahovi (jedna z mých nejoblíbenějších zápletek) je vždy ve správný čas odsunuto do pozadí kvůli líčení nejniternějších myšlenek a obav Agentky Starlingové. (16.04.2003)

Atraktivní detektiv a nejcennější vězeň, jehož puls nepřekročil 85 (dokonce ani když jedl jazyk oběti). Nečekejte ,,vizuální hody“. Jen účelný obrazy a napětí ve všem, co dělá agentka Starlingová. Uhlazenej a sebevědomej psycholog dr. Lecter - toť panečku hereckej koncert! A samozřejmě J. Foster, který věřím i to trauma z trápení jehňátek. Přesto však, když ke mě přijde někdo kvůli sčítání lidu, tak jeho játra dobrým Chianti nezapiju. Ani když budou na fazolkách. (A přitom ročník 2007 se prej povedl...vína vole, ne fazolí!) (22.06.2006)

Nejlepší thriller jaký jsem kdy viděl. Fantastické herecké výkony, dialogy, které už umím i citovat a skvělá hudba (dnes tak populární Howard Shore, nechápu dvě hvězdičky na ost.sk). Málo se tu stříhá a jsou zde delší záběry, což jistě znamenalo perfektní načasování a také skvělého kameramana (Fujimoto). Mezi nejlepší scény patří kromě těch opravdu strašidelných (krev ve výtahu, tma ve sklepě) výměny názorů Jodie a Anthonyho (nejlepšího herce vůbec v jedné ze svých nejlepších rolí vůbec). (07.06.2003)

S odstupem času možná již ne tak "zlomové" dílko jako v době svého vzniku. Pravda je, že Buffallo Bill či scénář již není nijak originální - ovšem i tak zbývá vynikající technická stránka, brilantní a uvěřitelná stísněná atmosféra, výborná hudební složka Howarda Shora a dobře zadaptovaný scénář. Tedy dobrý nadprůměr... Ovšem to co Mlčení jehňátek navždy zapsalo do historie je vztah, dialogy a zahrání (v tomto případě spíše až prožití) agentky Starlingové a dr. Hannibala Lectora. I dnes se tak jedná o naprostý vrchol (v originálním znění) a to nejen v rámci žánru. (19.12.2005)

Konečně jsem dohnala jeden z mých dalších filmových restů. Většina diváků se u filmu asi nezasmála (pokud nesdílíte choutky některých původních obyvatel Papui-Nové Guiney), ovšem já s odstupem ano. Sedím doma, sleduju film a najednou zazvoní telefon, volá máma, vedeme rozhovor. "Na co se díváš?", ptá se. "Mlčení jehňátek", vychrlím rychle, ve snaze co nejdřív zavěsit a pokračovat. "Močení jehňátek? Co?", podivuje se. Trochu naštvaně znova opakuju titul filmu, načež se mi dostane vskutku zajímavého komentáře: "Tak na to se nedívej, to je blbost a nechutná!" Takže mami a ostatní budoucí diváci filmu, je to sice místy nechutné a věřim, že před 17 lety to mohlo být pro leckoho šokující, ale já patřím mezi dnešní už lehce otrlou mládež, takže v tomto směru je to ok. Nejvíc mi asi utkvěla scéna, ve které Clarice bloudí ve tmě. Je to zkrátka kvalitní film s hutnou atmosférou, která by se dala krájet. Četla jsem i knihu a zážitek to byl taktéž vynikající. (24.07.2008)