Philadelphia

Jak natočit film o AIDS a o předsudcích vůči homosexuálům, aby to pochopilo i dvanáctileté dítě? PHILADELPHIA! Příliš okatě napovídající záběry by sice mohly sloužit jako návod pro začínající amatérské filmaře, jak spolehlivě odvyprávět příběh, ale jaký divák po takhle polopatickém, uplakaném a přibarveném zákusku touží? Divák řadový, divák odpočinkový. A musím se přiznat, že včera jsem se také zaškatulkoval mezi odpočinkové diváky a film jsem si užil. I přes výše zmíněné výhrady se na Philadelphia pěkně kouká a mám tam své oblíbené momenty. (24.05.2007)

Podobne, ako predchádzajúci Demmeho snímka (MLČANIE JAHNIAT), aj legendárna PHILADELPHIA je film temný, smutný, bez vtipu, nadhľadu, pre mnohých príliš realistický. Vlastne sa čudujem, že v 90-tych rokoch bolo umožnené vzniknúť AŽ TAK temným filmom. Zaryje sa vám pod kožu, milovať ho ale nebudete (zato Springsteenovu pesničku áno). Dnes už gay téma a AIDS téma nie sú takými tabu, ako v roku 1993, ale to na konečnom hodnotení nič nemení. (01.11.2004)

Je to přesně ten typ filmů, které ve mně evokují pocit, že vznikly za účelem získávání Oscarů a laciného dojímání. Protože když vezmete námět, snad už ani dojemnější být nemohl. Ale tvůrci dokázali natočit film velmi důstojně a jemně se vyhnuli většině patetických přeháněk. A nakonec jim ty Oscary přeju. (05.02.2006)

Je s velkým podivem, že Jonathan Demme po sobě natočil dva výborné snímky a pak se jen babral v průměru. Sice je cítit ten americký nános, i tak je Philadelphia nesmírně silný kus. Jeden prožívá radostné chvíle (narození prvního dítěte), druhého nemoc připravila o vše kromě víry ve spravedlnost. Dva právníci, kteří se sejdou u rutinního případu. A po několika měsících se u soudu setkají znovu, jeden už jako klient. Drama o zaslepenosti systému a jedné „společenské smrti“ je (ač chceme či nikoliv) lehkým kalkulem, je hodně černobílá a jednostranná, ale na druhou stranu s ohledem na rok vzniku velmi odvážná. A výborně odrážející atmosféru doby. Postavy jsou jasně rozdělené na ty hodné a ty zlé, chvílí na patetická vyznání je dostatek. Samozřejmě vyjma skvělého Hankse (první životní role) zaujme i nenásilný přerod Denzela Washingtona, který má naivní představy o homosexuálech a posléze boří zdi xenofobie. Je mi jasné, že ono úsilí o idylickou harmonizaci nebude sedět každému, jako celek tu však máme stále aktuální a působivou látku, která patří k tomu nejlepšímu z první poloviny devadesátých let. (23.12.2014)

Už dlouho je snad všem divákům známá věc, že pokud je ve filmu hlavní hrdina retardovaný, postižený nebo homosexuál, v každém případě se Oskaři jen sypou. Narozdíl od "Rain Mana" a především od "Forresta Gumpa", ve kterých jsou opravdové emoce a tvůrci se nesnaží (!) mermomocí tlačit na divákovy city, je "Philadelphia" příliš účelová a jednosměrná moralita se ždímáním emocí. Jinak herecké výkony jsou skvělé (hlavně ten Hanksův), Bruce Springsteen napsal vynikající píseň, ale pokaždé když se řekne hollywoodský prvoplánový doják, pokaždé mě napadne "Philadelphia". 40%. (23.06.2008)