Prekliaty ostrov

Celkově až obludně nadhodnocené, protože Scorsese. Paradoxně to však mohl natočit kdokoliv, stejně dobře, ne-li lépe. Jenže kdyby to ten Kdokoli stejně dobře, ne-li lépe opravdu natočil, zdaleka by to nebylo tak nadhodnocené. Tipl bych si, že pak by tento sympaticky mysteriózní kousek s nepříliš originálním námětem nebyl ani v červených číslech. (18.08.2013)

Podobný pocit nadšení z dokonalé filmařiny jsem u nových filmů zažil naposled u Inglourious Basterds. Už u úvodního příjezdu na ostrov mi bylo jasné, že tohle bude výjimečný film, naladěný na stejnou notu jako já. Někdy to prostě člověk pozná hned podle první scény. Scorsese mistrně buduje atmosféru (záběry na detaily, údernou hudbou, vizuálními vychytávkami - různé svinstvo poletující vzduchem), přičemž jsem nezaznamenal snad ani jeden atmosféricky slabší úsek - Shutter Island je nasycený stotřicetiminutový roztok deprese, mystéria a šílenství. K naříkání některých diváků nad neoriginální, respektive předvídatelnou pointou se sluší poznamenat, že to, co oni pokládají za pointu, není pointa, nýbrž pouze vyřešení klasické dějové mystifikace (v tomto ohledu ten film nutně může mít jen dva způsoby řešení - takže není žádná machrovina tu jednu správnou "odhalit"), které následně poslouží jako půda pro pointu skutečnou, nenápadnou, originální a velmi chytrou. Když to shrnu, tak je pro mě Shutter Island zajímavějším filmem než všechny Martyho slavné gangsterky. (25.02.2010)

,,Nezapomeňte na nás, protože my jsme také žili, milovali a smáli se“..... Tak tenhle film mě dostal ! Super scénář, filmařina a Leoš, který určitě jednou dostane Oskara! No a co, že se dá pointa odhadnout, to ostatní – ostrov, záhada (že by Ztraceni čuměli) a brilantní střídání žánrů (psycho, krimi, thriller, horor) bylo moc fajn. V tomhle mám jasno. Stejně i o tom, zda-li ŽÍT JAKO MONSTRUM, NEBO ZEMŘÍT JAKO SLUŠNÝ ČLOVĚK. Nebo je snad chorobomyslnost nakažlivá? Asi jo. Dám 5*. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Dosud vám žádnej dobrák nevyzradil pointu. 2.) Máte před lobotomií. 3.) Představujete si děti jako živé panenky. 4.) Máte pocit, že vám všichni lžou. 5.) Když se řekne Šestý smysl, nemyslím na sex, ale na film. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (24.05.2010)

Měl jsem tušit, že si pro mě duo DiCaprio a Scorsese připraví něco naprosto nadpozemského. A to jsem se na ten film chystal docela dlouhou dobu. Jenže jakmile začaly první minuty, okamžitě jsem si řekl, že to bude nářez. A od půlky filmu, kdy se to skutečně rozjelo, jsem měl držku otevřenou dokořán a čekal jsem na závěrečný hvizd, kde nám tvůrci vysvětlí jak to vlastně všecko bylo. Tohle čekání se nakonec zvrhlo na neskutečně těžký dvě hodiny čekání, kde režisér ukázal, jaký je skutečný borec a atmosféru nahustil na naprosto nejvyšší možnou stupnici. Na konci DiCaprio pak dorazil se scénou, na kterou u něj do konce života nezapomenu a budu si jí v hlavě promítat napořád. On opravdu dokázal, že je abnormální herec. Já teda vím, že to ukázal už v prvním filmu, co natočil. Jenže já ho měl zažitýho jako nějakýho floutka, co se ovívá větrem na loďi snů, nebo se snaží zfetovat na thajských pláží a nikdy by mě nenapadlo, že bych po pár letech mohl tvrdit, jak Leonardo DiCaprio je pan herec. A on skutečně je. Momentálně je to pro mě nejlepší herec současnosti. I když za to může i fakt, že se objevuje v kvalitních filmech. Vždyť jak by to vypadalo, kdyby knižní předlohu točil někdo jiný, než právě Martin Scorsese...Vždyť já si i myslím, že samotná knižní předloha musela být nesmírně náročná na zfilmování, protože kolik myšlenek se ve filmu objeví, tolik já nenajdu ani za sto let v kelímku od limonády. A závěrečný hvizd nastolí tisíc otázek, kdy teda jedna by měla být správná, a každý na to bude mít stejně svůj názor. Já se ale spokojím s tím svým, a to tím, že tenhle film je darda, která mě po dlouhé době donutila o filmu přemýšlet. (04.07.2010)

K zbláznění dokonalé, "kafkovsky geniální". Hitchcock není mrtev, jenom si změnil jméno na Scorsese. Dodatek: přestože se jedná o film, který vypadá jako něco od Hitchcocka, jde spíše než o vysoustruženou žánrovku o charakterovou studii ala Michael Powell. Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem si nadšeně říkal a pochvaloval, nakolik polemicky se pracuje se žánrovým odkazem, jak může být vybočení ze stylistického systému opojné a jak nápaditě jsou jednotlivé scény inscenovány, že je to celé hrozně chytře odvyprávěné, s precizně dávkovanými informacemi umožňujícími dva zcela odlišné výklady. Chápu ale, že to béčkové aranžmá spoustu lidí zmate, i když si myslím, že vypořádání se s béčkovou veteší je zvládnuto důsledněji a podvratněji než u posledního Spielberga a Kellyho (nejde o to, že pointa je předvídatelná, když neomyslitelně patří k filmům z 50. let, v jejichž stylu se celý snímek nese; navíc je posledním záběrem podvrácena). Je nutné si taky uvědomit, že prostřednictvím žánrové dobové kinematografie se film vyrovnává s kolektivní vinou a (po)válečným odkazem, a tak je velice aktuálním, přestože jde o dobovku. P.S. Osobně nepředpokládám, že by letos tuhle pecku něco překonalo... a pokud, pravděpodobně umřu v kině blahem. (21.02.2010)