Dvanásť

Michalkov vzal naprostou klasiku a ve výhni svého tvůrčího génia ukul svoji vlastní verzi, která ovšem ani zdaleka NENÍ tím známým příběhem jedné místnosti a několika lidských osudů. Tady jde o řadu příběhů, typicky ruských a úžasně vyprávěných, ozdobených velmi rozdílnými a bez výjimky přesvědčivými hereckými výkony pánů, které nijak zvlášť horlivý příznivec ruské kinematografie už mohl vidět, ale které možná ani nezná jménem. Velmi oceňuji především změnu motivace hlavního hrdiny, který není tím od počátku jasným Spravedlivým klaďasem v bílém obleku. I další inovace jsou pro atmosféru filmu přínosem - chlapec, o jehož osud se tu hraje, již není neznámou figurou stojící kdesi za kulisami, ale skutečným, živým člověkem. Novinky a jinakosti dané tu mentalitou autora, tu zase kulturou jeho země, však neznamenají žádný odklon od toho, co od Mistra známe už z dřívějška - Michalkovův úžasný vypravěčský talent a jeho důkladnost v práci s obrazy i zvuky jsou tu opět přítomny v celé parádě. O to víc pak zamrzí, že jsou pohřbeny nejzávěrečnějším ze závěrečných dějových (půl)obratů, který je někde HODNĚ jinde, než bych byl ochoten přijmout. I tak je tato Dvanáctka nepochybně jednou z velkých filmových událostí a mrzelo by mě, kdybych ji už nikdy znovu neviděl. Konečný verdikt 80%, ve vrcholně povznesené náladě pak o deset procent více. (25.12.2008)

NEHLEDEJ PRAVDU VE VŠEDNÍCH DETAJLECH KAŽDODENÍHO ŽIVOTA, ALE V PODSTATĚ ŽIVOTA SAMÉHO… Vážení porotci…. 12 porotců, 12 charakterů, 12 mužů, jenž mají své problémy, ale také zkušenosti, proti smradlavému čečenskému bastardovi. Konverzačka, při které velmi často ,,visíte“ řečníkovi na rtech. A když to začne trochu nudit, přichází krátký flashback ,,ze života“. Mohlo to být kratší, místy to opravdu začne nudit, ale to je při 150 minutách dialogů či monologů pochopitelné. Důležité je, že mne to zase dokázalo plně vtáhnout do děje. ZÁKON NADE VŠE! ALE CO KDYŽ JE MILOSRDENCTVÍ NAD ZÁKONEM? P.S.: Fajnšmekrům doporučuji vidět film v ruštině! PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **** Co uvidíme (možná) příště? Dvě stě. Pohled do duše poslanců PČR. Bude mít film myšlenku? Nebo se budeme muset jen zamyslet? (09.03.2009)

Navzdory podivně zkratkovitému konci, nepadnoucím "Fincherovským" střihům a efektům (to naštěstí jen občas) a hlavně neuvěřitelně trapnému vymačkávání slz Nikity Michalkova v rozuzlení filmu (důstojník ruské armády jako morální hrdina celého spektáklu - Putin by měl z kamaráda radost) jde o extrémně dobře zahranou, strhující, až divadelně intenzivní záležitost. Téměř všechny "výstupy" jednotlivých porotců jsou vynikající a přesto, že má film 150 minut, vám to ani nepříjde. Předlohu "Dvanáct rozhněvaných mužů" jsem bohužel neviděl, budu si ji muset sehnat. 12 = nakonec dost příjemné překvapení = 8,5/10 PS: zapomněl jsem dodat, že hudba stojí za houby (24.10.2008)

S päťhviezdičkovými filmami sa mi tuším roztrhlo vrece. Toto je tretí za sebou čo som videl po Magnolii a JFK. A opäť som v nemom úžase. Príbeh každého jedného z porotcov ma veľmi zaujal. Dĺžka mi vôbec neprekážala a páčila sa mi každá jedna scéna. Originál som nevidel, ale teším sa. U mňa veľmi dobre. 85% (11.04.2009)

Lišák Michalkov z toho udělal působivou přednášku o strastech současného postsovětského Ruska. Škoda, že si musel vypomoct příběhovou kostrou opsanou z americké klasiky. Ne, nemyslím, že by chtěl ukázat, že to umí líp než věčný hvězdně-pruhovaný rival, spíš hledal scénáristické berličky a nakonec se z toho vyklubala aktualizovaná pocta 50 let starému originálu. Nepřišlo mi to patetické, ani zdlouhavé, zato šíleně nepůvodní (holt, remake, no), i přes tu zpěvnou ruštinu a nový otevřený konec. Ale tuze rád bych viděl, co bylo dál. Co takhle pokračování, hm? (04.03.2014)