Chyťte Cartera

Britsky fryler od rezisera Hodgesa, z podobnych drsnych filmov ma napúadol tiez genialny Sitting Target, tiez dost brutalne dielo. Tuna je v hlavnej roli Maurice Micklewhite, teda Michael Caine /Play Dirty, Interstellar/, ktory ma v rodnom britskom meste NovyZamok objasnit smrt surodenca. Drsne, sponave, surove, extremne ..... presne toje Get Carter 1971. Tu ani netrena nejak zvlast herecke vykony, stacia perfektne dialogy a prostredie anglickeho mesta. 92 % (19.09.2017)

Nádherne špinavý, drsný, nekompromisný film. Taká anglická peckinpahovka. Páčilo sa mi, že aj keď je prostredie, v ktorom sa dej odohráva, patrične bezútešné, oplýva určitou príťažlivou poetikou. Michael Caine hrá jedného z najnezvyčajnejších "hrdinov", akých som kedy na plátne videl, a hrá ho výborne. Kam sa hrabe Harry Callahan, to sa nedá zrovnať (ja viem, jeden je policajt a druhý gangster, takže sa to vážne nedá zrovnávať, ale tie filmy, mimochodom natočené v tom istom roku, podľa mňa niečo spoločné majú). Hlavne vďaka Frankovi Carterovi, jeho metódam a zvláštnemu zmyslu pre spravodlivosť ostáva tento film do dnešných dní výnimočný a strhujúci. (06.05.2009)

SPOILER. Je to příliš pomalé, což by nevadilo, ale nesmí to být nudné. Možná jsem byl příliš unavený při sledování, ale připadalo mi, že Carter první půlku filmu obchází lidi, kteří by mohli o smrti jeho bratra něco vědět, nebo do ní být zapletení a v druhé půlce filmu zjistíme, že jsou do ní zapletení de facto všichni, takže se jim postupně mstí hlava-nehlava, žena nežena, až se uspokojeně zbaví posledního hříšníka, koupí kulku. Naivní, bez nápadu, akční není akční, oplzlé není oplzlé, dramatické není dramatické. Ze studijních důvodů si pustím nepovedený remake se Stallonem, třeba se překvapivě budu bavit lépe. Na závěr trochu pozitivně - párkrát jsem se zasmál u scén, které mi připadly ad absurdum. (18.09.2017)

Po dalším zkouknutí zvyšuji na plný počet. Všem, kterým na Carterovi tak jako mně poprvé vadil pomalý rozjezd, doporučuji si film pustit znovu... To postupné skládání všech střípků, způsob, jakým se pomalu a jistě dozvídáme, co se Carterovu bratrovi vlastně stalo, a hlavně Cainovo postupné "drsnění" má své kouzlo, které vám ale unikne, když film sledujete jen s očekáváním akce. Atmosféra houstne a houstne a po půl hodině už film nabírá rychlost a žene se jako splašený vlak až do konečné stanice, která je... No zkrátka konečná. Na konci si oddychne Carter, oddychneme si i my. A až skončí titulky, máme díky tomuhle zmetkovi, který je vlastně docela sympaťák i když zabíjí lidi, nadlouho o čem přemýšlet. (04.02.2010)

Tenhle film je po zásluze legenda. Hlavní (anti)hrdina je podobná špína jako Eastwoodův High Plains Drifter, a má i podobně vřelé vztahy s dámami. Aby ne, když je to na pohled gentleman na úrovni. Všichni kolem něj jsou zdaleka ne tak atraktivní šmejdi, což už je ovšem jeho boj, protože se mezi ně kdysi sám vydal. A teď toho možná někde hluboko uvnitř lituje, protože se to dotklo těch, kterých nemělo. Ale nejdřív za to někdo šeredně zaplatí, a co bude potom, to je už tak nějak fuk. Nakonec už opravdu nezbude než těšit se tou pochybnou radostí z pomsty. Film o Carterovi je deziluzivní, bezvýhradně špinavý, prostý jakékoliv světlé chvilky. Právě ta důslednost - a spolu s ní i dobová stylovost - je to, co z něj udělalo klasiku. Já na tuhle notu slyším, a moje útlocitné srdéčko si skoro ani nepřeje jiné rozuzlení, protože Jack Carter není žádný férový chlapec. Prostě takhle to mělo být, a jen děkujme, že doba tehdy přála takovýmhle filmům. Kde jinde uvidíte Britt Eklandovou při telefonním sexu?:) 80% a myšlenka na slova "umřít spokojený". (13.09.2011)