Kautokeino-opprøret
Kautokeino-upproret
Kautokeino-opprøret
The Kautokeino Rebellion
Guovdageainnu Stuimmit
Réžia:
Nils GaupKamera:
Philip ØgaardHrajú:
Anni-Kristiina Juuso, Aslat Mahtte Gaup, Mikkel Gaup, Nils Peder Isaksen Gaup, Mikael Persbrandt, Bjørn Sundquist, Sverre Porsanger, Peter Andersson (viac)Obsahy(2)
V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu N. Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (51)
Síla filmu tkví v krásném, mrazivě zasněženém prostředí severního Norska a v poutavém odvyprávění skutečného příběhu z roku 1852, kdy se místní obyvatelé Sámové vzbouřili proti úředním norským orgánům kvůli problémům s alkoholem, náboženstvím a korupcí. Díky úvodní vsuvce víme jak celý příběh dopadne, ale i tak mě problémy tamní komunity odtržené od civilizace bavily sledovat, stejně tak i vykreslení charakteristiky jednotlivých postav, jimž docházela trpělivost a vystupovaly tak ze své ulity přirozené mírumilovnosti. Plný počet nedávám jen díky úvodnímu prozrazení pointy, což lehoučce zmírnilo moji zvědavost, jak celý ten hon na čarodějnice dopadne. ()
Za poslední rok jsem neprochlastal ani jednoho soba. Ženský by mě za to měly mít rády, ale nemají. A ti sobi? Ti se zatím někam rozutekli. Podobně i tento film je spíš suchý než by páchl po alkoholu. Produkce: Norsko / Švédsko / Dánsko; chybí tu jen Finsko, a tam to znám! Ráno ohrnují nos a večer by se bratříčkovali, bez ohledu na ženy i na soby. Poměr odsouzených za protialkoholní povstání 17 : 11 (ženy/muži) odpovídá rabování konzumu v Zolovi. Sámským etnikem, které se vyzačuje mírnou povahou, jsou nejpíš myšleni jen muži. "Sámská krev" je opravdu lepší. ()
Vrchnosť drží ľud v nevedomosti, rafinovane podporuje jeho alkoholizmus, zdiera ho a zarába na ňom. Niekto však prekukne tieto úžernícke praktiky, presvedčí ostatných, ktorí vezmú osud do vlastných rúk a postavia sa na odpor. Je to konflikt najmä sociálny, a aj národný (nórsko-saamsky). Kautokeino-opprøret obsahuje silný a drsný príbeh z 19. storočia s presahom do súčasnosti. Je to príbeh o cti a zadosťučinení, ktorý zobrazuje boj malého národa proti nespravodlivému systému aj so svojimi vlastnými démonmi. Zostáva po ňom krv na snehu: mŕtve soby a zmarené ľudské životy. ()
Za vším hledej chlast, nikoliv ženskou. Kdyby pánové Sámové neprolévali víc huby kořalkou, tak nemuseli bejt spory o neuhrazené dluhy, pocity nespravedlnosti a hromada zbytečně zabásnutejch rampouchů. Do toho všeho bezohledná korupce a kšeft s čím jiným, než opět s chlastem a to se pak jeden nemůže člověku divit, že někdo přijde k úhoně a na řadu se dostane i sekera. Tento severský epos, sleduje boj domorodých Sámů, proti Norským vykořisťovatelům, kteří sklízí zisky z jejich utrpení a zoufalství. Boj který ovšem nemohli nikdy vyhrát a podobný konec se dal už předem očekávat. Ať už byl dluh nespravedlivý, nebo nebyl, tak bez soudu se nikdo zavírat nemá a tak je zase logické, že se to ostatním nelíbilo a nastala krvavá řež. Pro mne průměrnej biják, na můj vkus moc ukecanej. Viděno jako 26 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Norové opět dokázali ze silného příběhu udělat konzumní velkofilm. A natočit to tak, aby všechno v rámci velkofilmu odkoukali od Američanů. Ať je to co nejvíce wow. A je to škoda, protože novější švédský kousek Sámská krev je o třídu lepší a přitom si stačí z diváků nedělat konzumní zrůdy a natočit film trošku upřímně a s emocemi. ()
Reklama