Nic než pravda

Aj keď K. Beckinsale mám výnimočne rád, hodnotím to na 70%. Výkon a herecké odovzdanie tu bolo bez chybné, to čo ma sklamalo bolo slabšie a málo pikantné zrealizovanie skutočnosti, ktorá sprevádzala jej pobyt vo vezení. Strata manžela a odlúčenie syna, jej síce ubralo hrdinský úsmev z tváre, ale trpkosť pobytu vo vezení pocítila minimálne. Jeden incident za rok sedenia bol skutočne málo, očakával som, že jej psychika dostane viacej zabrať a ona konečne dostane rozum a rozviaže svoj novinársky jazyk. Namiesto maximálneho vystupňovania drámy sa tak do popredia dostalo vlažnejšie ťahanie po súdoch a tak emócie opadli. (12.08.2013)

I když byl inspirován skutečností, je tento film fiktivním příběhem, který nepopisuje realitu. Jinak velice nudný film o agentech FBI, CIA a vládního prostředí. Moc politiky, zastrašování, deptání....žádná akce a už vůbec žádný hudební doprovod. Film je ve své podstatě jeden velký dialog o ochraně národní bezpečnosti. Důkaz toho jaká může být demokracie mrcha a že jsme jen malé štěnice, které vláda kdykoliv může zašlápnout. Bylo mě líto obou holek jak agentky ( Erica ) tak novinářky Rachel....leč měli tu smůlu, že se dostali do božích mlýnů a nezjistili nic jiného než pravdu. (03.01.2010)

Papírovým novinám zvoní hrana. Dříve, než se z nich definitivně stane relikt minulosti, užijme si těch pár posledních novinářských thrillerů o síle slova a významu investigativní žurnalistiky. Zatímco State of Play bylo o mediální moci, Nothing but the Truth dává pocítit naprostou bezmoc. Krev ve mne, jakožto nekritickém obdivovateli každého, kdo má odvahu čelit protiproudu, vřela ještě více, neboť nedostaneme jediný důvod domnívat se, že by k něčemu velmi blízkému nemohlo dojít. Ne nutně ve Spojených státech, ač ty hrají jistou roli. Konkrétně tamější paranoia a krytí nekalé činnosti ochranou národní bezpečnosti. Nejhorší na tom je, že (téměř) všichni jsou v právu a z právního hlediska nic špatného nedělají. Z hlediska morálního, k němuž bohužel netřeba přihlížet… . ___ Boj s nepřemožitelným soupeřem se Rachel Armstrongové vepisuje do tváře. Proměnu silné sebevědomé, šperky ověšené dámy v drahých šatech v pobledlý stín s vyrudlýma očima je zachycena bez hysterie Eastwoodovy Výměny. O její „nevině“ není pochyb. Basa stírá rozdíly, z vysokoškolského diplomu je kus bezcenného papíru a k nominaci na Pulitzera vám stěží někdo pogratuluje. Rod Lurie ze situace násilně netřískává emoce. Hudbu skoro nezaregistrujete, Rachel propukne v nekontrolovaný pláč jedinkrát. Kontrastně působí manipulativní rozhovor pro televizi, kdy televizní kamera zabírá hrdinčinu tvář en face, aby její navlhlé oči dojaly všechny soucitné divačky před obrazovkou (kamera filmová ji oproti tomu zabírá z profilu, což vytváří dojem bojovnice). Lurie jde v nepodlézání divákovým pudům dokonce tak daleko, že nám jedinou vraždu filmu naservíruje mimo obraz. ___ Nejproblematičtější se může jevit pointa filmu, nahrazující hrdinčino vítězství v klasickém hollywoodském pojetí. Až na tuhle jedinou věc vše prohrála. Možná je to nevěrohodné a patetické, ale dokázali byste vymyslet údernější shrnutí dvou hlavních témat filmu: nevinnost a rodina? V zásadě neběží o nic prostšího než o příběh dvou kariéristek (ze všech jejích rolí zatím nejlepší Kate Beckinsale a ve všech rovinách přesvědčivé Very Farmigy), které chtěly být zároveň dobrými matkami. 85% Zajímavé komentáře: H34D, Fr, gejzuško (27.10.2009)

Spoiler! 98% filmu jsem na to čuměl jako u vytržení. Konec to bohužel všechno obrátil naruby a nekalým způsobem nakopnul bodlem přímo do prdele. Celou dobu jsem rezonoval s hrdinným bojem novinářky v (parádním) podání Kate Beckinsale a žil v představě, že ochraňuje v podstatě holý život svého zdroje. Jenže chyba lávky, ona se z ní nakonec vyklubala sprostá kariéristka, která svůj zrdoj PŘEDTÍM prozradit nemohla, neboť by se jí všichni vysmáli, kdo by taky bral vážně malou holku, že, ale POTOM už sakra měla, protože by sice přišla o práci, ale ne o nejdůležitější léta dospívání svýho syna (a nakonec tím také zachránila život agentky FBI). Opravdu odproný scénáristický zvrat tak zhatil nejen celý filmový zážitek (a 100 minut mýho životta), ale devalvoval i mimořádné herecké výkony, kromě Beckinsale i Dillona, Aldy a hlavně Very Farmigy. 50% (11.09.2010)

Kedysi som čítal, ako sa naši nezávislí novinári sťažovali, že náš pán premiér ich nemá rád a robí im všelijaké prieky, nevyberane ich oslovuje a má pripomienky k ich objektivite. Chlapci, hlavy hore, mrknite si túto drámičku, pokým vás nikto nezatvára, všetko je ok a môžme si povedať, v akej demokratickej (poniektorí aj sociálnej) krajine si žijeme. Po zistení, že môže byť aj horšie sa človeku hneď lepšie dýcha :) (09.01.2010)