Réžia:
Guy HamiltonScenár:
Evan JonesKamera:
Otto HellerHudba:
Konrad ElfersHrajú:
Michael Caine, Oskar Homolka, Paul Hubschmid, Eva Renzi, Guy Doleman, Hugh Burden, Wolfgang Völz, Herbert Fux, Marthe Keller, Günter Meisner, Edward Meeks (viac)Obsahy(2)
Tento snímek je druhým z trilogie filmů natočených na motivy knih o Harrym Palmerovi z pera Lena Deightona. Stejně jako v prvním snímku ztvárnil Michael Caine Palmera – obrýleného a poněkud pochybného britského agenta. Palmer je vyslán do Berlína, aby zkontroloval vysoce podezřelého zběha: sovětského plukovníka Stoka. Ukáže se, že jeho smrt byl podvod a od Palmera se očekává, že vyřeší zmizení údajné mrtvoly. Jenže když odhalí víc, začne být hra pěkně složitá. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (50)
Velmi chytré krimi drama těžící z rozdělení Německa, Berlína a ze studené války. V určitou chvíli jsem se již v mnoha zvratech a záměnách ztrácel, ale nakonec to jak scénárista tak režisér zvládli tak, že pointa vyznívá skutečně mile a překvapivě. Mladý Michael Caine byl už tenkrát skvělý herec a navíc štramák. ()
Oceňujem hlavne jednoduchý, politicko-špionážny príbeh s priamym ťahom na bránku, takže nebol problém orientovať sa v tej špionážnej motanici a menách. Obyčajne mávam s filmami s podobným námetom problém, tu som ho nemal. Zároveň však musím konštatovať, že ma náplň dejovej linky nejak zvlášť neoslnila, prišla mi dosť nezaujímavá. Ale M. Caine sa snažil a hlavne tam hrala krásna Eva Renzi, takže aspoň bolo na čo pozerať. 60/100 ()
S pověstnou britskou precizností do detailů vybroušený film! Stejně dobrý jako Ipcress file, s až neskutečně zajímavou zápletkou, geniálním Michaelem Cainem, skvělými dialogy, vtipně-suchými hláškami a postupně se stupňujícím napětím, které - i kdyby se dalo krájet - byste neukrojjili ani motorovou pilou, jak je husté. Zkrátka špionážka první třídy s (jak tady někteří uživatelé správně píší) opravdu složitou závěrečnou půlhodinou, jež ale naštěstí není zmatená nebo nepochopitelná. Prostě se toho v ní jen dost stane, no. Pět hvězd dávám Pohřbu v Berlíně hned, ačkoliv mi z děje určitě taky něco uteklo. Další promítnutí dévédéčka všechno stoprocentně napraví. Těším se na ně.__P.S. Napravilo. ()
Druhý špionážní film roku 1966 z Berlína a o dost lepší než Quillerovo memorandum. Palmer se vydává do Berlína připravit dezerci vlivného plukovníka KGB, střetává řadu figurek - padělatel, "bondgirl", mistr útěků, kamarád z dávných dob a hodinu připravuje akci. Ta dopadne trošku jinak a pak ve finální půlhodině nastává smršť zvratů, kde se ukáže že nikdo není tím kým se zdál, že zdánlivě vedlejší postavy jsou důležité a že svět špionů je svinstvo kde dobro a zlo neexistuje. Je to sice opět (s výjimkou thrilerového finále) film bez akce, ale za to nechybí parádně zamotaný příběh (možná až příliš), zajímavé postavy, díky režisérovi mírny bondovský šmrnc a především skvělý hrdina. Cainův agent je sarkastický, rebelský, chytrý ale chybující jako normální člověk. Není to čisté hodnocení, ale je to o něco lepší než první Palmerovka, které jsem dal 3, takže s přimhouřením očí 4*. ()
Agenta Palmera mám mnohem radši než jeho nafrněného a snobského kolegu Bonda. POHŘEB V BERLÍNĚ je asi nejlepším ze série, o řád zábavnější než první Palmer (PŘÍPAD IPCRESS), je zde větší porce typicky britského humoru a příběh také mnohem lépe odsejpá. Jsou to dále pak perfektně vykreslené a ztvárněné postavy, např. ruského plukovníka Stoka, německého mafiána Kreutzmana, nebo rozčilujícího se komisaře Reinhardta, rafinovaná akce a úžasná atmosféra Berlína šedesátých let co dělají z tohoto filmu jednu z nejlepších agenťáren své doby. "A teď pojď zpátky do postele miláčku, protože v kuchyni za moc nestojíš". ()
Galéria (59)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (5)
- Průměrná délka záběru ve filmu je 5,8 sekund. (pawleta)
- Do role Samanthy Steel byla původně obsazena Anjanette Comer, která dokonce figurovala na propagačních materiálech. Z důvodu nemoci ji však nakonec nahradila Eva Renzi. (pawleta)
- Ruští vojáci na východní straně Berlínské zdi často přerušovali natáčení zrcátky, kterými oslňovali kamery. Scéna, kde Harry Palmer poprvé překračuje Checkpoint Charlie, byla kvůli tomu natáčena z velké dálky. (pawleta)
Reklama