Reklama

Reklama

Tento snímek je druhým z trilogie filmů natočených na motivy knih o Harrym Palmerovi z pera Lena Deightona. Stejně jako v prvním snímku ztvárnil Michael Caine Palmera – obrýleného a poněkud pochybného britského agenta. Palmer je vyslán do Berlína, aby zkontroloval vysoce podezřelého zběha: sovětského plukovníka Stoka. Ukáže se, že jeho smrt byl podvod a od Palmera se očekává, že vyřeší zmizení údajné mrtvoly. Jenže když odhalí víc, začne být hra pěkně složitá. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (50)

Han22 

všetky recenzie používateľa

Druhý špionážní film roku 1966 z Berlína a o dost lepší než Quillerovo memorandum. Palmer se vydává do Berlína připravit dezerci vlivného plukovníka KGB, střetává řadu figurek - padělatel, "bondgirl", mistr útěků, kamarád z dávných dob a hodinu připravuje akci. Ta dopadne trošku jinak a pak ve finální půlhodině nastává smršť zvratů, kde se ukáže že nikdo není tím kým se zdál, že zdánlivě vedlejší postavy jsou důležité a že svět špionů je svinstvo kde dobro a zlo neexistuje. Je to sice opět (s výjimkou thrilerového finále) film bez akce, ale za to nechybí parádně zamotaný příběh (možná až příliš), zajímavé postavy, díky režisérovi mírny bondovský šmrnc a především skvělý hrdina. Cainův agent je sarkastický, rebelský, chytrý ale chybující jako normální člověk. Není to čisté hodnocení, ale je to o něco lepší než první Palmerovka, které jsem dal 3, takže s přimhouřením očí 4*. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

„V noci jsme chtěli jít přes zeď na východ... Z Východního Berlína se můžeme dostat do Československa a odtamtuď do Švýcarska.“ WTF, co to bylo za slátaninu? Tenhle film mě dost zklamal. Čím více filmů z doby studené války o přechodech či špionážních akcí přes železnou oponu vidím, tím ještě více zpětně oceňuji režisérský um, s jakým Jiří Sequens natočil vybrané díly Majora Zemana na toto téma, leč možná ideologicky podbarvené. Ani se nedivím, jak byl seriál o mjr. Zemanovi populární v řadě dalších evropských zemích, Bílé linky a Modrá světla měly skutečný spád, napětí a Sequens z papírově nezáživných příběhů o cestě za získáním dokumentů pro rozvědku vytesal přímo dobrodružnou podívanou s pohltivou atmosférou. Z režisérů tematicky spřízněných filmů může Sequensovi dle mého názoru konkurovat jedině Claude Pinoteau (ve filmech s Linem Venturou Mlčenlivý a Sedmý terč), s mrknutím oka nad drobnými přešlapy v Roztržené oponě možná ještě Alfred Hitchcock. Jinak je eurospy (nejen) o cestách napříč Zdí často obrovská bída nejen v zbytku domácí tvorby, ale evidentně i v zahraničí. Pohřeb v Berlíně bohužel nemá po většinu času (snad s výjimkou závěrečné přestřelky) žádnou hutnější atmosféru ani kus dobrodružství, mimo hlavní postavy bohužel ani moc pokusů o humor, zato mu v druhé polovině nechybí třeba obrovská nepřehlednost v postavách, komplikovaných vztazích i plánech. Michael Caine se z celých sil snaží tuhle bídu zachránit, nebrát postavu svého agenta Palmera vážně a nutno mu k dobru přičíst, že se mu to díky občasným hláškám a značnému nadhledu docela úspěšně daří, byť mě Caine nedokázal chytnout až natolik, aby mě bavil tento film i jako celek. Jinak z celého toho spektáklu mě výrazněji zaujala jen ta úvodní cesta jednoho uprchlíka přes Zeď v jeřábním nákladu. 40% ()

Reklama

ZkuKol 

všetky recenzie používateľa

Berlín Harrymu Palmerovi svědčí, celá atmosféra tohoto studenou válkou postihnutého města přesně odpovídá chladnosti a cynismu hlavní postavy. Děj je zajímavější a tempo vyprávění rychlejší než u Ipcress File. Hudba je příjemně vlezlá, s holkama to mají britští agenti předplacené a Caine nezklame... ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Reziser Guy Hamilton /Devil´s Disciple, Goldfinger/ natocil len nudny spionazny film, ktory nema poriadne tempo a pribeh divaka vobec nestrhne. Esteze velikan strieborneho platna Michael Caine natocil roku 1969 kultovy Italian Job. Funeral in berlin je len nudny spionazny film, nic viac : z ucty 60 % ()

Galéria (59)

Zaujímavosti (5)

  • Ruští vojáci na východní straně Berlínské zdi často přerušovali natáčení zrcátky, kterými oslňovali kamery. Scéna, kde Harry Palmer poprvé překračuje Checkpoint Charlie, byla kvůli tomu natáčena z velké dálky. (pawleta)
  • Do role Samanthy Steel byla původně obsazena Anjanette Comer, která dokonce figurovala na propagačních materiálech. Z důvodu nemoci ji však nakonec nahradila Eva Renzi. (pawleta)
  • Průměrná délka záběru ve filmu je 5,8 sekund. (pawleta)

Reklama

Reklama