Nové sčítání hlasů

Zajímavé dokumentárně laděné procedurální drama o problémech s ,,průlisy" (ta scéna, kde se to řeší, je skvělá) ve volebních lístcích, které neumí sčítací stroj při strojovém sčítání volebních hlasů spolehlivě započítat...to si pak člověk říká, k čemu celá ta vědecko-technická revoluce vlastně je...a také se tu neamerický divák může dozvědět cosi o systému americké demokracie... :-) (10.11.2018)

"Každý hlas musí být započítán...." I když od začátku sledování tohoto dokumentárního dramatu člověk ví, jak ta bitva právníků Ala Gora o ruční přepočítání hlasů na Floridě při prezidentských volbách v roce 2000 nakonec dopadne, je to celé poměrně strhující podívaná. A to i přesto, že  stále dokola sledujeme vlastně jen to, jak někdo někomu telefonuje či vede poradu o tom, jakou právní kličku by šlo v daný moment použít. Musím přitom přiznat že občas bylo pro mě (coby ne Američana) až trochu složité se v tom všem orientovat. Ale ani na okamžik jsem se při sledování tohoto filmu nenudil. A jeho smysl vnímám zejména v tom, že ukazuje s jakou noblesou a grácií byl nakonec viceprezident Gore schopen ve výsledku uznat Bushovo vítězství. Jaký nepoměr když si člověk vzpomene na chování Donalda Trumpa o  20 let později. (21.09.2022)

Vlastně jsem předem nevěděla, jak to ve skutečnosti dopadlo, tedy jestli bylo přepočítávání nakonec povoleno nebo ne, přesto se mi nepodařilo být u tohoto volebního dramatu patřičně napjata. Spacey dobrý, stejně Laura Dern i další, místy jsem se ale nudila, i když mě jinak příběhy z politického zákulisí baví. (12.08.2023)

Pomerne dlho som sa rozhodoval medzi troma a štyrmi hviezdičkami. Mám rád filmy a seriály z tohto prostredia (Západné krídlo, Prezidentské voľby a pod.). Ukazujú na akých tenkých nitkách často visia osudy ľudí a vlastne aj krajiny, aké prostriedky sa používajú na dosahovanie cieľov a akú úlohu v tom zohráva zmanipulovaný dav. Film je obsadený výbornými hercami, a to dokonca aj v epizódnych úlohách a ako celok pôsobí veľmi vierohodne. Jeho najväčší prínos spočíva v poukázaní limitov demokracie a škodlivosti improvizácie. (01.12.2013)

"Naneštěstí pro nás slepí netopýři volí demokraty." Patřím mezi vyhlášené milovníky spravedlivých "vítězství demokracie". Mezi jedno z mých nejoblíbenějších patří to, při kterém byl slavnostně zvolen do funkce 43. prezidenta USA zparchantělý synek 41. prezidenta USA a Bůh zase jednou nadšeně žehnal Americe. Pochybnosti o legálnosti zvolení G. W. Bushe v roce 2000 dorazily i k mým uším a protože Georgeův intrikánsky zabržděný úsudek byl později častokrát zdrojem neslušné zábavy, tak mne zajímaly podrobnosti jeho zvolení. A celkem jsem si to užil, protože se mi dostalo příběhu plného zastaralých technologií, najímání právnických expertů k podávání vypočítavých žalob, organizování "spontánních" stávek a politicky korektního boje vedeného železy ukrytými v boxerských rukavicích. Tato filmová rekonstrukce mi poskytla nejen nějaké ty zákulisní informace, ale jednoznačně mne utvrdila v přesvědčení, že debilní národ si zaslouží debilního prezidenta. (20.12.2012)