Mononoke

O Mononoke by se dalo vlastně říct, že je to seriál o tajemném psychologovi, který chodí tam, kde potřebují jeho služby. neutuchajícími otázky se vždy dopátrá pravdy a psychické nemoci, kterou posléze velmi efektivně vyléčí. Celé toto léčení se navíc odehrává za éry Edo-Meidži, takže už to by příběhu mohlo dát zajímavý háv. Jenomže tady se tvůrci nezastavili a pohráli si s animací, barvami, statickými obrazy a vše pospojovali do zajímavé mozaiky. Kromě vizuální stránky (a vlastně i hudební) je to zajímavé i otázkami psychologa, tedy mastičkáře, a závěrečnými odpověďmi, když už se nemocný rozhodne nevzpírat a provést reflexi dosavadního života. Problémy, na které se zde narazí, jsou velmi aktuální. Dalo by se tedy mluvit o jakési nadčasovosti anime. Přesto všechno to určitě není odpočinková podívaná, vyžaduje určitou soustředěnost. Není to obyčejný horor se sociálním přesahem, proto může být náročnější ho sledovat. OP a EN jsou irelevantní. Slabší 4*. (08.03.2016)

Anime náročné na sledovanie. Sčasti určite preto, že po japonsky neviem ani ň (ak teda nerátam Yatta) a mala som anglické titulky, ktoré som musela naozaj poctivo čítať, aby som príbehom dostatočne porozumela. Náčrt deja je jednoduchý, lekárnik (ktorý sa objavil v poslednej epke anime Ayakashi), je hlavnou postavou a hoci sa tvári, že on nič = iba jednoduchý lekárnik, je vlastne exorcista démonov Mononoke. Aby mohol démona poraziť, potrebuje poznať jeho Form, Truth & Regret (netrúfam si prekladať) a vtedy môže tasiť meč a zjaví sa jeho druhé ja (tak som to pochopila), ktoré môže meč používať a spútať démona. Čo je na Mononoke silné sú spočiatku jednoducho vyzerajúce príbehy, ktoré majú ale všetky do jedného silnú pointu a poukazujú na zlé skutky ľudí, ktoré si žiadajú pomstu. Prvý diel /Zashiki-warashi/ matky, ktorá sa nechce vzdať svojho nenarodeného dietaťa ma veľmi nezaujal, druhý /Umibōzu/ námorný považujem vďaka odhaleniu vinníka a toho čo-sa-to-vlastne-stalo za najlepší (plus výborná hudba). Tretí /Noppera-bō/ rozpráva príbeh ženy, ktorá nedokáže uniknúť svojmu osudu, štvrtý /Nue/ ma rozhodne zaujal súťažou v poznávaní vôní (o ktorej som dovtedy nevedela, že existuje). A v piatom /Bakeneko/ opäť figuruje duch zlej mačky. Animácia sa mi páčila veľmi a efekty a rôzne hry s obrazom, farbami a symbolmi robia zo sledovania niečo viac. Isto to nebude baviť každého, lebo dej je pomalý, vysvetľuje a opakuje sa, niekedy to pripomína detektívku s pomalým a precíznym odhaľovaním motívov a zákutí ľudskej duše. (06.02.2011)

Po dlouhém váhání nakonec dávám 4*. Pozitivní, alespoň pro mne, na tomto seriálu byl samotný princip vyhánění (zabíjení) přízraků. Na seriálu mi naopak vadilo ztvárnění vymítání (na můj vkus příliš "pozlátko"). Věcná poznámka: v obsahu tohoto seriálů (viz výše) je mylně přidána k dvěma nutným podmínkám (Makoto a Kotowari) ještě Katachi (o kterém sice mastičkář hovoří, ale to je ve skutečnosti následkem nikoli příčinou). (05.09.2008)

Kvalitně provedéné stylové anime s neobvyklou animací. Obsahově podobné s meditativním Mushishi, oproti kterému se Mononoke odlišuje výraznější stylizovaností a velmi efektní dynamikou, vrcholící zejména v závěrech povídek. Charisma hlavního hrdiny je nemalé, oproti Ginkovi je lékárník temnější a řekněme nesmlouvavější. V hodnocení povídek se budu trochu lišit, osobně mě zaujalo nejvíc asi vězení. Z poslední povídky šlo dle mě vzhledem k porstředí dostat více, ale i přesto se jedná o velmi kvalitní anime, které najít je až přílišnou vyjímkou na to, aby nedostalo plný počet. (16.05.2008)

Tak po skvelom treťom príbehu z Ayakaši som nadšene siahol po Mononoke. A veru bola to dobrá voľba. Netradičný dizajn môže kde koho odradiť, obzvlášť ak sa za farebnosťou skrýva v celku jednoduchá kresba, ktorá však aspoň výrazovo vystihuje postavy. No najväčším ťahúňom je rozprávanie príbehu, ktoré je robené formou akéhosi detektívneho pátrania. Najprv odhaliť podobu potom pravdu (skutočnosť) a nakoniec príčinu. A to všetko formou postupnej skladačky, ktorá do seba pomaly zapadá. Samotná úroveň príbehov sa líši kus od kusu, ale nemožno povedať, že by bol čo i len jeden slabý, možno tak voľnejší. A nakoniec forma hororu dáva atmosfére ten správny nádych. Čo sa týka postav, tak v niektorých prípadoch je ich zbytočne veľa a hrajú len vedľajšiu úlohu, no v prípade menších dielov (nopperabó) je ich psychológia vypracovaná do slušnej úrovne. Samozrejme mastičkár je kapitola sama o sebe. Hudobnú stránku som si moc nepovšimol, ale to preto, že skôr bola presne na mieru než aby nejako zvlášť vyčnievala. Záverečné hodnotenie 9 bodov. (26.01.2013)