Mononoke

Stejně jako Bakeneko arc z Ayakashi i Mononoke mě dostalo téměř ve všem. Způsob vyprávění, vizuální stránka, postavy, soundtrack. Bál jsem se trochu, že oproti Bakeneku to půjde hodně dolů, což naštěstí nebyla pravda i když to je pořád můj nejoblíbenější arc. Proto todle anime taky hodnotím o půl bodíku míň. Postava mastičkáře je mimochodem geniální. :) 9.5/10 (08.09.2010)

O Mononoke by se dalo vlastně říct, že je to seriál o tajemném psychologovi, který chodí tam, kde potřebují jeho služby. neutuchajícími otázky se vždy dopátrá pravdy a psychické nemoci, kterou posléze velmi efektivně vyléčí. Celé toto léčení se navíc odehrává za éry Edo-Meidži, takže už to by příběhu mohlo dát zajímavý háv. Jenomže tady se tvůrci nezastavili a pohráli si s animací, barvami, statickými obrazy a vše pospojovali do zajímavé mozaiky. Kromě vizuální stránky (a vlastně i hudební) je to zajímavé i otázkami psychologa, tedy mastičkáře, a závěrečnými odpověďmi, když už se nemocný rozhodne nevzpírat a provést reflexi dosavadního života. Problémy, na které se zde narazí, jsou velmi aktuální. Dalo by se tedy mluvit o jakési nadčasovosti anime. Přesto všechno to určitě není odpočinková podívaná, vyžaduje určitou soustředěnost. Není to obyčejný horor se sociálním přesahem, proto může být náročnější ho sledovat. OP a EN jsou irelevantní. Slabší 4*. (08.03.2016)

Děj - Seriál Mononoke nám představuje 5 duchařských příběhů spojených postavou tajemného potulného mastičkáře, který bojuje s mononoke - pomstychtivými přízraky. Poprvé jsme ho mohli vidět v seriálu Ayakashi, konkrétně v posledním příběhu Bakeneko. Děj obvykle udržuje následující schéma. Lékárník přijde kamsi, tam se začnou dít strašidelné věci a kolikrát i umírají lidé. Mastičkář odhalí, že může mononoke, které za vše může, zničit, ovšem za předpokladu, že bude znát jeho formu, pravou povahu i důvod, proč se zrodilo. V následující části jsou tyto tři věci odhaleny. Příběhů je naštěstí jen pár a důvody jsou leckdy zajímavé, takže Mononoke nezačíná nudit. Dát seriálu jen 12 dílů bylo rozumné. Mezi příběhy IMHO vyniká první (nevěstinec), soutěž v čichání a poslední (strašidelný vlak).Mastičkář - Mastičkář je beze sporu postavou zajímavou. Jednak má trochu tajemný vzhled - špičatá ouška, ovšem bez jakékoliv stopy roztomilosti, malinko větší špičáky a podivné tetování na tváři. Druhá věc je jeho chování. Je drze sebevědomý, má ve tváři škodolibý pobavený úsměv a pronáší suché komentáře. Pravda je, že mnoho se toho o něm nedozvíme. Možná by mu to však sebralo kouzlo. Forma - Největším triumfem seriálu Mononoke je netradiční forma. I když...ona je svým způsobem velice tradiční - svojí barevnou kompozicí totiž velmi připomíná ukiyo-e (připomíná, nekopíruje). Mistry této malby byli třebas Hiroshige nebo Hokusai. Mononoke je nápadité i z hlediska střihu a ozvučení. Tyhle věci dohromady vytváří zajímavou atmosféru, která působí hororově i přes světlost a barevnost obrazu. Věcí, které si jistě všimnete je výrazný rytmus - Pravidelně se střídající málo pohyblivé až statické obrazy s výrazným repetitvním zvukem při každém střihu. Rytmicky se opakující úkony, rovněž podmalovány zvukem. Rychlý výrazný rytmus (rytmus zvuku i obrazu) vytváří horečnatou , téměř akční atmosféru, pomalý pak probouzí tajemné děsivé očekávání.Verdikt - Jakožto odpůrce duchařin jsem byl mile překvapen a dávám prosté ****. Kdyby zůstaly jen 3 nejlepší příběhy, snad i o ***** bych začal uvažovat. (31.10.2007)

Tak po skvelom treťom príbehu z Ayakaši som nadšene siahol po Mononoke. A veru bola to dobrá voľba. Netradičný dizajn môže kde koho odradiť, obzvlášť ak sa za farebnosťou skrýva v celku jednoduchá kresba, ktorá však aspoň výrazovo vystihuje postavy. No najväčším ťahúňom je rozprávanie príbehu, ktoré je robené formou akéhosi detektívneho pátrania. Najprv odhaliť podobu potom pravdu (skutočnosť) a nakoniec príčinu. A to všetko formou postupnej skladačky, ktorá do seba pomaly zapadá. Samotná úroveň príbehov sa líši kus od kusu, ale nemožno povedať, že by bol čo i len jeden slabý, možno tak voľnejší. A nakoniec forma hororu dáva atmosfére ten správny nádych. Čo sa týka postav, tak v niektorých prípadoch je ich zbytočne veľa a hrajú len vedľajšiu úlohu, no v prípade menších dielov (nopperabó) je ich psychológia vypracovaná do slušnej úrovne. Samozrejme mastičkár je kapitola sama o sebe. Hudobnú stránku som si moc nepovšimol, ale to preto, že skôr bola presne na mieru než aby nejako zvlášť vyčnievala. Záverečné hodnotenie 9 bodov. (26.01.2013)

Je to formou tak strašně moc fascinující, že je mi vlastně tak trochu jedno, jaké to bylo obsahem. Ale jsem přesvědčený, že i ten obsah byl poutavý a některé příběhy byly opravdu dobré. Líbilo se mi, jak se některé příběhy vyřešily v podstatě samy a jiné potřebovaly větší zásah a  jak byly celkově rozmanité. (07.08.2023)