40 let Divadla Járy Cimrmana aneb Ze hry do hry

Před deseti lety se členové DJC pokusili o něco podobného s tím, že za zvuků Smetanova pochodu napsaného pro Shakespearovské slavnosti v Národním divadle pochodovali po jevišti v kostýmech z her a odříkávali jednotlivé hlášky. (Tomuto defilé navíc předcházel seminář složený z nepoužitých textů či delších verzí známých příspěvků). Toto pojetí je poněkud organičtější, ale už ne tak originální a některé části (např úryvek z Dobytí severního pólu) už opravdu působí jako pěst na oko. (28.10.2007)

Tohle cimrmanovské loučení mě pobavilo i dojalo. Na konci už jsem byla docela naměkko. Jsem ráda, že jsem viděla většinu her naživo, když hoši ještě byli v plné síle. A ráda se kdykoliv podívám na záznam některého z mých oblíbených kousků, když potřebuji zvednout náladu.S potěšením pokaždé zjišťuji, že to kouzlo poetiky Divadla Járy Cimrmana stále neuvadá a pokaždé spolehlivě rozesměje. (23.05.2015)

Z toho co DJC vyprodukovalo je tahle směs nejlepších scén z her pod kterými je Jára da Cimrman podepsán o stupeň níže než samotná celovečerní představení. Nemůžeme totiž zapomínat, že nejlepší a nejvtipnější okamžiky se dají najít i v seminářích o které jsme byli v této rekapitulaci ochuzeni. Což nikomu nevyčítám, jelikož si nedovedu představit jak by to režisér představení organizačně vyřešil. Můj názor je jen ten, že pokud se budu chtít zasmát, sáhnu po nějaké osvědčené dvouaktovce (seminář + hra) či po Němém Bobšovi. 80% (05.08.2012)

Odvar z vývaru. Bohům žel... :-( . . . Bohové Dada i Pata budiž mi svědky, že mám rád poetiku Divadla JdaC, jakož i celou tu čtyřicetiletou cimrmanologii, potažmo pak i cimrmanománii. A to jsem ani coby dítko tenkrát v té zlaté éře nesedával U pavouka. Ale tenhle >best of< mi připadá bohužel jako poněkud bestiální >fast food< ... Až člověk maně přemýšlí, zda více než pocta géniovi zde opět nejde jen o nějaký ten rychlý vejvar. Ovšem dosti laciný a řídký. Tak na hoďku - ať se to snese v čé(če)telce i mimo nedělní večerní >primetime< , že... :-/ . . . I když je faktótum, že Výtěr z her vymyslel mistr po úspěchu Větru z hor brzy po utajovaném návratu z tajné studijní cesty do Ameriky, lze se poprávu domnívat, že i sám mistr, než by obcoval s múzami v takto laciném hodinovém týjátru, nejspíš by si to raděj udělal sám. A to je bohužel asi tak vše, co se s tímhle >cimrmanoběrem< dá dělat... Takže resumé: Suma sumárum jedna hvězdička za onan odvar, druhá pak za ten vývar. Mistrovi s pardonem, divadlu bez pardónu... - - - P.S. ...I když mě tak expost napadlo, jestli on by to vlastně nemohl být takový další geniální Cimrmanův tah(?)... Že on vlastně tenhle >kus< sesumíroval někdy kdyžtak(da)dávno jako základní dílo pro novou éru dalších čtyřiceti let života toho svého dnes už poněkud zvětralého, adorantsky dobrodělného spolku: Po éře cimrmanománie přichází éra cimrmanonanie!... ;-) Ale není! Tož mistře - ale to byste nevymyslel! Teď jsem tam byl... :o))) (01.11.2007)

Je to pouze nostalgické připomenutí bez větší originality. Abyste si ho užili, musíte navíc všechny Cimrmanovy hry dobře znát, jinak se nemá smysl o něco vůbec pokoušet. Je trochu smutné vidět, že má Vondruška problém souvisle mluvit, ale kdo by to měl chuť vytýkat? Cimrmani nejsou žádné veskrze geniální dílo. Ne všechny hry se vydařily na maximum, ne všechny vtipy vyznívají, jak mají. Přesto je to ale velká zábava a vidět záznam téhle vzpomínkové hry (s tím, že už nebude žádný další záznam v plné sestavě), na mě zkrátka funguje. (23.09.2012)