Yes Man

Energická a vtipná podívaná, která mi připoměla, jak skvělý komik Jim Carrey je. Je fajn zasmát se u komedie, která je opravdu vtipná, a to aniž by u toho musel někdo masturbovat, nadávat, hulit zeleň či požívat lihoviny. Ano, pánové jedna z nejzábávnějších (USA) komedií poslední dekády má název Yes Man. (26.07.2010)

Scenár tohto filmu je jedna veľká blbosť. To musím skonštatovať hneď na začiatku. To, že sa zo zakomplexovaného loosera stane dieťa šťasteny len vďaka tomu, že na všetko prikývne a povie ano je totálne nereálna sprostosť. Keďže sa jedná o komédiu, dokázal by som povrchnosť príbehu tolerovat, ak by to vyvážili humorné scény a podarené gagy. Žiaľ pri tomto titule som sa ani toho nedočkal. Jimovi Carreymu tiež už pribudla vekom nejaká tá vráska a ztuhol ksicht. Takže ani tie jeho grimasy už nie sú to, čo bývali. ** (27.04.2011)

YES, YES, YES. Film který nám tak trošku může připomínat Lháře, lháře, jen s velkým rozdílem, že teď musí vyhovět, když něco nechce udělat - musí občas lhát. Tím se otevře a většina lidí je z něj pozitivně překvapená. Jim Carrey jak ho známe i neznáme zde má pár nových gagů, u kterých se opravdově zasmějete. Jako Carl se zde učí plynule a perfektně korejsky, hrát na kytaru, pomáhat ostatním v nouzi jak s půjčkami, tak v osobním životě .... no a to vše se mu vrací dvojnásob. Abych to nejen chválil, tak mi přišla škoda, že mi některé scény přišli zbytečné nebo nedotažené do konce, jako třeba let v letadle, a nebo fotka z plakátu, jak skáče bungee. Líbila se mi zde i Zonney a hlavně také Rhys Darby s jeho domácím projekcema Harryho Pottera a 300: Bitvy u Thermopyl. Jim je jeden z herců, kterých se podle mě málokdo dokáže nasytit. Výborné jsou i jeho sny, orální rozkoš (i když si to ani nechci představovat), naspeedování z Red Bullu, jízda na motorce, rvačka, prostě takovej pozitivní a vůbec ne hloupej film, který vám zlepší náladu do života, a možná i trošku otevře. (16.01.2009)

Jim Carrey asi definitivně vyčpěl. Po třech letech se nám pokusil připravit další komediální kousek a opět svou snahou o komično donutí své pravověrné fanoušky spíše k nostalgickému rozjímání než k rozveselení. On totiž zůstává už několik let na půli cesty. Jakoby se bál jít až na dřeň, jako to dělal v bezstarostných devadesátých letech, díky kterým si nadělal tolik nepřátel ale i tolik fanoušků, přehoupl se do civilní polohy. Je zaměnitelný, nezajímavý. Finty Dicka a Jane i Yes Man mají dobrou zápletku, z obou se ale dá vytěžit o dost víc, než se nakonec divák dočká. Skoro z 50-ti letého Jima už je trochu cítit, že mu to bláznění není úplně vlastní (a to ho je zde minimum a ty scény patří mezi to nejlepší, co snímek nabízí) a i když já mezi jeho pravověrné fanoušky patřím, mám pocit, jakoby ty poslední filmy kazil z jisté části i on...snad už radši jen vážné role, Jime...a taky kvalitní scénáře, protože tady jsou úsměvné situace asi čtyři a to jen tehdy, pokud divák jó přistoupí na hru autorů. Celkově je zde na mě příliš milý humor bez špetky odvahy či překvapení, Jim už nechce šokovat, jen se občas nehodlá oblíkat... (01.02.2009)

Popravdě řečeno, měl jsem z filmu trochu obavy, resp. z Jima Carreyho. Narozdíl od jiných mi sedí spíše ve vážné poloze než při neustálém pitvoření za účelem bavit lidi. Ale v Yes Man to až na pár momentů tolik nepřeháněl a dokázal utáhnout sám téměř celý film. Vedlejší postavy byly v drtivé většině jen méně či více hloupější karikatury, tedy až na Zooey Deschanel, která byla výborná a nazpívala i několik písní mimochodem velmi dobrého soundtracku. Postavit příběh na myšlence odpovídání "ano" na všechny možné situace zní docela hloupě, ale překvapivě to funguje, sem tam se i člověk zasměje, romantika taky není otravná, takže jde o takovou bezstarostnou komedii. Co film sráží je ale jeho poselství, které si občas protiřečí. Nejdřív říká hlavní hrdina na vše ne, pak se otevře a povídá ano, díky tomu potká lásku, povýší v práci, je zajímavý pro své přátele a celkově žije "zajímavý" život (což mi samo o sobě dost smrdí, protože to takhle nefunguje a hlavně by ani fungovat nemělo), a pak si najednou může vybírat a ne vždy odpovídat souhlasem. Proto tenhle film prostě budu brát jen jako pohodovou záležitost za slabší 4* a jeho ideu o nutně spontánním přístupu k životu (kterou tvůrci můžou a taky nemusí myslet vážně) raději ignorovat. (05.08.2012)